Letní vedra brzdí včely – počet včelstev klesá

Saský včelaři se mohou těšit na dobrou sklizeň medu, avšak vedro jejich včelím koloniím ublížilo. V létě byla nabídka pylu v přírodě místy velmi omezená. „Kvůli horku mnoho rostlin uschlo a málo kvetlo,“ vysvětlil předseda Saského svazu včelařů Michael Hardt. „Včely potřebují pyl k výchově svého plodu.“

Z tohoto důvodu mnoho včelstev přerušilo chov plodu. Kromě toho v horkých dnech spotřebovaly mnoho energie na získávání vody a regulaci teploty v úlu. Tím se spotřebovalo více vlastních zásob medu.

Odbornice: „Velmi dobrý rok pro medovou úrodu“

Většina včelařů však může být s úrodou medu přesto spokojena. Podle celoněmeckého online průzkumu, kterého se zúčastnilo i více než 100 včelařů ze Saska, se ve Svobodném státě Sasko sklidilo v průměru 46 kilogramů medu na jeden roj – 23,3 kilogramů na jaře a 22,7 kilogramů v létě. To bylo v obou případech více než celoněmecký průměr.

Obecně lze rok 2026 ve srovnání s předchozími lety označit za „velmi dobrý medonosný rok“, vysvětlila vedoucí odborného centra pro včely a včelařství Saskia Wöhl. Tuto online anketu provedla zmíněná instituce v Porýní-Falcku. Také Saský svaz včelařů se ptá svých členů na výnos medu. Výsledky by však měly být k dispozici nejdříve začátkem listopadu, uvedli.

Sasko dováží tisíce tun medu

Faktem je: Poptávka po medu je ve Svobodném státě větší, než kolik ho zde včelaři vytočí a naplní do sklenic. Podle údajů Krajského statistického úřadu bylo loni dovezeno 3 733 tun medu a do zahraničí se prodalo pouze 10 tun. Největší objemy pocházejí z Argentiny, Ukrajiny a Chile. Zároveň měly větší včelařské podniky v poslední době potíže s prodejem svého medu prostřednictvím velkoobchodu, uvádí Hardt. „Nemohou konkurovat levnému dováženému medu.“

To je jeden z důvodů, proč počet včelích kolonií znatelně poklesl. V roce 2025 bylo u fondu pro ochranu před nákazami zvířat nahlášeno necelých 61 000 včelstev. V tomto počtu jsou zahrnuti i včelaři, kteří nejsou členy žádného sdružení. Počet včelstev tak od svého maxima v roce 2023, kdy činil 69 200, klesl již druhý rok po sobě. 

Kvůli problémům s odbytem přes velkoobchod některé větší včelařské podniky snížily počet svých včelstev, vysvětlil Hardt. Včelařům zbývá hlavně přímý prodej, aby svůj med dostali k zákazníkům. Na druhou stranu je zřejmé, že trend v oblasti včelařství dosáhl svého nasycení. To dokládá i skutečnost, že počet lidí, kteří chovají včely, po letech růstu v poslední době poklesl. U fondu pro ochranu před nákazami zvířat bylo v roce 2025 v Sasku registrováno necelých 8 500 chovatelů včel. 

Na sklenici s medem musí být uvedena přesná země původu

Od poloviny roku musí být na etiketě přesně uvedeny země původu medu. Díky tomu získají spotřebitelé lepší informace o jeho původu. Dosud se tam často uváděly pouze obecné údaje, jako například „směs ze zemí EU a ze zemí mimo EU“. Znamená to vzestup pro domácí med? Saský hlavní včelař Hardt se k tomu vyjádřil skepticky: „Kdo chce koupit med z Německa, mohl tak učinit už dosud.“ V této souvislosti poukazuje například na chráněnou ochrannou známku „Echter Deutscher Honig“ (Pravý německý med) Německého svazu včelařů. „Kdo kupuje levný med, bude v tom pokračovat i nadále,“ obává se.

Cena saského medu přímo od včelaře se podle Hardta liší podle regionu. Ve městech je většinou dražší než na venkově. Kromě toho je třeba za vybrané druhy, jako je lípa, robinie nebo lesní med, zpravidla zaplatit více než za směsi, jako je jarní nebo letní kvetoucí med.

Je to především otázka nabídky a poptávky, vysvětlil Hardt. „Směsných květových medů je prostě více.“ Nakonec však symbolizují rozmanitost květů v krajině. I když se cena regionálně liší, Hardt na dotaz poskytl doporučení: podle jeho názoru by včelaři v Sasku neměli prodávat svůj med za méně než 7,50 eura za sklenici o obsahu 500 gramů.