Další hromadné vyhoštění do Afghánistánu

Spolková policie přepravila charterovým letadlem Afghánce, kteří měli povinnost opustit zemi, do jejich země původu. Vyhoštění z letiště Lipsko/Halle do Kábulu začalo v časných ranních hodinách. Podle informací Německé tiskové agentury doprovázeli policisté na letu do afghánského hlavního města 23 mužů.

Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) po jedné deportaci koncem července prohlásil, že se při navracení osob do Afghánistánu již nebudou omezovat výhradně na pachatele trestných činů a „osoby představující bezpečnostní riziko“. Naopak se, jak bylo dohodnuto v koaliční smlouvě, budou od nynějška do této země deportovat i další osoby, které mají povinnost opustit území Německa.

Kontakty s Tálibánem

V poslední době se ozvala kritika ohledně dohod německé vlády s vládnoucími silami v Kábulu, islamistickým hnutím Tálibán. Poslankyně Spolkového sněmu za Stranu zelených Schahina Gambir a Sara Nanni obvinily vládu, že aby dosáhla svého cíle „deportací za každou cenu“, podbízí se hnutí Tálibán, které zbavilo ženy a dívky základních lidských práv. Svou spoluprací s Talibanem jim údajně pomáhá „stát se přijatelnými na mezinárodní scéně“.

Spolková vláda neuznává Taliban, který před pěti lety převzal moc v Kábulu, jako legitimní vládu. První hromadné vyhoštění afghánských pachatelů trestných činů do jejich země původu bylo zorganizováno před dvěma lety s podporou katarského emirátu. V té době byla Nancy Faeserová ze SPD spolkovou ministryní vnitra.

Afghánistán v humanitární krizi

Jeden z 31 mužů, kteří byli koncem července deportováni z Německa do Afghánistánu, následně agentuře dpa po telefonu sdělil, že do Německa přišel ve 14 letech a částečně se odnaučil svůj mateřský jazyk dari. Deportace ho oddělila od jeho ženy a dítěte. „Tady v Kábulu pro mě není žádná práce. Kdyby tu nebyl můj starší bratr, žil bych na ulici,“ říká. Jeho cílem je vrátit se do Německa.

Afghánistán s více než 48 miliony obyvatel se v současné době nachází v závažné humanitární krizi. Podvýživa dosáhla dosud nevídaného rozsahu, varoval nedávno Světový potravinový program OSN. Podle údajů Mezinárodní organizace práce (ILO) má práci pouze asi 33 procent obyvatel v produktivním věku.