Americká tajná služba CIA a britská tajná služba Secret Intelligence Service (SIS) vybudovaly na počátku studené války tunel vedoucí rozděleným Berlínem, aby mohly odposlouchávat tajné telefonní linky sovětské armády. Projekt však byl brzy odhalen – před zhruba 70 lety. Národní lidová armáda (NVA) tunel vykopala – a jeho části rozvezla do různých vojenských základen. Nyní byly tři segmenty této památky z období studené války přivezeny zpět do Berlína. Mají být konzervovány a v budoucnu zde budou k vidění. Člen sdružení „Berliner Unterwelten“ objevil tyto tři ocelové trubky, vážící několik tun a dlouhé tři až čtyři metry, náhodou v polovině srpna u Storkowu v Braniborsku. Jeden z úseků má získat Muzeum NDR. Jeden úsek tunelu se stane součástí prohlídky „Metro, bunkry, studená válka“, kterou pořádá sdružení „Berliner Unterwelten“. Třetí část tunelu by mohla být v budoucnu umístěna na původním místě na trase „Mauerweg“ mezi Rudowem a Altglienicke, jak navrhl předseda sdružení Dietmar Arnold. Podle něj by to bylo doplněním ke čtyřem stélám, které tam dosud připomínají špionážní tunel. Mezi lety 1954 a 1955 vybudovaly CIA a SIS podle údajů sdružení „Berliner Unterwelten“ asi 460 metrů dlouhý tunel vedoucí Berlínem, který směřoval z čtvrti Rudow v americkém sektoru do Altglienicke v sovětském sektoru. Podle dostupných informací odposlouchali Američané a Britové mezi květnem 1955 a dubnem 1956 více než 400 000 telefonních hovorů. „Jednalo se o kousky skládačky komunikace sovětské armády zde s Moskvou, Varšavou a Prahou, které dohromady poskytly přesný obraz o vojenské situaci a možných variantách útoku,“ vysvětlil politolog Helmut Müller-Enbergs, který se specializuje na tajné služby. A dodal: „Tento tunel v letech 1955/1956 zpřístupnil informace, které přispěly k tomu, že z toho byla studená válka a ne válka horká.“ Podle časopisu „Berliner Unterwelten“ vedl tunel asi 330 metrů do území NDR. Sověti však o této operaci věděli již před jejím zprovozněním: britský dvojitý agent údajně informoval sovětskou tajnou službu KGB o těchto plánech. KGB přesto nechala projekt nějakou dobu běžet – především proto, aby neohrozila dvojitého agenta. Jedné noci v dubnu 1956 způsobila bouřka poruchy na telefonních linkách. Poté bylo v NDR oznámeno, že tunel byl objeven při opravných pracích sovětskými a východoněmeckými telekomunikačními techniky. Špionážní tunel bylo možné v NDR navštěvovat s velkou mediální pozorností ještě až do června 1956. NVA jej poté vykopala a odvezla, jak dále uvádí sdělení sdružení. Některé segmenty byly rozděleny mezi jednotlivé základny NVA. Tři nedávno objevené ocelové trubky o průměru přibližně dvou metrů ležely podle časopisu „Berliner Unterwelten“ v lesní oblasti, která patří k výcvikovému prostoru dnešní kasárny Kurmak ve Storkowu v Braniborsku. V dobách NDR se tam nacházela základna NVA. Části tunelu byly údajně kdysi zakopány pro výcvikové účely. Další segmenty byly nalezeny již v 90. letech. V roce 2012 byly podle „Berliner Unterwelten“ objeveny části v lesní oblasti u Pasewalku v Meklenbursku-Předním Pomořansku, která byla v dobách NDR využívána jako vojenské cvičiště. V roce 2005 byly při rozšiřování berlínské městské dálnice v blízkosti bývalého umístění tunelu vykopány další části. Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazenaPozůstatky legendární špionážní akce
Části tunelu jako cvičné objekty pro vojáky NVA