Kretschmer: „Potřebujeme pakt pro Německo“

Předseda saské vlády Michael Kretschmer (CDU) vyzývá k dalším krokům v návaznosti na reformní balíček spolkové vlády. Reformy je nyní třeba důsledně pokračovat, uvedl pro Německou tiskovou agenturu v Drážďanech a poukázal mimo jiné na snížení cen energií, zrychlení plánovacích a schvalovacích řízení a opatření pro moderní trh práce. 

„Lidé mají čím dál menší očekávání“

Vypuštění reforem by mohlo dále zhoršit náladu v Německu, varoval ministerský předseda. „Lidé mají čím dál menší očekávání, pokud jde o Berlín.“ Nelze se smířit s tím, že Německo již sedm let setrvává v hospodářské depresi.

„Potřebujeme podněty pro hospodářský růst. Není to žádná věda, v hospodářské politice se to už tisíckrát udělalo,“ zdůraznil Kretschmer. Jiné země jsou v tomto ohledu lepší než Německo. „Stali jsme se příliš drahými. Musíme snížit náklady na energii a odstranit regulaci.“

Kretschmer trvá na deregulaci

Podle Kretschmera je deregulace klíčová pro růst. „Méně předpisů, více svobody, více možností, více prostoru – to se podle mého názoru neděje v dostatečné míře,“ řekl a poukázal mimo jiné na plánovanou daňovou reformu. „Stát potřebuje příjmy na úkoly, které mu byly svěřeny. To znamená, že nejprve musíme tyto úkoly omezit. Daňová reforma na úvěr nesmí být.“

Než se sníží daně, je třeba vyřešit ještě další otázky, uvedl Kretschmer. Jako příklad uvedl náklady na leteckou dopravu. „Dokázali jsme být desetkrát dražší než Česká republika – s katastrofálními důsledky pro Německo jako hospodářskou lokalitu.“

„Potřebujeme pakt pro Německo. Odborové svazy, politické strany i federální vláda a spolkové země musí v tomto ohledu spolupracovat,“ řekl Kretschmer. Dohoda o finančních vztazích mezi federální vládou a spolkovými zeměmi je podle něj důkazem toho, že Německo se svou konsensuální demokracií stále funguje. „Je možné se domluvit, najít společnou cestu, stranická politika ustupuje do pozadí za společným zájmem Německa.“

Je zapotřebí „impuls“

V podstatě je nyní zapotřebí „impuls“, jak jej vyzýval bývalý spolkový prezident Roman Herzog. „Slyšeli jsme dost řečí a oznámení. Možná je to také součástí problému,“ vysvětlil Kretschmer. To, co se nyní děje, považuje za nezbytné. Před těmito kroky však měl jako první krok následovat proces deregulace. „Nemám tím na mysli snižování byrokracie, ale především otázku standardů.“ 

„Jaké standardy platí pro úspory energie, podle jakých standardů chceme stavět budovy nebo realizovat železniční projekty. Jaké standardy vyžadujeme od podniků? Opravdu potřebujeme čtvrtý stupeň čištění v čistírnách odpadních vod – s plným vědomím, že to opět způsobí enormní náklady?“ Na takové otázky dosud nebyla spolková vláda schopna odpovědět, protože v konečném důsledku jde přece jen o problém vnímání.

Vzít na vědomí ekonomické realitu

I v oblasti obnovitelných zdrojů energie vidí Kretschmer rozpor mezi přáním a skutečností. „V popředí stojí vznešený cíl, zatímco ekonomické realita a to, co se kolem nás děje, se vůbec neberou v úvahu. Musí to v roce 2045 být opravdu 100 procent obnovitelných zdrojů, nebo by do té doby stačilo třeba i 80 procent? To vše jsou věci, které brání Německu v tom, aby se stalo konkurenceschopným.“