65 lět pozdźišo: Aue dobudźe hru přećiwo sewjeroirskemu klubej
Hižo před 65 lětami byštej FC Glenavon a SC Wismut Karl-Marx-město na so zetkać dyrbjałoj. Nětko so hra we wobłuku přihota na sezonu Rudnych horin Aue nachwata.
Nachrichten werden geladen...
Hižo před 65 lětami byštej FC Glenavon a SC Wismut Karl-Marx-město na so zetkać dyrbjałoj. Nětko so hra we wobłuku přihota na sezonu Rudnych horin Aue nachwata.
Kupanje w Hórnikečanskim jězoru njeje dlěje hač dźesać lět móžne. Saněrowanje skłoninow při brjoze so ćehnje. Nětko wěnuje so wustajeńca we Wojerecach woblubowanemu wočerstwjenišću.
Najprjedy je dołho trało, nětko leža dźěła samo dwaj měsacaj do časoweho plana. Tysacy tonow betona su hižo wottransportowali. Što su přichodne kroki?
Něhdy bu wuhlo z dźensnišeho Wabjenskeho jězora pola Delitzscha bagrowane. Nětko wobkedźbuja přirodoškitarjo zasydlenje přeco nowych družin zwěrjatow a rostlinow.
To so hnydom napjeće započina. Za wuchodne trijo w 3. lize započina so sezona z prikladowacymi partijemi. Aue a Rostock hrajetaj přećiwo sebi. Choćebuz dóstanje wopyt wot riwala předsezony.
Hižo zachowanje twarjenjow a dróhow přežada wjele městow a gmejnow. Na inwesticije do přichoda njeje scyła hakle myslić. Statne miliardy móhli nuzu trochu wolóžić.
Wojerowske dwórnišćo so za 21 milionow eurow modernizuje a bjez barjerow přetwarja. Hač zaso po wšěch kolijach ćahi pojědu, budźe pak hišće trać.
Sakska chce naslědnu mobilitu doprědka ćěrić. Za to so za komuny a wobchadne předewzaća spěchowanske srědki z europskich fondsow k dispoziciji staja.
Horcota, sylny dešć, suchota: Město Drježdźany chce so «klimafest» stać a je koncept za ekstremne wjedrowe połoženja zdźěłało.
Sakska dyrbi lutować. To so tež w aktualnym etaće swobodneho stata wujasni. Wón sadźa w někotrych wobłukach priority, štož so w druhich tež wo přesłapjenja stara.
Za dźěći a młodostnych je to magiske słowo: «Lěćne prózdniny». Mnozy startuja do dowola a trjebaja při tym tež wjele sćerpnosće.
Zwonkaparlamentariska FDP w Sakskej widźi z nowym krajnym etatom šansu za reformy zaštapjeny a ma wjele za placebo.
Hodźa so grafiti z laserowej techniku wotstronić? Na tele prašenje pyta sakska krajna stolica aktualnje wotmołwu.
Mjeztym zo Brüssel renaturěrowanje přirodnych płonin zwjazowace čini, zwuraznja krajne knježerstwo dwěle na zwoprawdźenju. Wobswětowy zwjazk BUND nochce to akceptować.
Rěčna zawěra Lichtenberg we wuchodnych Rudnych horinach dóstanje wobšěrnu čerstwu kuru. Předdźěła su wotzamknjene.
Kritika přińdźe hižo do wobzamknjenja. Města a gmejny maja swoje financne wuhotowanje za njedosahace. Na tym njebudźe tež nowy dwójny etat kraja ničo změnić, rěka.
Za wjace hač poł miliona dźěći a młodostnych w Sakskej je to magiske słowo: «Lěćne prózdniny». Do toho su wuswědčenja.
Ke kulturnemu stolicu wěnuje so muzej archeologije w Kamjenicy hórnistwu, kotryž je Saksku přez lětstotki formował. Z tym je muzej nerw trjechił.
Sněhakowarska kónčina při Šmrěčniku scomt historiskim powjaznicu přińdźe do priwatneje ruki. Što tči za předanju?
