Woidke za zhromadne kontrole Němskeje a Pólskeje
Wot póndźele chce Pólska swójske kontrole na hranicy k Němskej zawjesć - na němskim boku je hižo. Braniborski knježerstwowy šef Woidke je za wjace zhromadneho dźěła wobeju statow.
Повідомлення завантажено...
Wot póndźele chce Pólska swójske kontrole na hranicy k Němskej zawjesć - na němskim boku je hižo. Braniborski knježerstwowy šef Woidke je za wjace zhromadneho dźěła wobeju statow.
Ze spočatkom pólskich hraničnych kontrolow hroža zatykanja. Te su kontrolow dla w Němskej hižo na pólskej stronje. Zwjazk reaguje na próstwu Braniborskeje.
Wustup Martina Sellnera na zjawnym posedźenju w Kamjeničanskej radnicy bu přez sudniske wobzamknjenja zadźěwany. Awstričan rěčeše přiwšěm k někotrym dwanatkam přiwisnikow.
Prawicar Martin Sellner by w Kamjeničanskej radnicy na posedźenju Swobodneje Sakskeje narěč na temu «Remigracija» dźeržeć dyrbjał. Nětko buchu stronje rumnosće šmórnjene.
Němske kontrole na hranicy k Pólskej su so wo mjerzanje w susodnym kraju starali. Póndźelu so tež do tamneho směra kontroluje - ze sćěhami za šoferow.
Najprjedy je dołho trało, nětko leža dźěła samo dwaj měsacaj do časoweho plana. Tysacy tonow betona su hižo wottransportowali. Što su přichodne kroki?
Něhdy bu wuhlo z dźensnišeho Wabjenskeho jězora pola Delitzscha bagrowane. Nětko wobkedźbuja přirodoškitarjo zasydlenje přeco nowych družin zwěrjatow a rostlinow.
Sakski minister za hospodarstwo ma planowane hranične kontrole Pólskeje za poćežowanje - za předewzaća runje tak kaž za dojězdźowarjow. Něhdźe 13.000 Polakow přińdźe wšědnje na dźěło do swobodneho stata.
Wot póndźele chce Pólska na zhromadnej hranicy z Němskej kontrole zawjesć. Wukaz nutřkowneho ministerstwa we Waršawje poda informaciju wo tym, kak dołho maja wobstać.
Europa ma hač do 2050 klimje neutralna być - potajkim nic wjace parnišćowych płunow wustorkować, hač hodźa so zaso wjazać. Hač do 2040 so pomjeńšenje wo 90 procentow doporuča. Tola je to přewjedźomne?
Pólske ultraprawa organizuja samowólne kontrole na hranicy k Němskej. Wobydlerske wobory chcedźa tam migrantow wotpopadnyć. Knježerstwo we Waršawje reaguje ćežko.
Sakska socialna ministerka Petra Köpping je wot njedawna městopředsydka SPD. Nětko namołwja swoju stronu, swójske zmylki předźěłać.
Ze zjednoćenjom přewzachu wuchodoněmske zwjazkowe kraje wjetši dźěl płaćenjow za NDRskich wosebitych rentow. Nětko ma zwjazk swój podźěl zwyšić, žada sej Durinske krajne knježerstwo.
Pólski namjezny škit ma přichodnje pućowacych na Pólsku zapadnu mjezu přepruwować. Knježerstwo we Waršawje reaguje z tym na hranične kontrole němskeje strony.
Pólska chce přechodnje kontrole na mjezy k Němskej zawjesć. Wotpowědny wukaz nabudź wot přichodneje póndźele płaćiwosće, rjekny knježerstwowy šef Donald Tusk po posedźenju kabineta we Waršawje.Copyright 2025, dpa (www.dpa.de). Wšitke prawa wobchować
Město Drježdźany je w minjenych lětach za inwesticije hłuboko do rezerwow hrabnyło. Te su nětko nimale wšitcy přetrjebane.
Sakska chce naslědnu mobilitu doprědka ćěrić. Za to so za komuny a wobchadne předewzaća spěchowanske srědki z europskich fondsow k dispoziciji staja.
Petra Köpping bu za městopředsydku strony SPD wuzwolena. Wona widźi wliw ze Sakskeje a wuchodneje Němskeje na rozsudy SPD w Berlinje zesylnjena
Za šefa SPD Larsa Klingbeila je jeho wuslědk při znowawólbach na stronskim čole debakl. Nic jenož Bärbel Bas, tež jeho zastupjerki a naměstnicy lěpje wotrěznu.
Horcota, sylny dešć, suchota: Město Drježdźany chce so «klimafest» stać a je koncept za ekstremne wjedrowe połoženja zdźěłało.
Hdyž dźe wo Tour de France, stupi tež Sakski krajny sejm do pedalow. Po woli parlamenta ma so swobodny stat za zazběh 2030 sylnić.
Sakska dyrbi lutować. To so tež w aktualnym etaće swobodneho stata wujasni. Wón sadźa w někotrych wobłukach priority, štož so w druhich tež wo přesłapjenja stara.
Po schwalenju dwójneho etata wěnuje so krajny sejm zaso hinašim temam. Debaty su něhdźe k wróćopłaćenju koronowych pomocow, k energijowej politice a škitej Demosa planowane.
Po schwalenju dwójneho etata wěnuje so krajny sejm zaso hinašim temam. Debaty su něhdźe k wróćopłaćenju koronowych pomocow, k energijowej politice a škitej Demosa planowane.
Čas njewěstosće je w Sakskej nimo: Po dołhim tam a sem ma swobodny stat nětko etat za lětsa a přichodne lěto. Bjez hłosow z opozicije njeby to šło.
Po schwalenju dwójneho etata wěnuje so krajny sejm zaso hinašim temam. Debaty su něhdźe k wróćopłaćenju koronowych pomocow, k energijowej politice a škitej Demosa planowane.
Hodźa so grafiti z laserowej techniku wotstronić? Na tele prašenje pyta sakska krajna stolica aktualnje wotmołwu.
Sakska bě něhdy městnosć NSU-teroristow. Wot kónca meje stanje so tohodla w Kamjenicy nowe wuknjenske a dopomnjenske městno k woporam praweho terora. A ma nawal.
«Habemus Haushalt» titulowachu sakske medije, jako je dojednanje za dwójny etat krute. Woprawdźe starachu so CDU, SPD, Zeleni a Lěwica wo běły kur. Nětko steji etat k wothłosowanju.