Škitarjo zwěrjatow wostanu na kóštach sedźo - wjace pjenjez planowanych
Sakska mjeńšinowa koalicija z CDU a SPD chcyše hladajo na prózdne kasy pola zwěrinoškita lutować. Lěwicarjo so nětko wolóžeja.
Nachrichten werden geladen...
Sakska mjeńšinowa koalicija z CDU a SPD chcyše hladajo na prózdne kasy pola zwěrinoškita lutować. Lěwicarjo so nětko wolóžeja.
Zawlečena družina mrowjow Tapinoma magnum so na přeco wjace městnach Němskeje wotkryje. Dotal bě wona skerje na juhozapadźe rozšěrjena. Nětko jewi so wona tež w Sakskej.
W Auerbachu wuchodźuje so kokoška po dróze. Policija to zapopadnje - a pyta nětko za wobsedźerjom.
Něhdy bu wuhlo z dźensnišeho Wabjenskeho jězora pola Delitzscha bagrowane. Nětko wobkedźbuja přirodoškitarjo zasydlenje přeco nowych družin zwěrjatow a rostlinow.
Wot zwěrjenca do dźiwizny: Projekt k škitej družin Lipšćanskeho zwěrjenca a partneram pomha wot wotemrěća wohroženym pólnym žurkam. Plahowanje a zrudźenje běža wuspěšnje.
«Žurki» na saksce: Z podpěru EU ma populacija pólnych žurkow w swobodnym staće zesylnić. Jeje posledni refugij je tu w sewjernej Sakskej.
Wjele słónca a mało dešćika. Kajkichžkuli ludźi po wulkotnym lěćnym wjedrje klinči, móže so za dźiwinu stać ze strachom.
Před nimale pjeć lětami je so we wuchodźe Sakskeje prěni pad zwěrjaceje mrowički dopokazał. Wot toho časa bu spytane, mrětwa wobmjezować - z wuspěchom.
Tysacy rybow zemrěja w sewjeročěskim jězorje blisko hranicy k Sakskej na njedostatk kislika. Wuwabk masoweho mrěća je enormna horcota.
Dosć wody je za wohnjosalamander naprašowanje přežiwjenja. Dokelž wjele rěčkow suchoty dla tuchwilu přińdźe hišće woda, budźe wohrožace za dwojožiwcy.
Před měsacom přińdźetej w zwěrjencu Zhorjelc čerwjenej pandźe na swět. Dotal je jich ród njejasny. Nětko dawa wěstosć.
Wot noweho sakskeho krajneho etata profituja tež zwěrjace domy. Woni dóstanu wjace pjenjez, hač chcyše knježerstwo prěnjotnje přitřěleć.
Zabłudźena wjelča mjelča je dopokaz wunjesła: We wokrjesu Lipsk dawa nowe wjelče stadła.
Zawlečena družina mrowjow Tapinoma magnum so na přeco wjace městnach Němskeje wotkryje: Dotal bě wona skerje na juhozapadźe rozšěrjena. Nětko su prěnje dopokazy tež we wuchodnej Němskej.
Cuzy baćon je w sewjernej Sakskej wjelelětneho partnera žónki z Horsta ćisnył – wosrjedź porowanskeho časa. Tola je přiwšěm dorost.
2020 wudyri w Braniborskej, Sakskej a Mecklenburgsko-Předpomorskej Afriska swinjaca mrětwa. Za to njedawa žane hranicy. Kotre konkluzije sćehnje Swobodny stat Sakska z toho?
W juhu Saksko-Anhaltskeje je snano puma po puću. Wokrjes radźi kedźbu a ma pokiwy za zetkanje.
Je při Geiseltalskim jězorje rubježne zwěrjo po puću? Policija je při pytanju. Wuwabk je widejo, kiž bu online rozšěrjeny. Kajke je so zwěrjo widźało, njeje hišće jasne.
Je w Solawskim wokrjesu wulkokaca po puću? Policija je při pytanju. Eksistuje warnowanje.
Před wjace hač třomi lětdźesatkami wudobywaše so w borna-wuchodźe/Bukowcach hišće brunica. Dźensa pasu so tam wódny buwoły, howjada a pacholjo. Wučbna šćežka informuje nětko wo pastwišćach.