Nimale 200 nowych městnow ma na sakskich pěstowarnjach być. Tola z wida komunow njepřińdźe přidatny personal z wulkeho dźěla w hladanju dźěći. Woni warnuja nimo toho před stupacymi kóštami.
Litium płaći jako strategiska surowizna a trjeba so na přikład za baterije a hightech-produkty. Nětko běži prěnja pruwowanska procedura za wottwar litiuma we wuchodnych Rudnych horinach.
Lětdźesatki dołho słuša słowo wottwar běrokratije k standardnemu repertoirej politiki. Sakska chce problem nětko chutnje započeć a slubi sej wo tym žohnowanje.
Z wosom nowopřistupami a probowym hrajerjom startuja Rudne horiny Aue do noweje sezony. Trenar Härtel zasadźi k zazběhej hnydom dwójnu worštu.
Hišće hač do wutory běža žně woblubowaneje žerdkoweje zeleniny. Lětsa drje je so trochu pozdźišo započało, bilanca pak pozitiwnje wupadnje.
Kóžde lěto zahori Bachowy swjedźeń wopytowarjow ze wšeho swěta. Lětsa dawaše samo wirtuelne zetkanje ze znatym komponistom.
Sobupostajowanje při politiskich rozsudach postaraj so wo wjace dowěry a wjetšu akceptancu, praja Zeleni. Woni přinjesu tuž zakoń za lěpše wobdźělenje wobydlerjow.
W kulturnej stolicy bu nutřkowne město na baletne studijo přetworjene. Z najwjetšej baletnej klasu swěta njeje so cyle poradźiło. Přiwšěm su organizatorojo spokojom.
We wjacorych wokrjesach w Saksko-Anhaltskej a Durinskej je hižo wobzamknjena wěc, zo so před šulemi Němska chorhoj jě. Kak wupada w Sakskej?
Kulturny stolica přiwabja mnohich wopytowarjow do města. Z toho profituje turistiska branša. Přećiwo sakskemu trendej su tu ličby wopytowarjow a přenocowanja hač do apryla stupali.
Mało dešća, wysoke temperatury a wětřika su pódy w sakskich lěsach wuschnyli. Na wopyće je wosebita kedźbliwosć trěbna.
Šoferojo dyrbja za čas přepytowanja přichodny tydźeń z čakanjowym časom a wróćostajenjom ličić.
Wudawki za zastaranje z wodu a wopłóčki su drohe. Tež w swobodnym staće su mnohe připrawy do lět přišli. Tohodla je nětko wjele pjenjez za zdźerženje a saněrowanje trěbne.
Wobswětowa organizacija warnuje: Přez rozpačenje Leaga hrozytej Sakska a Braniborska miliardowe kóšty. Nětko žada sej zasahnjenje krajneju knježerstwow.
Wjace hač dźesać milionow eurow: To ma priwatny inwestor za Šmrěčnik Schwebebahn płaćić. Nastanje předań, leži Sakskeje najwjetši alpinski sněhakowarski teritorij přichodnje w priwatnej ruce.
Před wjace hač dźewjeć měsacami sypny so dźěl centralneje Drježdźanskeje wobchadneje žiłki. Nětko je jasne, kotra warianta ma stary twar narunać.
Towarstwo «Wjace demokratije» widźi předewšěm we wuchodnej Němskej problem, zo pjećprocentowske zadźěwki knježerstwowe kubłanje poćežuje. Towarstwo žada sej tohodla změnu.
Mało dešća a wysoke temperatury w nalěću: Wjele rěkow w Sakskej wjedźe hižo mało wody.
Jako kulturna stolica Europy přeprošuje Kamjenica k tomu, sej dotal njewidźane wotkryć. Přichadźe to pola wopytowarjow?
Jako kulturna stolica Europy přeprošuje Kamjenica k tomu, sej dotal njewidźane wotkryć. Přichadźe to pola wopytowarjow?
Hišće njeknježi žana alarmowa nalada. Přiwšěm chce wobswětowy minister znamjo česćownosće sadźić. Woda tež w Sakskej poslewja.
