Studie varuje: Zemědělská reforma EU zasáhne východní Německo silněji

Plánovaná zemědělská reforma Evropské unie by mohla zasáhnout zemědělství ve východním Německu mnohem výrazněji než v mnoha jiných regionech Evropy. Před tím varuje studie Leibnizova institutu pro rozvoj zemědělství v transformujících se ekonomikách (IAMO) a Univerzity v Rostocku. Důvodem jsou především velké zemědělské podniky, které jsou ve východním Německu velmi rozšířené a které by podle plánů Evropské komise musely počítat s nižšími přímými platbami.

Evropská komise hodlá reformovat společnou zemědělskou politiku (SZP) pro období podpory 2028–2034. Mezi jiným se počítá se snížením přímých plateb vázaných na plochu pro větší podniky a s jejich větším přerozdělením ve prospěch menších hospodářství. Zároveň by členské státy měly získat větší volnost při utváření podpůrných programů.

Zejména velké zemědělské podniky budou zasaženy

Podle odhadů výzkumníků by to mělo ve východním Německu dalekosáhlé důsledky. Na rozdíl od mnoha západoněmeckých regionů jsou v Braniborsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku často charakteristické velké zemědělské podniky. Pokud dojde ke snížení jejich přímých plateb, mohlo by to podle studie zatížit nejen jednotlivé podniky, ale také negativně ovlivnit zaměstnanost, regionální tvorbu přidané hodnoty a příjmy ve venkovských oblastech.

Zároveň autoři studie obávají dopadů na opatření v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Mnohé agroenvironmentální programy byly dosud financovány většími podniky. Klesající příjmy by mohly snížit jejich ochotu účastnit se nákladných dotačních programů.

Spolkové země by zřejmě musely přispět více penězi

Vědci kriticky hodnotí také plánované financování. V budoucnu by programy na ochranu životního prostředí a rozvoj venkova musely být ve větší míře spolufinancovány členskými státy, zatímco podpora příjmů by i nadále byla plně hrazena z rozpočtu EU. To by mohlo vystavit země nebo regiony s omezenými rozpočty dodatečnému tlaku.

Jen pro Sasko studie odhaduje dodatečné finanční potřeby na přibližně 240 milionů eur, aby bylo možné zachovat dosavadní úroveň podpory.

Vědci doporučují změny

Z pohledu autorů by plánované škrty u velkých podniků neměly být ve své současné podobě realizovány. Pokud by k nim přesto došlo na úrovni EU, měly by být podle jejich názoru alespoň zavedeny výjimky a zkrácené prostředky by měly zůstat v dotčených regionech. Vědci navíc prosazují další rozvoj stávajících environmentálních programů a zajištění jejich dlouhodobého financování.