Dramatická finanční situace: Svaz německých měst žádá o miliardovou pomoc

Vzhledem k rychle rostoucím deficitům požadují místní úřady od federální vlády miliardovou mimořádnou pomoc. "Německá města a obce na tom nebyly od roku 1945 nikdy tak špatně," prohlásil předseda Svazu německých měst, starosta Lipska Burkhard Jung (SPD), po zasedání výkonného výboru ve Cvikově.

Finanční situace obcí je katastrofální a stále se zhoršuje. Zatímco ještě v roce 2022 byly obecní rozpočty přebytkové, letos a loni se schodek zvýšil z 6 miliard eur (2023) na více než 30 miliard eur. "Obecní rozpočty jsou ve volném pádu," varoval Jung.

Svaz německých měst proto vyzývá spolkovou vládu, aby nejpozději do roku 2027 poskytla místním samosprávám roční mimořádnou pomoc ve výši 30 miliard eur. Aby bylo možné této částky dosáhnout, mohl by se podle návrhu podíl místních samospráv na DPH dočasně zvýšit o 10 procentních bodů ze současných 2,8 procenta.

Sdružení zároveň požaduje reformy, které by trvale snížily zátěž místních orgánů. To by zahrnovalo i revizi státních služeb v sociální oblasti, snížení byrokracie a digitalizaci procesů. Pokud budou opatření účinná, mohla by se podle stanoviska Svazu měst a obcí nouzová pomoc opět snížit.

Zvýšení sociálních výdajů, ztráta příjmů z živnostenských daní

Jako příčiny tíživé finanční situace byly uvedeny rostoucí sociální výdaje, propad příjmů z živnostenských daní v důsledku špatné ekonomické situace a nové úkoly, které spolková a zemská vláda přenesly na obce.

Sama města vyčerpala své možnosti úspor, zdůraznil Jung. Jeho město Lipsko má strukturální deficit ve výši 280 milionů eur. Kč, i kdyby se snížily všechny výdaje na kulturu a sport, nestačilo by to k vyrovnání tohoto deficitu, zdůraznil.

Lipsko v tom není samo, jak uvedla jeho lüneburská kolegyně Claudia Kalischová (Zelení). V jejím městě tvořily dobrovolné výdaje pouze tři procenta. Zdůraznila, že úspory by sotva zlepšily finanční situaci, ale způsobily by městu obrovské škody.

Svaz měst a obcí je rovněž znepokojen budoucím pobytovým statusem asi 1,3 milionu válečných uprchlíků z Ukrajiny a vyzývá k rychlému řešení. Podle poskytnutých informací vyprší v příštím roce platnost současné směrnice EU o této problematice.

Pokud by tato početná skupina musela přejít na dávky pro žadatele o azyl, obce by byly finančně i administrativně přetíženy, varoval Kalisch. Pro všechny Ukrajince, kteří přišli před 1. dubnem 2025, je třeba najít jednoduché řešení. "Není přece ani finančně dostupné, ani smysluplné, aby toto množství lidí muselo žádat o azyl jednotlivě a následně milionkrát," dodal. To by znamenalo, že spolková vláda opět zatíží obce sociálními službami.