Zaparkowane abo pobrachowace kolesowarske šćežki, mało wotstawka při přesćehnjenju: W městach maja kolesowarjo husto ćežko. Tola na mnohich městnach su polěpšenja. Wosebitu chwalbu dóstawa městačko w Vogtlandskej.
Wosebje při cokorowej rěpy a běrnach hroža žnjenske straty. Wosebje juhozapad je dotal potrjecheny, ale tež swobodny stat so přihotuje.
Lědma je trenarske prašenje pola 1. FC Magdeburga wujasnjene, dźe tež w personalu teama dale. Z Hannovera přińdźe talentowany ofensiwny hrajer.
Saksko-Anhaltska ćěri wutwar wětrnikow doprědka – Sakska tomu borzdźi. Wahaca politika a spjećowanje na městnje haćatej tam energijowy přewrót, warnuje energijowe předewzaće.
Kónc lěta wuběži produkcija na najmjeńšim stejnišću zhotowjerja awtomobilow. Na dźělu centralnje w Drježdźanach ležaceje zawodneje ležownosće móhło z načolnym slědźenjom dale hić.
Při wottorhanju zdźěla powaleneho mosta w Drježdźanskim centrumje je postup jasnje widźomny.
Serbja su wot něhdźe 1.500 lět sem we Łužicy zaměstnjene. Potomnicy słowjanskich kmjenow haja nałožki a tradiciju. Braniborska a Sakska zadobywatej so na dalše spěchowanje.
Sakski ministerski prezident jasnje zwěsća: Wjetšina je jenož, hdyž Zwjazk za dawkowe wupady pola krajow a komunow wuńdźe.
Zamołwitosć, dowěra, spušćomnosć – to žadaja sej sakskich komunow. Z jasnymi słowami a konkretnymi žadanjemi dumpotaja woni na wjace rumnosćow za wuhotowanje.
Eksistuje šotrowe łožo we Łobju a zepěry pod twarom: Wšitko je zwólniwe za wotstronjenje Carolabrückenskeje ruiny. Tež specialne bagry přińdu k zasadźenju.
Kónc mnohich brunicowych jamow wunjese Lipsk nowosewjekraj. Něhdyše jamy buchu zapławjene - a mnohe kumštne jězory nastachu. Što wočakuje turistow tam 2025?
Ze tykački njepřińdźe najprjedy ničo wjace. Něhdźe 6.000 sobujěcy-kupcow w Vogtlandskim wokrjesu bě wot wjacehodźinskeho wupadnjenja potrjechenych.
Wot 2027 chcedźa we Łužicy nowe technologije za kołoběhowe hospodarstwo nastać. Nětko je zakładny kamjeń za to połoženy.
Němski archiw kulinariki zrozumi so jako kulinariski pomjatk. Wone wobchowa kucharske knihi, časopisy abo menijowe kartki, mjez nimi prominentnych - a podawa prěni króć dohlad do wobstatka.
Rozžohnowanje po šěsć lětach, plan přichoda hač do 2029: Na stronskim zjězdźe w Lipsku woli sakska Lěwica nowe předsydstwo - a ma přichodne wólby krajneho sejma hižo we wóčku.
Aues trenar Jens Härtel móže mjeztym wosmy nowopřistup registrować. Z Bremena přińdźe dalši ofensiwny hrajer do Rudnych horin.
Sakske wysoke šule su po cyłym swobodnym staće rozdźělene. W kónčinach zwonka metropolow kaž Łužicy płaća wone jako wažne magnety za młodych ludźi.
We Łobju, pod zbytkami Drježdźanskeho Carolskeho mosta, leži padowe łožo ze šotra. Bagry steja zwólniwe za ćahi A a B - nětko so započina.
Z nowym formatom chce Němski muzejowy zwjazk politiskich nošerjow rozsudow za wužadanja za kulisami sensibilizować. Prěnja praktikantka je sakska kulturna ministerka.
Wot teroroweho nadpada Hamas na Israel je antisemitizm wšědny za židowske wosady w Sakskej. Społnomócnjeny knježerstwa rěči wo trajacym wohroženju.
