Pavouk Nosferatu se usadil i v Sasku

Klimatická změna napomáhá šíření pavouka Nosferatu

„Díky klimatické změně se tento druh může snadněji šířit severně od Alp, přičemž zůstává převážně vázán na budovy. Nelze proto vyloučit, že se pavouci Nosferatu v příštích letech budou častěji vyskytovat i v Sasku,“ uvedl Hofer.

Tělo pavouka Nosferatu (Zoropsis spinimana) dosahuje délky asi jednoho až dvou centimetrů. Rozpětí nohou může dosahovat až pěti centimetrů, popisuje toto zvíře organizace NABU. „Jméno je odvozeno od charakteristického vzoru na přední části těla, který mnoha kreativní pozorovatelům připomíná grimasu upíra ze stejnojmenného filmu Nosferatu,“ napsalo v dubnu Přírodovědné muzeum v Karlsruhe.

Kousnutí je pro člověka zpravidla neškodné

Díky svému jedu, robustní stavbě těla a obratnosti při lovu si tento převážně noční pavouk podle údajů poradí i s poměrně velkou kořistí. Patří navíc k mála druhům, které svými jedovými klepety dokážou proniknout lidskou kůží, uvádí se. Kousnutí je však zpravidla neškodné.

Sasko je bohaté na druhy pavouků

Pro Sasko byl v roce 1996 sestaven dosud jediný Červený seznam sekáčů a pavouků. V tomto Červeném seznamu bylo hodnoceno 27 druhů sekáčů a 615 druhů pavouků. Z těchto druhů bylo 37 procent ohroženo, vyhynulo nebo se považovalo za ztracené. V Německu bylo v roce 2015 známo celkem 971 původních druhů a 21 „cizích“ druhů, které byly zavlečeny.

Entomofaunistická společnost se sídlem v Drážďanech vydala v polovině 90. let seznam pavouků v Sasku, který byl v roce 2008 doplněn. Je v něm zaznamenáno 650 druhů v 37 čeledích pavouků. Státní provozní společnost pro životní prostředí a zemědělství (BfUL) odhaduje, že v Sasku lze dnes počítat s přibližně 670 druhy, z nichž některé sem nově přicestovaly.

Vzhledem k postupujícím změnám ve využívání půdy a klimatu odborníci předpokládají, že se populace mnoha druhů změnila. Podobně jako u hmyzu má i pro pavouky intenzivní zemědělství a lesnictví s nadměrným obohacováním živinami, jako je dusík a fosfor, své důsledky. Zásahy do přirozeného vodního hospodářství nebo fragmentace stanovišť ohrožují tato zvířata, uvedlo se. 

V Sasku provádí zemský úřad a provozní společnost pro životní prostředí a zemědělství v rámci monitorování hmyzu kromě brouků rodu Carabus také výzkum pavouků na šesti vybraných lokalitách orné půdy a pastvin. Cílem je také získat poznatky o přirozených výkyvech v populacích pavouků. Pavouci sami o sobě nepatří k hmyzu, ale do třídy pavoukovců.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazena