Prezentaciske plany za Wismutowe herbstwo so zešwižnja
Na dwěmaj stejnišćomaj chcedźa namrěwstwo uranoweho hórniskeho koncerna Wismut předźěłać a pokazać. To je dołho jasne. Tola mjeztym je jasne: Při planach su wobmjezowanja trěbne.
Nachrichten werden geladen...
Na dwěmaj stejnišćomaj chcedźa namrěwstwo uranoweho hórniskeho koncerna Wismut předźěłać a pokazać. To je dołho jasne. Tola mjeztym je jasne: Při planach su wobmjezowanja trěbne.
Dźiwadźelnik Peter Sodann je wottysacy knihi z NDR hromadźił. Po jeho smjerći steji jeho biblioteka před prašenjom, kak ma dale hić.
Po lěta dołhej prawniskej zwadźe wo wužiwanje předpokazanskeje kupjele NDR ma nětko pokročować na pustym arealu.
Po 44 lětach je doskónčnje kónc: Berlinska band Pankow rozžohnuje so z rockowych stawiznow - bjez patosa a z mócnym sound při finalu.
«The Last Waltz» za Pankow: Po 44 lětach přestanje rockowa band doskónčnje. Wona słušeše w 1980tych lětach k najwliwapołnišim formacijam wuchodoněmskeje rockoweje sceny.
Něhdyši sobudźěłaćerjo wójska abo policije w NDR dóstanu wosebite a přidatne renty. To rozdźěla sej Zwjazk a wuchodne kraje, Zwjazk płaći nětko wjace. To wuchodnym krajam njedosaha.
Awtorka Maja Nielsen z Hamburga so za swoju młodźinsku knihu «Tunlotwarc» wuznamjeni. Wona wobswětla w nim zwažliwe ćěkańcy z NDR. Hłowna figura je hólc z Wuchodneho Berlina.
Něhdyši sobudźěłaćerjo wójska abo policije w NDR dóstanu wosebite a přidatne renty. To rozdźěla sej Zwjazk a wuchodne kraje. Braniborski knježerstwowy šef nadźija so změnow.
Label Amiga wozjewi w NDR platy wuměłcow kaž Franka Schöbela a Puhdyja, ale tež wot zapadnych hudźbnikow. Wažny archiwny fundus k tomu so wotnětka w Eisenach pěstuje.
1955 stwori grafikar Hannes Hegen rjekow Dig, Dag a Digedag. Woni běchu w NDRskim comicu Mozaik po puću. Tola dwaj epizodźe, kotrejž wón w lěće 1963 pisaše, so ženje njezjewištej.
Drasta bě w NDR žadolětna. Tuž dźěše dźowka najwuspěšnišeho šlagroweho komponista kraja před swojim prěnim wustupom jako spěwarka k krawcej. Tójšto wuběra tež wón njeměješe.
Nic jenož jeho inscenacija «Čakanje na Godot» postara so w Drježdźanach wo wopytowarski ansturm. Režiser Engel awansowaše před powalenjom murje k mištrej politiskeje metafry.
Pjeć přewažnje čornje zdrasćenych knjezow na jewišću zhladuja na poł lětstotka wróćo. Jich hudźbny repertoire je wulki. Publikum lubuje najbóle spěwy z NDR.
Wšitko započina so 22. februara 1975 w kulturnym domje pola Drježdźan. Band Karat steji tam prěni raz na jewišću. Runje 50 lět pozdźišo so to swjeći. Z nowej turu a čerstwym albumom.
Ze wusyjnymi hrami a błótnymi cholowami sedźi šěsć młodych knjezow na łuce. Z tutym motiwom awtogramowych kartkow startuje band z wuchodneho Berlina 1975 swoju karjeru. Wona rěka Karat.
Jeho job: Rockowy spěwar. Ale w swobodnym času zajimuje so Claudius Dreilich tež za někotre druhe hudźbne směry.
Los dźěše w lěće 1955 wuchodnje murje: Jako reakcija na comicsy na zapadźe bu we wuchodnym Berlinje časopis załoženy, kiž bě tež comic - ale nic tak rěkać.
Wusahowaceho angažementa za swobodu, demokratiju a ciwilnu kuražu so lětnje Karla Wilhelm-Fricke-myto spožči. Za lěto 2025 móža so nětko namjety zapodać.
Tysacy młodostnych, kotřiž buchu w NDR jako ćežko wotkołkowani, přizemichu na młodźinskim dworje w Torgauwje. Wone měli so překubłać. Na jeje stawizny dopomina nowa wustajeńca.
Što maja Zeleny kłok při ampli, halloren-kulki a pěskowy mužik zhromadnje? Wšitcy su dawno zahinjenu NDR přežiwili. Pěskowčik swjeći nětko wosebite narodniny.
Elin (5) je pěskowčika w barbach swětłomódre, pink a fijałk molował, Matteo (6) ze zmijom w ruce. Sta wobrazow dóstanje pěskowčik lětnje wot Kids.
Eksponaty, kotrež pochadźeja z NS-rubježneho wuměłstwa abo buchu w kolonializmje wudobyte: Pochad wustajenskich kruchow steji přeco husćišo w fokusu. Slědźerjo dźěłaja tež zašłosć wuchoda.
Pěskowčik budźe bórze 65 lět stary. K narodninam bu prěni raz dlěje hač 30 lět zaso krótkofilm z woblubowanej figuru produkowany.
1981 započa so wšitko - a 2025 ma kónc być. Band Pankow dźe potom na rozžohnowansku turneju. Nětko jewi so poslednja single Berlinjanow.
Jako trenar motiwowaše Eduard Geyer zwostatych hrajerjow NDRskeho narodneho mustwa, w Choćebuzu wzda so němskeje podpěry. Legenda swjeći nětko swoje 80. narodniny.
Stasi chcyše njepřećelow NDR z tu- a wukraja w krizowym padźe na hrodach interněrować, kotrež so jako młodownje wužiwachu. Plany za to su w dalokej měrje njeznate - hač donětka.
City dósta něhdy jako prěnja NDRska band złotu tačel na zapadźe Němskeje. Wjele lětdźesatkow pozdźišo dawa za Frontmanna Tonija Krala cyle hinaše wosebite wuznamjenjenje.