Situace v oblasti záhradních parcel v Sasku je z demografických a finančních důvodů napjatá. Zatímco ve velkých městech je o zahrádkářské parcely velký zájem a často existují čekací seznamy pro nové zájemce, mnoho spolků, zejména ve venkovských oblastech, zaznamenává klesající počet členů a prázdné parcely, jak uvedlo saské ministerstvo životního prostředí. Z toho podle údajů Zemského svazu zahrádkářů vyplývá i nejnaléhavější problém: náklady na likvidaci prázdných parcel. „Během několika let vzrostly náklady na tuto činnost ze 4 000 na průměrných 7 000 eur,“ uvedl předseda svazu Tommy Brumm. Mnozí bývalí nájemci si to již nemohou dovolit a sdružení či svazy pak musí zasáhnout. V loňském roce již jeden spolek ve Vogtlandu vyhlásil insolvenci. Pozemek poté odkoupila obec. Ministerstvo proto plánuje zřízení zemského poradního výboru pro zahrádkářství. Jak na dotaz uvedl mluvčí, v současné době probíhají jednání o přesném složení této rady. Plánovaná rada by mohla pomoci při koordinaci mezi spolky, obcemi a zemskou vládou, uvedl Brumm. V loňském roce ministerstvo zařadilo spolky pro zahrádkářství do směrnice o podpoře „Městská zeleň, hluk, radon“. Tato podpora může pomoci odzpečetit plochy, provést jejich sanaci a vrátit je k smysluplnému využití. První rozmach zažila tato scéna v NDR v 80. letech kvůli omezené svobodě cestování, uvedl Brumm. Poté došlo v době koronaviru v důsledku lockdownů a omezení kontaktů k novému náporu zájemců. „Z nich mezitím zůstala jen asi třetina.“ Opuštěné parcely by musely být za značné finanční prostředky znovu odstraněny. Podle údajů svazu sdružuje saské hnutí zahrádkářů v současné době 179 893 zahrádkářů, s rodinami se tak dosahuje přibližně 500 000 lidí. V celém státě se obhospodařuje asi 9 000 hektarů zahradní půdy. Na konci loňského roku bylo 199 619 parcel, z nichž 17 501 bylo prázdných. Výhody zahrádkářství jsou zřejmé: Spojují lidi ze všech sociálních vrstev a nabízejí zdravou volnočasovou aktivitu v přírodě. Kromě toho lze pěstovat zdravé potraviny pro vlastní potřebu. Zahrádkářské kolonie vytvářejí zelené plíce ve městech, zachovávají biologickou rozmanitost a mají pozitivní vliv při vysokých teplotách. Za nevýhody jsou často vnímána přísná pravidla týkající se chování a úpravy zahrad. „Chceme zjednodušit nařízení o zahrádkářských koloniích. Nájemci by měli být méně omezováni. Chceme přejít od kultury zákazů ke kultuře doporučení,“ zdůraznil předseda svazu Brumm. Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazenaNáklady na likvidaci prázdných parcel enormně vzrostly
Plánováno zřízení zemského poradního výboru pro koordinaci
Rozmach v dobách NDR a koronavirových lockdownů
Svaz: Chceme směřovat ke kultuře nabídky a méně omezovat