Sakska chce nawrót wotpokazanych požadarjow azyla do swojeje domizny forsěrować, z pomocu krajneho wupućowanskeho centruma. Tam su krute prawidła - a intensiwne poradźowanje za dobrowólne wupućowanje.
Zhorjelc a Zgorzelec wuprajištaj so 1998 oficialnje k europskemu městu. Na wšelakich runinach běži mjezy překročace zhromadne dźěło, tež zo bychu so rumy za swobodny čas a wočerstwjenje stworili.
Železniski zwisk Lipsk-Kamjenica njewužiwa so jenož wot dojězdźowarjow, ale tež wot mnohich wopytowarjow kulturneje stolicy. Tola problemy njepotorhaja.
By po zwjazkowych krajach šło, by nowy termin ze zwjazkowym kanclerom Friedrichom Merzom 18. junija był. Hinak hač připowědźene, k tomu njedóńdźe.
Dynamo Drježdźany je přihot na sezonu w 2. lize strukturował. Při tym steja testowe hry přećiwo dwěmaj prěnjoligistomaj.
Po wotstronjenju rozpadankow zapadnjeneho dźěla Drježdźanskeho Caroloweho mosta stej nětko zbytnej ćahaj na rjedźe - na zakładźe wuměnjenjow bu koncept spotorhanja změnjeny.
Swjatki póndźelu wotewrja w Sakskej tójšto historiskich młynow swoje wrota. Wot pokazkoweje dźěłarnje hač k wodźenjam - program k dnjej młynow ma tójšto skićić.
Ličby ćěkancow du po cyłym Zwjazku wróćo. Drježdźany bjeru kónc lěta poslednje bydlenske kontejnery za azyl pytacych dźěła. Lipsk zarjaduje nowy zhromadny přebytk.
Po wotstronjenju rozpadankow zapadnjeneho dźěla Drježdźanskeho Caroloweho mosta přihotuje město wottorhanje wobeju zbytneju ćahow - za to je dźesać tydźenjow zaplanowane.
W mnohich regionach Němskeje je dnowna woda přesylnje z nitratom poćežena. To płaći tež za Saksku - tu su problemy wosebje wulke.
Při Běłohorjanskej dolinje a Lößnitzowej zakładnej železnicy ma so po medijowej rozprawje jězbny plan wurědšić. Kotre ćahi dokładnje wotpadnu.
Wot lěta 2012 móža šoferojo zaso domizniske znamješka wužiwać. W Sakskej su jara woblubowane. Dalša reforma stara so pola symbolow wo hišće wjace mnohotnosće.
Je dawkowa deklaracija sčinjena, dyrbja so ludźo w Sakskej znjesć. W swobodnym staće traje wobdźěłanje dlěje hač w mnohich druhich zwjazkowych krajach.
Demokratija w Sakskej je wotnutřka a wonka wohrožena. Namóc a antisemitizm dale přiběratej, runje tak radikalizacija - a ta započina so w dźěćacej a młodźinskej starobje.
Hižo 15. króć přeproša Domowina - Zwjazk Łužiskich Serbow - na folklorny festiwal. Wopytowarjow wočakuja wustupy rejwanskich a hudźbnych skupin - a to nic jenož wot ansamblow z tukraja.
Při wobnowjenju swojeho kadra posłužuje so Aue tež pola hrajerjow, kotrychž je klub sam wukubłał.
Komunam w Němskej pobrachuja miliardy eurow. Z wida sakskeho ministerskeho prezidenta měli šefojo radnicy tež njewotwisnje wot spěchowanskich směrnicow sobu rozsudźić směć.
MDM podpěruje projekty ze šěrokej tematiskej a wuměłskej rozpjeću. Tež debitantka z Lipska dóstanje poł miliona za swoju prěnju dramu.
Z tutej wariantu móže so wobchad z wida hospodarskich zwjazkow najspěšnišo zaso k běženju přinjesć. Rozsud leži pola měšćanskeje rady.
W přichodnych lětnich měsacach zarjaduje so w Kamjeničanskim kulturnym programje festiwal na druhi. To wočakuje wopytowarjow.
