Logo Die Sachsen News
Nowiny / Ekonomika

«Hromada šróta»: Ex-DDR-Traumschiff wird zerlegt

«Hromada šróta»: Ex-DDR-Traumschiff wird zerlegt
Mnohe dźěle łódźe maja so po 97 procentach recyclować. / Foto: Markus Lenhardt/dpa
Z: DieSachsen News
«MS přećelstwo ludow» słušeše k małej «sonowej łódźnej floće socializma». NDRska křižna łódź ma hibićiwu stawiznu, kotraž so nětko w Gentje doskónčnje skónči.

«To bě raz prawje horda łódź», praji Dieter Schumann zrudny. «A nětko je to hromada šrota.» 72-lětny bě 1973 třištwórć lěta jako młodomatrozka z «MS přećelstwom ludow» po puću. Bě to prěnja křižna łódź w NDRje. Wobydlerjo socialistiskeho stata přińdźechu z tym na přikład hač k Čornemu morju - nic jenož jasnje lóšo hač z «Trabi», ale tež w luksurioznej wokolinje. Ale tež Athen, potajkim «kapitalistiski wukraj» a z tym za staćanow NDR jako pućowanski cil poprawom tabu, bu wodźeny.

37 lět po powalenju murje skónči so stawizny něhdy w Šwedskej twarjeneje 160 metrow dołheje łódźe. Naposledk bě pod mjenom «Astoria» pod portugalskej chorhoju po puću - doniž njebu jězbykmany. Stawiznisce wuznamna łódź bu do recyclingoweje łódźnicy do Genta wlečena, hdźež jón tuchwilu zešrotuje. 

Wjace z tuteje kategorije

Łódź so do jednotliwych dźělow rozpołoži

na łódźi je błyšć z prjedawšich časow hižo dołho zašoł. Wulka jědźernja je wužrawana. Poslednje stwy, poschod hłubši, su hač přichodne na rjedźe. Tež hižo do toho njebě «Astoria» wjace hač «MS přećelstwo ludow» spóznać. Wona so do njeličomnych jednotliwych dźělow rozpołoži. Přiwšěm njemóžeš přećam mnohich ludźi po dopomnjeću na łódź wotpowědować, wobžaruje nawoda łódźnicoweho recyclinga łódźnicy Galloo, Peter Wyntin.

Insgesamt 12.000 tonow materiala so z łódźe dobydźa, nimo wocla tež drjewo, škleńca a plastika. Wjace hač 97 procentow materiala chce Galloo recyclować. Proces je přetaktowany a za kóždu łódź, wšojedne hač wjezwo abo ludźi transportuje, nimale identiski, praji Wyntin. «Bych prajił, jenički rozdźěl je, zo je wjace wotpadkow na łódźi, dokelž je to křižna łódź.»

NDR zapłaći 20 milionow šwedskich krónow

łódź bě so w šwedskim Göteborgu twariła a njeseše najprjedy mjeno «Stockholm». 1948 měješe swoju młodu jězbu. Bě najprjedy na čarje mjez Skandinawiskej a Sewjernej Ameriku po puću. Dnja 25. julija 1956 bu «Stockholm» přez zrudny podawk swětoznaty: W hustej kurjawje před sewjeroameriskim pobrjohom koliděrowaše wona z italskim luksusowym linerom «Andrea Doria». Tutón so skónčnje podnuri. 51 ludźi zemrě.

NDR kupi «Stockholm» 1959 za něhdźe 20 milionow šwedskich krónow. 1960 stach łódź skónčnje jako «MS přećelstwo ludow» do morja. 25 lět bu «Trawma łódź NDR» wot Swobodneho němskeho zwjazka dźěłarnistwow (FDGB) wukonjana, kaž na stronje NDR Muzej w Berlinje dale rěka. Městna na łódźi běchu potajkim husto mytowanje za dźěłaćerjow abo stronskich weteranow. 

Dowol a ćěkanje

luksus bě bjezdwěla znamjo «přećelstwa ludow», tež hdyž bě to zaklasowa łódź. Dawaše wonkowna a nutřkowna kupjel, frizerski salon, kurowy salon, weranowa kofejownja z wulkej rejowanskej płoninu a tež kinowa žurla za 180 wopytowarjow. Tež operaciska žurla a röntgenowy labor kaž tež hospital ze šěsć łožemi běštej tu.

Bě to prěnja łódź małeje NDRskeje křižneje łódźneje floty, ke kotrejž słušeštej tež «Fritz Heckert» a «Arkona». Něhdźe 280.000 staćanow NDR měješe zbožo, tajku mórsku jězbu činić. Mnozy wužichu tute tež za doskónčne rozžohnowanje z domizny: «225 pasažěrow a wobsadniskich čłonow ćěkachu při krajnych chódbach abo přez wulkotne skoki (48) wot Borda», nalistuje łódźnistwowy muzej w Rostocku. Płuwacy muzej na łódźi pokazuje na «Wjerchu 3» tež wulke modele a utensilije NDRskeje křižneje floty.

«Telewizijny kapitan» Peters na mosće

tehdyši Matrose Schumann ma na lěto 1973 přezcyłnje dobre dopomnjenki. K tomu słuša tež čas z kapitanom telewizije Gerdom Petersom, kiž bě milionowemu publikumej w NDR znaty a sčasami komando na «přećelstwje ludow» měł. «Tón wupadaše přeco cyle šlikaty. A wón bě partyjowy law», dopomina so Schumann. Na FDGB-dowolniku bě Peters najprjedy nawteniski oficěr, pozdźišo kapitan.

Młodźina Schumann bě jónu z kolegu k «nócnej brigadźe» rozdźěleny, to rěkaše tehdy předewšěm: Kryw čisty činić. Dokelž pak měło na łódźi disco-zarjadowanje być, buštej wobě prašanej, hač njemóhłoj tež hudźbu napołožić. Prajene, sčinjene. Z namórnika Schumanna bu we wonej nocy DJ. 

A dokelž bě telewizijny kapitan Peters wulki fan Jamesa Lasta, złoži tež jeho hudźbu, ručež Peters wotwidźomny přińdźe. «A njetraješe dołho a tež Peters je po žurli rejował», rozprawja Schumann. 

Transatlantiska łódź z najdlěšej historiju

1985 předa NDR potom łódź a naruna ju přez wjetšu a wjele modernišu «Arkona». Kaž NDRski muzej pisa, bě něhdyše «Ludowe přećelstwo» potom pod měnjatym mjenom a wobsedźerjemi zasadźene - jako to najdlěje w słužbje namakana transatlantna łódź swěta.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Wšitke prawa wobchować

Přełožki so z pomocu sztučnej inteligence awtomatizowane. Wjeselimy so na wašu wotmołwu a pomoc při poprawjenju našeje wjacorychłojneje słužby. Pisajće nam na: language@diesachsen.com.
Sachsen News
Čłánek z

Sachsen News

Sachsen News je za wobsah samsny wotpowědny. Kodex platformy dyrbi so wužiwać. Platforma kontroluje a wobchada wobsah po prawnych požadawkach, zwłasć po NetzDG.

Social Media