Jiní mají rádi míchané nápoje s vínem, ale v Markgräflerlandu platí pravidlo: mělo by to být šumivé víno. Viníků (což je v této souvislosti příliš tvrdé slovo, jak uvidíte) je několik - jedním z nich jsou vinaři z družstva v Britzingenu. Jejich šumivá vína existují odjakživa (přesněji od roku 1979), ale poslední tři roky jsou přijímáni na Olymp tradičního německého šumivého vína - jako jediné vinařské družstvo mezi mnoha individuálními výrobci šumivých vín. V Britzingenu však nevyrábějí pouze šumivé víno (jehož podíl nyní činí 20 % a stále stoupá), ale také normální vína. Chasselas, chléb a máslo Markgräflerlandu, samozřejmě, ale také burgundské - bílé i červené. O tom všem (a mnohém dalším...) si Matthias Gräfe (Wein & fein) a Ulrich van Stipriaan (STIPvisiten) povídají s Arminem Imgrabenem, vinařem a předsedou představenstva vinařského družstva Britzingen.
Armin Imgraben je jedním z přibližně 45 vinařů tohoto družstva, které patří k těm menším v Bádensku. Společně se svou rodinou obhospodařuje přibližně šest hektarů vinic, mimo jiné v Muggardtu - nejlepší lokalitě, která dlouho ležela ladem a nyní společným úsilím čtyř vinařů poskytuje základ pro nejlepší Rulandské modré. Protože však Arminu Imgrabenovi práce vinaře a předsedy představenstva nestačí, je aktivní i v jiných oblastech - například v místní politice nebo ve vesnickém obchodním družstvu. Imgraben sám sebe označuje za "umělce na volné noze" a v rozhovoru říká, že si večer rád vychutná na terase jedno nebo dvě vína...