Wuchodźowarjo a kolesowarjo so kedźbowali: Włosy duboweho procesiona móža ke kóžnym wudyram kože wjesć. Na mnohich městnach so škódnik z móličkimi nitkowymi wačkami wojuje.
Wopytowarjo móža so na šěsć zwěrjećich babyjow wjeselić. Pola kołpjow pak je kedźbliwosć přikazana.
Hižo 25 lět so zwěrjenc Lipsk zakładnje saněruje a přetwarja. Bórze ma so wulkoprojekt zakónčić.
Wroble słušeja k najhusćišim ptačkam w Sakskej. Při ličenju ptačkow Nabu pak su naposledk mjenje z nich wobkedźbowali. Kajke je wuwiće pola druhich družinow?
Dźiwje kóčki w dźiwinowym haju Oberrabenstein - dźělej Kamjeničanskeho zwěrjenca - staraja so hižo šěsć lět pilnje wo dorost. Nětko je zaso tak daloko.
Wone su puzorne, najebać kałate wotwobaranje. Jěže pak su strašne w Sakskej žiwe. Jich žiwjenske rumy bywaja mjeńše, cyroba mjenje - tež čłowjeka dla.
W Drježdźanach sunje so pony w dróhotwarskim městnje do hrjebje. A sedźi kruće. Wohnjowa wobora chwata na pomoc. A zasadźenske mocy maja dobru ideju.
W Drježdźanach sunje so pony w dróhotwarskim městnje do hrjebje. A sedźi kruće. Wohnjowa wobora chwata na pomoc. A zasadźenske mocy maja dobru ideju.
Poselstwo k Mjezynarodnemu dnjej mnohotnosće družin klinči wobćežowace. Po trochowanjach wotemrěje kóždy dźeń 150 družin. Tež před Sakskej mrěće družin njezastanje.
Hakle poł lěta po porodźe zwaži sej koala-hólc prěni pohlad z wačoka maćerje. Wěste přiznamjo pak hišće postajić njemóžemy.
Elefantowa kruwa Rani a jeje dźowka Savani dyrbještej Lipsk wopušćić – dla coffa w stadće. W Mnichowje maja k měrej přińć a nowu swójbnu liniju załožić.
Wjace hač 40 pólnych žurkow z Lipšćanskeho plahowanja bu w Halle naprěte a nětko w sewjernej Sakskej wurindowane. Projekt dźe z tym do noweho koła – a ma nimale zhubjene wašnje wuchować.
Pčołarjo maja w Sakskej ruce połnej dźěła: Je rójny čas. A tež mjedowe rumnosće w kołćach so pjelnja. Tola ličba pčołkacych ludow je so pozpadnyła. Što su přičiny?
Sakske zwěrjace domy dźěłaja hižo dołho na limiće. Nětko maja so statne přiražki sylnje wróćo wozyć. Lěwica a Zeleni nochcedźa to akceptować.
Zwěrjata trjebaja při zajězdźe do Němskeje dokumenty. Wupokaz EU je trěbny, zo móhli zwěrjo jasnje identifikować a swój strowotniski status kontrolować.
Wo wobchadźenju z wjelkami so hižo lěta dołho w Sakskej debatuje. Mnozy widźa přez rosćacu populaciju plahowanje pastwišća wohrožene. Nětko chce EU-parlament wottřělenja wolóžić.
W Sakskej běži přichodne koło dźiwja za wohroženy pólny žurk. Zaměr su stabilne wobstatki – a dobytk za cyłu kulturnu krajinu.
We wokrjesu Anhalt-Bitterfeld, blisko krajneje hranicy k Sakskej, buštej dwě najskerje na kolesa schorjenej wjelkaj wuhladanej. Zwěrjata pokazachu mało spłóšiwje.
W Sakskej su loni wo wjele mjenje pospytow ze zwěrjatami přizwolili. Spad dawaše tež pola zasadźenych zwěrjatow, tola ličba je so jasnje powjetšiła.
