Jak reaguje Německo na dron s výbušninami?

Pro německou vládu jsou nyní důkazy dostatečně jasné, aby mohla jednat: za pokus o atentát pomocí dronu s výbušninou na letišti Leipzig/Halle činí odpovědným Rusko. Co z toho vyplývá? Nejdůležitější otázky a odpovědi:

Jaké reakce byly ze strany Německa možné?

Neexistuje žádný pevně stanovený katalog důsledků pro takové případy. Jedná se spíše o politické rozhodnutí. Jisté je, že německá vláda chtěla reagovat co nejrychleji a nejrozhodněji. Dron byl objeven před měsícem. Navíc bylo jasné, že odvetná akce, při níž by Německo provedlo srovnatelnou operaci, nepřicházela v úvahu.

Pro jaká opatření se spolková vláda rozhodla?

• Uzavření zastupitelského úřadu: Spolková vláda několikrát prohlásila ruské diplomaty za „nežádoucí osoby“. Celkem bylo v uplynulých letech vyzváno k opuštění země přibližně 80 zaměstnanců ruského velvyslanectví. Nyní má být uzavřeno generální konzulát v Bonnu. Ministr zahraničních věcí Johann Wadephul (CDU) se k tamním diplomatům nevyjádřil. Jediným diplomatickým zastoupením Ruska v Německu tak zůstává velvyslanectví v Berlíně.
• Předvolání velvyslance: Formální předvolání je považováno za ostrý diplomatický prostředek, kterým vláda hostitelské země dává najevo výrazné rozhořčení. Z ministerstva zahraničních věcí v Berlíně naposledy zaznělo, že ruský velvyslanec Sergej Nečajev byl od začátku ruské útočné války proti Ukrajině v únoru 2022 předvolán více než tucetkrát, naposledy v polovině července kvůli obviněním z kybernetických útoků proti několika evropským státům. Nyní musí znovu předstoupit k rozhovoru na ministerstvu zahraničních věcí.
• Narušení činnosti ruské stínové flotily: Ta se zaměřuje na tankery a nákladní lodě, které Rusko využívá k obcházení sankcí, například při přepravě ropy. Kromě toho jsou tyto lodě stále častěji spojovány se špionážními a sabotážními akcemi. Podle západních zdrojů tyto lodě vypínají svůj automatický identifikační systém nebo přečerpávají náklad na moři na jiný tanker, čímž zamlžují svůj původ. Podle Wadephula chce Německo v budoucnu zvýšit tlak na ruskou stínovou flotilu.
• Zavírání kulturních zařízení: Ruský dům – kulturní institut – je již léta předmětem sporů. Sedmipodlažní betonový blok stojí od roku 1984 na berlínské Friedrichstraße. Tehdy to byl největší sovětský zahraniční kulturní institut. Dnes jej provozuje Státní agentura pro kulturní spolupráci. Ta podléhá ministerstvu zahraničních věcí. Nyní má být smlouva vypovězena. Program zahrnuje vzpomínkové akce k světovým válkám, filmová promítání nebo kurzy ruštiny, baletu a kreslení. Ve zprávě francouzského ministerstva vnitra se nedávno uvádělo, že tento dům je využíván ruskými tajnými službami jako krytí. 

Jaké možné trumfy německá vláda ještě nevyužila?

• Vyhoštění diplomatů: Německá vláda v minulosti několikrát prohlásila ruské diplomaty za „nežádoucí osoby“. Celkem bylo v uplynulých letech vyzváno k opuštění země přibližně 80 zaměstnanců ruského velvyslanectví.
• Článek 4 Smlouvy o NATO: Ten předpokládá konzultace spojenců, pokud se některý členský stát NATO cítí ohrožen zvenčí. Často se jedná o předstupně koordinovaných ochranných opatření. Tento článek se uplatňuje velmi zřídka. V září 2025 například Estonsko požádalo o konzultace poté, co tři ruské stíhačky asi dvanáct minut prolétávaly estonským vzdušným prostorem. Německá vláda se však rozhodla tuto kartu nevyužít.
  Konzultace v rámci NATO podle článku 4 mohou vést k tomu, že ohrožené státy získají od aliance dodatečnou podporu v oblasti odstrašování a obrany. Obvykle mají význam především jako signál pro protivníka, a tím se liší od vojenské podpory podle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Ten upravuje povinnost vojenské pomoci v rámci aliance. 

Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých reakcí?

• Vyhoštění diplomatů je opatření, které bylo v uplynulých letech již několikrát uplatněno. Tato reakce sama o sobě by proto pravděpodobně nevyslala dostatečný signál. Možná se také nechtělo riskovat, že by k ní došlo ze strany Ruska k obdobné odvetě.
• Přenesení incidentu na úroveň NATO by ukázalo, že Německo je připraveno na takové potenciálně závažné útoky jasně reagovat. Na druhou stranu vyvstává otázka, zda by to bylo přiměřené, a to i s ohledem na závažné incidenty v jiných východních členských státech NATO.
• Opatření proti „stínové flotile“ v Baltském moři mohou ruskou ekonomiku citelně zasáhnout. Skryté však v sobě potenciál eskalace, pokud by došlo ke střetům na moři. 
  Ruské námořnictvo je „na moři agresivní, a to prostřednictvím špehování základen a jednotek, pokusů o zastrašování a sabotáže, přeletů dronů i nasazení stínové flotily v Baltském moři“, uvedl před několika dny námořní inspektor, viceadmirál Jan Christian Kaack. Zdůraznil, že Rusko nyní chrání lodě stínové flotily i zbraněmi, a to buď prostřednictvím válečných lodí, nebo hlídkových týmů na palubě. 
• Uzavřením ruského kulturního institutu v Berlíně by německá vláda riskovala uzavření Goetheho institutu v Rusku. Proto se dosud tomuto kroku vyhýbala.