Umělec Gunter Demnig ostře kritizoval rozhodnutí městské rady v Heidenau u Drážďan, podle kterého již nebudou ve veřejném prostoru povoleny žádné nové „Stolpersteine“. S takovým krokem počítal, řekl iniciátor projektu „Stolpersteine“. „Po volebních úspěších AfD se dalo docela očekávat, že k něčemu takovému dojde,“ vysvětlil 78letý muž z Alsfeldu ve středním Hesensku. CDU vytkl, že se vzdálila křesťanským hodnotám. Strana „by možná měla vyškrtnout své C. Vždyť to křesťanské už zřejmě nechala za sebou.“ Městská rada saského města ve čtvrtek večer schválila příslušný návrh AfD a CDU většinou hlasů. Mnozí občané, příbuzní a iniciativy vnímají tuto formu připomínky obětí nacismu jako nevhodnou, uvádělo se v odůvodnění. Místo dalších „kamenů úrazu“ by se podle přání předkladatelů návrhu měla připomínka obětí nacismu konat přednostně na Severním hřbitově. Demnig tuto alternativu odmítl. Vzpomínka musí zůstat viditelná tam, kde lidé žili, řekl. „Stolpersteine“ vrací jména obětí a minulost do současnosti a činí historii hmatatelnou zejména pro místní mladé lidi. Člověk je zapomenut teprve tehdy, když je zapomenuto jeho jméno. Kamínky si přejí zejména příbuzní obětí. Umělec vyjádřil naději, že zákaz v Heidenau zůstane výjimkou. „Teď v tom budu pokračovat o to více.“ Například ani v Mnichově se na městském pozemku neukládají „Stolpersteine“. Charlotte Knoblochová, předsedkyně Izraelské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku, „klopýtací kameny“ důrazně odmítla a vyslovila se pro alternativy, které z jejího pohledu jsou důstojnější. Tato forma připomínky v podobě „Stolpersteine“ existuje již od 90. let a je rozšířena v mnoha evropských zemích. Tyto malé kameny, financované zpravidla z darů, se pokládají v místě posledního známého bydliště nebo působiště obětí nacismu – jejich jména a data narození a úmrtí jsou vyryta na mosazné desce na horní straně kamenů. Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazenaNávrh AfD a CDU schválen většinou hlasů
Kameny proti zapomenutí