Wědomosć wužiwa zwěrjata za pospyty. To je dwělomne. W dobje High Tech a Kumštneje inteligency staja so Lěwica prašenje, hač tež hinak njeńdźe.
Loni buchu prěni raz po dołhim mjenje wjelčich rysow w Sakskej zapisane. Tutoho lěta wupada zaso hinak.
Lipšćan steji před sudnistwom, dokelž je z frustracije psycu swojeje přećelki z 15 nožemi morił. Pad pokazuje wostrózbnjacu zwólniwosć k namocy muža.
Riziko ptačeje gripy je w Sakskej dale wysoki. Nětko dopokazachu wirus we wokrjesu Vogtlandskeje.
Sakske kokoše připołoža: Nimale jedna miliarda jejkow je 2024 ze swobodneho stata – mjez nimi přiběrajcy wjace bio-jejkow. Z tym liči Sakska po cyłym Zwjazku k top pjeć producentam jejkow.
Wobchad z wjelkom so w Němskej emocionalnje diskutuje. Mnozy wobhladuja přiběranje populacije jako wohroženje za plahowanje wjerby. Tohodla žada so regulowanje wobstatka.
Wone su małe, šćipnjene a chcedźa krej. Ale klěšće móža tež strašne rozbudźaki přenjesć. Wjetšina Sakskeje płaći za jednu z nich jako rizikowa kónčina - ale wobsteji škit.
Cuzy baćon je w sewjernej Sakskej wjelelětneho partnera žónki z Horsta ćisnył – wosrjedź porowanskeho časa. Nětko ma so nowačk z južneje Němskeje wo dorost starać.
Swinjo měło a stražliwe wostać: Tak móhli dotalny facit Afriskeje swinjaceje mrětwy za Saksku salopnje formulować. Zarjady chcedźa dale kedźbliwe wostać.
W běhu jednoho tydźenja stej w zwěrjency Lipsk gorilaj zemrěłoj – tragiska strata za gorilansku skupinu a jeje hladarjow. Na čo zwěrjata zemrěchu, je hišće jasne.
Po padźe ptačeje gripy w Grimmje bu dźesać kilometrow wulke dohladowanske pasmo zarjadowane. Tuta so nětko zběhnje.
30 mortwych wowcow a kozarjow – přiwšěm njesmě so wjelk w Hornjej Łužicy najprjedy zamordować. Sudnistwo je planowany wottřělenje zadźeržało a dwěluje na prawnosći přizwolenja.
Bennett-kenguruwej w Kamjeničanskim zwěrjencu matej tuchwilu překwapjenku w swojim wačoku: Tam dorost přirostuje.
Gorilla Kio, najmłódši čłon skupiny w Pongolandźe, je po rizikowej narkozy zemrěł. Zrudoba nad jeho smjerću je po cyłym zwěrjencej jasnje pytnyć.
Klinika za konje při uniwersiće Lipsk je nowy CT-nastroj dźěłać započała. Štyrinohače móža so nětko lěpje hač prjedy přepytować.
Ćopłe słónčne pruhi přiwabjeja po zymje pčołki zaso ze swojich bydłow. Prěnju cyrobu skića krokusy a pastwininy. Tola za někotrych pčołarjow w Sakskej je złe wotućenje.
Krajnoradny zarjad Sewjerna Sakskeje zahaji sezonu z nowym poskitkom: Wopytowarjo móža mjedwjedźe Bea a Bena z najblišeje bliskosće dožiwić.
Stupace temperatury a prěnje słónčne pruhi njejsu jenož za ludźi přičina k wjeselu. Tež zwěrjata kaž žaby so započinace nalěćo wužiwaja - tola nic bjez strachow.
Čerwjeny milan ćehnješe něhdy w zymnych měsacach do južneje Francoskeje, dźensa přezymuja sta zwěrjatow w Sakskej. Kak k tutomu nowemu zadźerženju dóńdźe?
Něhdy nastaštej w Adorfje wužiwanske a luksusowe artikle ze zybolaceho so nutřkowneho parlowych mušlow. Nětko ma dožiwjenski centrum wotewrěć a kritiske temy kaž přirodoškit a zachowanje wašnja nawjazać.
Wowcy trawjachu w Kamjenicy, jako psyk do stadła prasny. Wón dwě zwěrjeći tak mócnje kusnje, zo skótny lěkar ju pozdźišo mori. Wobsedźer psyka je najprjedy na městnje, pyta pak potom to daloko.
Najebać warnowanja njeměło žaneje bjezstarostnosće być. Strach rozšěrjenja pochromnosće w Němskej płaći jako putany. Přiwšěm su žadanja za lěpšej prewenciju.
Tysacy ludźi wobkedźbuja 20 lět po cyłej Němskej za wosebity projekt mjetelčki. Wuslědki njejsu přezcyłnje pozitiwne. Kotre družiny su jenož hišće zrědka wobkedźbować?
Njewšědne zwěrjo stara so wo policajske zasadźenje w Sakskej Šwicy. Na dróze pola Sebnicy bu měškowe zwěrjo wuhladane a je zaso wulězło. Štó je to widźał?
Při zymskich temperaturach běchu na polu blisko Lipska 145 čerstwje wulehnjenych ćipkow wusadźili. Zwěrjacy dom je nětko wěsty přebytk namakał.
Šěsć tydźenjow zastarowaše hładki žónka Diyala w zwěrjencu Drježdźany štyri młodźata. Nětko je wona zemrěła.
Wobchad z dotal kruće škitanym wjelkom je trajna tema w Němskej. Hońtwjerjo a plahowarjo wužitneho skotu su za regulowanje wobstatka, zwěrinoškitne zwjazki su přećiwo tomu. Kajke wupadaja ličby?
W Drježdźanskim zwěrjencu wotrostu hižo 100 lět orang-utanojo. Nětko mamy prawdźepodobnje njedźelske dźěćo pola čłowječich wopicow.
Wjacore nowe pady strašneje mnowje zwěrjatow buchu w swobodnym staće wobkrućene. Statna ministerka Köpping namołwja ke krutym hygienowym naprawam, zo by so hóršemu zadźěwało.
Při zymskich temperaturach so na polu blisko Lipska 145 čerstwje wulehnjene ćipki wotkryja. Mjeztym su mjechke zwěrjata w zwěrjatowni. Policiji je skućićel znaty.
Zabiwanje, hródźna winowatosć, zawrjene pasma: W Grimmje je ptača gripa pjeriznu trjechiła – ze sćěhami za cyły region. Krute naprawy maja dalšemu rozšěrjenju zadźěwać.
Ptača gripa w Grimmje: Pjeriznowy zawod dyrbješe něhdźe 100 zwěrjatow morić. Nětko napominaja zarjady k wjace škitnym naprawam.
Štyri wjelki w Sakskej dodawaja přez sćelakowy pask drohotne daty za wědomosć. Jich hibanja zmóžnjeja nowe dopóznaća wo rewěrowym zadźerženju a swójbnych strukturach.
Prěnje baćony su wróćo - a dyrbja runje někotre lodojte nocy wutrać. Za zwěrjata je to přewjedźomne, a zdadźa so tež hewak w Sakskej derje čuć.
Rys ma so w Němskej zaso zadomić. W někotrych zwjazkowych krajach so wulke kóčki wudźija - a du na pućowanje.
Słódki dorost w Drježdźanskim zwěrjency! Baby brošur přińdźe w oktobru na swět a přihotuje so nětko na přećah do Karlsruhe.
Wot lěta 2020 ma Sakska z Afriskej swinjacej mrětzu wojować. Naposledk pak měsacy dołho žadyn nowy pad njemějachu. Nětko dawa schorjene dźiwje swinjo we wokrjesu Budyšin.
Pasanća zakopnu so rano na kolesowarskej šćežce přez eksotiske zwěrjo a wołaja policiju. Ta da fachowcow smalić, kiž ju pod njóru bjeru - ale je přepozdźe.
Po wudyrjenju pochoda klamu w Braniborskej je so połoženje wotputało. W sewjernej Sakskej smědźa so zaso zarjadowanja z pazorami přizjewić.
Hižo spočatk februara wopušća někotre krokawy swoje zymske kwartěry. Zo bychu strašne pućowanje přežiwili, sadźeja pomocnicy za škitnymi płotami – z městnami so dalši dobrowólnicy pytaja.
