loading

Powěsće so přeprošuja...

Struppi z NDRskeje dźěćaceje telewizije nětko w formaće XXL

Struppi z NDRskeje dźěćaceje telewizije je nětko w přewjedźenju XXL w měšćanskim muzeju Pirna widźeć. / Foto: Sebastian Kahnert/dpa
Struppi z NDRskeje dźěćaceje telewizije je nětko w přewjedźenju XXL w měšćanskim muzeju Pirna widźeć. / Foto: Sebastian Kahnert/dpa

Flax a srjódki, knjez Liška a knjeni Sroka. Tež psyčk Struppi słušeše k staram NDRskeje dźěćaceje telewizije. Po boku swojeho knjeza Taddeusa Dypka zwjeseli wón wutroby małych přihladowarjow.

Nała struppi z NDRskeje dźěćaceje telewizije rosće wyše sebje. We wosebitej přehladce Měšćanskeho muzeja Pirny je woblubowana figura psyčka nětko w formaće XXL widźeć a móže so jako selfie Point wužiwać, zdźěli muzej. Tež originalny šuppi so pokaza. Naručna klanka słuša k wobstatkej Pirnaskeho muzeja, móže pak so z konserwatoriskich přičin jenož temporernje wustajeć. 

Wosebita wustajeńca je hač do srjedź oktobra widźeć

zo by hosćom trajny ekwiwalent za přimnjenje kaž tež za selfije skićiła, měješe Ivelina Angelova jako kuratorka aktualneje wosebiteje přehladki ideju, naddimensionalny struppi stworić. Z tym bu ilustratorka a wuhotowarka Anja-Katarina Halbig społnomócnjena. Wulki šuppi steji wotnětka w foyeru muzeja. Aktualnu wosebitu přehladku «sće wy wšitcy tu? Kašpor, Struppi a jeje přećeljo» je hač do 19. oktobra wočinił. 

«Klankacy nan» Heins Fülfe zakuzłane generacije dźěći

Struppi bě poboku Taddeusa dypka dožiwić. Za tym schowa so klankar a spěšnorysowak Heinz Fülfe (1920-1994). Zhromadnje ze Struppijom, kotremuž wón jako brjušny rěčnik tež swój hłós požči, wustupi wón prawidłownje we wječornym postrowje telewizijneho rjadu «Naš pěskowčik» a wobkuzła při tym generacije dźěći. Dwaj sćěhaj TV ze studija w Berlinje-Adlershofje matej so we wustajeńcy we wideju dožiwić.

K 100. narodninam Fülfe bě Pirnaski muzej wuměłca před pjeć lětami počesćił a wobrazy, fota a dokumenty ze zawostajenstwa TV-lubuška a jeho žony Ingeburga wustajił. Přijědźe drje w Freibergu na swět a wopyta wyšu šulu w Halštrowskej Werdźe, po tym dźěše pak do Pirny. Tu činješe wón swoju abituru, tu skutkowaše jako kulisowy moler, hudźbnik, rejowar a dźiwadźelnik při ludowym dźiwadle.

Wot 1955 dźěłaštaj Fülfe a jeho žona za Němski telewizijny rozhłós a załožištaj na twjerdźiznje Königstein z klankodźiwadłowej seriju «Flax a srjódki» dźěćacu telewiziju. Za nimale 40 lět napisaštaj mandźelskaj něhdźe 200 «Wječorne postrowy» z lišku a sroku, Mauzom a Hoplom, Pittijom a Schnatterinchenom.

Copyright 2025, dpa (www.dpa.de). Wšitke prawa wobchować

🤖 Přełožki so z pomocu KI awtomatizuja. Wjeselimy so přez Waš feedback a Wašu pomoc při polěpšenju našeje wjacerěčneje słužby. Napisajće nam: language@diesachsen.com. 🤖