Volba nového starosty saského města Aue-Bad Schlema vyústila v medializovaný volební thriller. Kandidát krajně pravicové strany Svobodné Sasko měl až do samého konce dobře našlápnuto a v neděli ho jen těsně porazil kandidát CDU. Mnoho lidí si však klade otázku i s ohledem na budoucí volby: Může vůbec pravicový extremista zastávat takový úřad? Jako starosta města by byl dočasným státním úředníkem. A podle zákona může být státním úředníkem jmenován pouze ten, kdo "nabízí záruku, že se bude vždy zasazovat o svobodný demokratický základní řád ve smyslu základního zákona".
Svobodní Sasové jsou Úřadu pro ochranu ústavy dobře známí
Státnímu úřadu pro ochranu ústavy jsou dobře známí např. Jedná se o "skupinu neonacionálních socialistů, funkcionářů Die Heimat a dalších členů nebo sympatizantů scény organizovaných jako strana". Protiústavní činnost byla namířena proti existenci spolkové vlády, píše se dále. Pozornost vzbudili také tím, že "znevažovali a vyhrožovali veřejným činitelům a zvoleným zástupcům". Ve zprávě za rok 2021 - rok jejich založení - se již uvádí: "Odmítají svobodný demokratický základní řád a chtějí ho překonat."
A co se stane, když následný volební audit dopadne pro zvoleného úředníka negativně? Pak by okresní úřad prohlásil volby za neplatné a městská rada by musela uspořádat nové volby. Zvolený kandidát by pak již nemohl znovu kandidovat. Může však proti rozhodnutí kontrolního orgánu podat žalobu a stížnost k příslušnému správnímu soudu.
Ministerstvo nevidí potřebu měnit současnou praxi
V Sasku by se jednalo o precedens, kdyby zvolený funkcionář neprošel kontrolou voleb a nemohl se ujmout funkce z důvodu nesouladu s ústavou. "K žádnému takovému případu dosud nedošlo," říká Martin Strunden, mluvčí saského ministerstva vnitra. V jiných spolkových zemích však již byli kandidáti z tohoto důvodu z kandidatury vyloučeni - ovšem ještě před volbami. Nedávno to postihlo politika AfD Joachima Paula, který se chtěl stát starostou Ludwigshafenu (Porýní-Falc). Také v Lage (Severní Porýní-Vestfálsko) volební komise znemožnila kandidátovi AfD kandidovat ve volbách na starostu kvůli nedodržení ústavních předpisů.
Bude Sasko následovat tohoto příkladu a bude v budoucnu kandidáty před volbami podrobně kontrolovat? Žádné takové úvahy neexistují, vysvětluje Strunden. Pro současnou praxi existují dobré důvody. Za prvé, případné šetření u Úřadu pro ochranu ústavy zůstává omezeno na jednoho kandidáta, který volby vyhraje. "Za druhé, nařízení uznává význam práva kandidovat ve volbách." A obecní volební komise pracuje na dobrovolné bázi - podrobná kontrola předem by komisi způsobila značnou práci navíc. A předchozí postup prý nabízí větší procesní jistotu. Případné právní spory se totiž řeší až po volbách, a nemají tedy vliv na průběh voleb.