Hakle w zašłym měrcu w Sakskej wuryty rys je do Durinskeje wotpućował. 150 kilometrow je Nova wróćo połožiła.
Wopytowarjo Lipšćanskeho zwěrjenca Löwe Amaru přichodnje hižo wuhladać njebudu. Za njeho dźe do juha. Za lawowu sawanu w Lipsku je to hakle spočatk wulkich změnow.
Wot na wahu: Při lětnej inwenturje njeliči zwěrjenc Drježdźany jenož swoje zwěrjata, ale přepruwuje tež wahu a wulkosć. Někotři wobydlerjo dadźa so jenož ze chłóšćenkom wabić.
Kóžde lěto zaso přeliča zwěrjency swojich wobydlerjow. Při tym dóstanu zwěrjata zdobom strowotniski šek.
Po wudyrjenju pochleća pochadźenja w pochleńcy w Braniborskej je sakski burski zwjazk znjeměrnjeny. Wón radźi, hygieniske naprawy konsekwentnje nałožować.
Po wudyrjenju pochleća pochadźenja w poslešća w Braniborskej su zarjedźe w Sakskej w alarmowej hotowosći.
Ličba howjadow a swini w Sakskej je naposledk na najniši staw wot 1992 spadowała. Burski zwjazk nadźija so trendoweho přewróta a žada sej wolóženja za plahowarjow zwěrjatow.
Hdyž budźe ćma, potom je w januaru a februaru w zwěrjencu Lipsk čas za «magiske tropowe swěćenje». Wot dźensnišeho so swěcy zaso zaswěća.
Po wjacorych wopytowarjow sylneho lěta je 2024 za zwěrjenc Lipsk trochu mjenje derje běžało. Šef zwěrjency čini wosebje jedyn podawk za to zamołwity.
«Hodźina zymskich ptačkow» je Němskeje drje najwjetša wědomostna akcija k sobučinje. Hodźinu dołho maja so ptački ličić a zdźělić.
Sakska přizjewi jasne postupy w boju přećiwo Afriskej swinjacej mrětwje. Kajke wupada połoženje aktualne?
Po zdźiwjenju rysoweje žónki bu infekcija z ewentualnje smjertnym wirusom zwěsćena. Alva měła so za šek zapopadnyć - nětko wostajiš jón tola na pokoj.
Zo bychu so hojo zranjenja abo samo smjerć přez syčomłóćawu zalutowali, so před započatkom žnjow mjeztym pola z trutami wotpytaja. Za to dawaja tež pjenjezy z Berlina.
W Sakskej je tuchwilu 37 wjelčich stadłow a někotre pory žiwych. Lětsa su dotal 142 atakow na wužitne zwěrjata registrowali. Fachowcy namołwjeja k škitnym naprawam.
Zwěrjenc Lipsk dźěła klětu dale na swojich projektach modernizacije. Za wopytowarjow budźe zastup dróši.
Pućowanja z alpakami so terapeutiska skutkownosć praji. Tež turistiske hospodarstwo w Sakskej je mjechke zwěrjata za sebje wotkryło. Wěste prawidła pak měli wobkedźbować.
Pućowanja z alpakami so terapeutiska skutkownosć praji. Tež turistiske hospodarstwo w Sakskej je mjechke zwěrjata za sebje wotkryło. Wěste prawidła pak měli wobkedźbować.
Za lěnjoch Marlies je to hižo dźesaty dorost. Jeje młodźo so derje wuwiwa. Wopytowarjo móža to najlěpje za čas picowanja widźeć.
Hakle po zdźiwjenju rysoweje žónki bu infekcija z najhóršim padom smjertnym wirusom zwěsćena. Nětko ma strowotniski šek swój infekciski status wujasnić. Čas tłóči.
Dla myšaceje čwěle dyrbi sportownja w Plauenje hač do kónca lěta zawrěć. W januaru chce město rozsudźić, kak dale póńdźe.
Hinak hač w cyłozwjazkowym trendźe ličba w Sakskej bydlacych wjelčich stadłow lochce woteběra.