Nacionalsocialisća zarjadowachu w srjedźnej Sakskej jedne z prěnich němskich koncentraciskich lěhwow. Sachsenburg bě zdobom wukubłanišćo za SS - wopomnišćo dopomina na to.
Pod trenarjom Jensom Härtelom je Jonah Fabisch přełam docpěł. To njewosta tež zamołwitym w Zimbabwe schowane.
Sypnjenja při Drježdźanskim Carolowym mosće a pytanju za přičinami su powučne za twary tajkeho razu w Němskej. We wuslědku wupraja so fachowcy za dokładnu analyzu město spěšneho spotorhanja.
Přewrót pola třećeho ligista Aue so dale wjedźe. Přichodny nowy je defensiwny srjedźopólny hrajer.
Runje na swjatych dnjach wostanu pućowacy husto w zatyce tčacy, dokelž je wjace ludźi hač hewak po puću. W Sakskej wupada tónraz w dalokej měrje wotpjate.
Wotpokazanje wětrnikow njeje rědke. We wokrjesu Šwikawa maja so wobydlerjo na projekće financielnje wobdźělić móc. Móže so to wo wjetšu akceptancu postarać?
Komuny a wobydlerjo, kotřiž chcedźa wjesne kónčiny wuhotować, maja so z mjenje běrokratiju bědźić, hdyž próstwu wo spěchowanske srědki proša. Ministerka Kraushaar widźi wolóženje.
Něhdy bě to «Smjertne pasmo», dźensa płaći bywša němsko-němska hranica jako biotop. Nětko maja so insekty podłu Zeleneho zwjazka zwěsćić - to ma tež při požadanju pomhać.
Shakespeare, Brecht a romski pólny knjez Coriolanus - woni wšitcy hraja w inscenaciji k Łužicy festiwal rólu. Režiju wjedźe znaty Berlinski dźiwadłowy a radijowy muž.
Sakski kultusowy minister chce hodźinski wupad na šulach połojcować. Za to zapřimnje tež do dotalnych wobsydstwow. Kritika sćěhuje na nohu.
Přewrót pola třećeho ligista Aue so dale wjedźe. Nětko zawjazuja Rudne horiny dalšeho wotwobaranskeho hrajerja.
Před wjace hač wosom měsacami sypny so dźěl centralneje Drježdźanskeje wobchadneje žiłki. Město chce sypnjeny Carolabrücke spěšnje narunać - wobara pak so přećiwo přirunanjam z Genua.
Njedostatk wučerjow je w Hornjej Łužicy wosebje wulki. Nětko zahaji so nowy studijny poskitk w Žitawje a Zhorjelcu, kotryž ma młodych ludźi w regionje dźeržeć a fit za inkluziwne wučby činić.
Přeco w meji stanje so Radebeuler Lößnitzgrund za tři dny na dźiwinu zapad. Při tym činja prawi Indigene ze Sewjerneje Ameriki jězbu do swěta fantazije spisowaćela Karla May awtentisce.
Hišće njeje so zdźěla powaleny Carolowy móst wottorhany. Tola hižo dołho je debata wo tym wudyriła, kajki ma nowy móst wupadać. BUND přinjese wobswětowe aspekty w hrě.
Historiske hrodowe, hrodowe a zahrodniske připrawy Sakskeje maja preč wot fosilneje energije. Spočatk čini klóšterski park Altzella, kotrehož spočatki do srjedźowěka sahaja - z milinu ze słónca.
Wubědźowanje wo žnjensku krónu płaći jako jedyn z wjerškow krajneje domchowanki. Hač do kónca julija běži přizjewjenje.
Sakski kultusowy minister Conrad Clemens ma so dla přeńdźenja wobchada před sudnistwom zamołwić. Krajny sejm je za to imunitu zapósłanca zběhnył.
Měšćanske zarjadnistwo zasadźi z kóštowych přičin tež pola Drježdźan studnje a wodowe hry čerwjeny pisak. Po sylnym spjećowanju smě nětko tola wjetšina připrawow tež tute lěćo žórlić.
Tež w Sakskej pobrachuje na wuwučowanjach. Wjele wučbnych hodźin dyrbja wupadnyć. AfD čini namjet.