Sperma za med: Takto probíhá kurz umělého oplodnění včel

„Úroveň frustrace musí být vysoká“

Že získávání spermatu od trubců je třeba se naučit, se ukazuje i v momentě, kdy se místností náhle rozlehne hlasité nadávání. „Všechno to vyteklo! Celé dopoledne k ničemu!“, naříká jeden z účastníků. Nešikovný pohyb s pipetou ho stál sperma, které celý den namáhavě sbíral. 

„Úroveň frustrace musí být vysoká, hlavně na začátku, chce to praxi,“ říká účastnice Maria Corpataux. Spolu s dalšími dvěma chovateli přijela na kurz speciálně ze Švýcarska a má již o něco více zkušeností. To je patrné i z koše na jejím laboratorním stole, který je dobře naplněn mrtvými trubci. Stejně jako v přírodě totiž trubci umírají poté, co ejakulací dosáhnou vrcholu svého života.

Nakonec Ataeian opět předvádí závěrečnou část kurzu: Nejprve je předem vybraná včelí královna omráčena CO₂ v digitálně nastavitelném zařízení. „I to jsem vyvinul já,“ říká Ataeian a upevňuje omráčenou královnu do filigránsky působícího inseminačního přístroje. 

Na obrazovce lze pak sledovat, jak odborník pod mikroskopem pomocí drobné smyčky roztáhne otvor na zadečku královny a poté s milimetrovou přesností vstříkne odměřené množství předem odebraného spermatu trubců. Poté na královnu nalepí značku a vyjmul ji z upínacího zařízení. O několik minut později se hmyz opět hýbe.

A proč ta celá složitá procedura?

Ataeian není jediným poskytovatelem zařízení a kurzů pro umělé oplodňování včel. Tato technika je v zásadě starší než samotný odborník, který se narodil v roce 1972: „Umělé oplodnění je již desítky let zavedené a osvědčené a představuje velmi dobrou metodu k dosažení určitých chovatelských úspěchů,“ uvádí Elke Genersch, ředitelka Zemského institutu pro apikulturu v Hohen Neuendorfu. Tento výzkumný ústav je financován spolkovými zeměmi Braniborsko, Sasko-Anhaltsko, Sasko, Durynsko a Berlín.

Cílem je například dosáhnout tolerance včel vůči nemoci přenášené roztočem Varroa. „U nás v ústavu jsme v posledních desetiletích vyšlechtili selekční linii tolerantní vůči varroáze, u níž není tlak roztočů tak velký. Dalším cílem je šlechtění zaměřené na zlepšení imunitní reakce včel, aby se staly odolnějšími vůči různým patogenům,“ vysvětluje Genersch.

Odbornice shrnuje, proč je šlechtění včel obzvláště náročné: „Na rozdíl od skotu nebo koní jsou včely volně létající hmyz. K jejich přirozenému páření dochází ve vzduchu na shromaždištích trubců. Zvířata vědí, kde se tato místa nacházejí, a letí tam. Odkud to vědí, to zase nevíme.“ 

Včelí královny se po páření vracejí ke svému roji a jejich speciální vak na sperma musí být natolik naplněn, aby jim to vystačilo na zbytek života – tedy klidně tři až čtyři roky, jak vysvětluje Generschová. 

Speciální místa pro včelí schůzky

Alternativou k umělému oplodnění jsou takzvaná oplodňovací stanoviště. Jedná se o speciální, často odlehlá místa páření, kam se vydávají pouze vybraná trubčí kolonie. Včelaři tam mohou cíleně přivést své včelí královny v naději, že se spáří s tamějšími samci. Tato varianta však pro chovatele znamená také časovou a logistickou náročnost, jak uvádějí i účastníci Ataeianova kurzu umělého oplodnění. 

Královny se navíc mohou nechat oplodnit více trubci a včely někdy uletí i několik kilometrů, aby se spářily. „Párovací místa nabízejí určitou jistotu ohledně toho, s jakým genetickým materiálem se královna spáří. Ale pokud si chcete být stoprocentně jisti, že vaše královna obdrží pouze sperma požadovaného genetického původu, je umělé oplodnění jedinou možností,“ říká Generschová.

Připouští: „Umělé oplodnění je však specialitou chovatelů a uměle oplodněná královna je drahá.“ Zapojení chovatelů však nelze přeceňovat. Potomci trubců těchto královen totiž šíří chovný cíl do širšího okolí.

„Opylování je to nejdůležitější“

Ataeian vidí přínos chovu také v tom, že při hubení škůdců v úlu je třeba používat méně chemikálií: Zdravé včelstva, u nichž bylo vyšlechtěno určité chování při úklidu, by podle jeho teorie mohla být spíše ponechána svému osudu.

Odborník také uvádí, že produkce medu není rozhodujícím úkolem včely medonosné. „Prvním a nejdůležitějším produktem včely je opylování.“ A právě pro tuto práci musí být zvířata v dobré kondici.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazena