Jeviště pro moped: Premiéra představení „Svoboda: Simson“

Už jen typické chrčení mopedů značky Simson v mnoha lidech vyvolává pocity a vzpomínky. „Simme“ však už dávno není jen symbolem nostalgie po dnes již neexistující NDR. Fenoménem Simson se nyní zabývá divadelní projekt v Suhlu. Hra „Svoboda: Simson“ bude mít v pátek premiéru v průmyslovém parku Simson.

Právě v tomto areálu se kdysi vyráběla mopedy – ve státním podniku (VEB) Fahrzeug- und Jagdwaffenwerk „Ernst Thälmann“. Odtud sjely z výrobní linky stovky tisíc mopedů značky Simson. 

Počátky podniku však sahají mnohem dále do minulosti: v roce 1856 založili židovští bratři Löb a Moses Simsonovi v Suhlu podnik, který vyráběl zbraně a později také jízdní kola a automobily. Nacisté v roce 1935 rodinu Simsonových vyvlastnili a ve výrobě pokračovali pod jiným názvem. Ředitel Alfred Simson uprchl do Švýcarska a v roce 1937 emigroval do USA.

Režisér sám jako mladík jezdil na „Simme“

Režisér Janek Liebetruth, který se narodil a vyrostl v roce 1980 v pohoří Harz v NDR, má na tento dvoukolový stroj vlastní vzpomínky z mládí: „V 16 letech jsem sám vlastnil saharsky žlutý Simson a jezdil jsem na něm do školy.“ Teprve mnohem později si uvědomil, že za touto značkou se skrývá příběh židovské rodiny.

A to souvisí s jeho bývalým spolubydlícím Aaronem Boksem. Ten také pochází z Wernigerode, je spisovatelem – a v rámci rešerše se setkal v New Yorku s dědicem značky Simson, Dennisem Baumem. Když se vrátil, ten příběh je oba nepřestával trápit a tak vytvořili projekt „Freiheit: Simson“.

Se svým týmem hledali očitá svědky, kteří v továrně pracovali. Mluvili však také s mladými lidmi, kteří dnes se svými „Simmeny“ brázdí krajinu, opravují je a udržují tato vozidla při životě jako kultovní objekty. „Vedli jsme rozhovory se 140 lidmi,“ uvádí Liebetruth. Divadelníci například organizovali vyprávěcí kavárny a procházky po stopách vzpomínek v areálu bývalé továrny.

Rozhovory a citáty očitých svědků tvoří základ pro dvě a půl hodiny trvající představení. „Přišlo by nám nesprávné vymýšlet si postavy a příběhy,“ říká Liebetruth. Uměleckou svobodu si však dovolili. „Jedna scéna se odehrává u stánku s občerstvením v roce 1995 – tam necháváme setkat se postavy, které by se ve skutečnosti nutně nepotkaly.“ Hlasy respondentů jsou však v inscenaci slyšet i jinde: v občanském sborovém zpěvu.

Citáty svědků doby v dokumentárním divadle

„Svědci doby s námi z větší části sdíleli téměř romanticky pozitivní vzpomínky na svou dobu v továrně,“ vypráví Liebetruth. Sice se mluvilo o obtížných situacích s zastaralými pracovními stroji. „Ale lidé se v továrně cítili dobře a jako součást společenství.“

Přece jen se našly i jednotlivé kritické hlasy: například od tehdejších školaček, které musely jednou týdně povinně pomáhat ve výrobě. „A byl tam jeden punkáč, který tam absolvoval učňovskou přípravu a neustále se tam dostával do konfliktu – na tu dobu samozřejmě nemá dobré vzpomínky,“ říká Liebetruth. Divadelní představení se hraje v budově, kde se kdysi nacházelo učňovské středisko závodu.

Divadelník vidí mnoho důvodů, proč Simson stále tak mnoho lidí oslovuje. Jedním z nich je zcela pragmatický důvod: mopedy, které byly ještě v NDR schváleny, mohou díky zvláštnímu nařízení jet rychlostí až 60 kilometrů za hodinu – jiné mopedy naproti tomu maximálně 45 kilometrů za hodinu.

I politika sází na symbolickou sílu značky Simson

A pak je tu ještě politika: politici AfD, jako je Ulrich Siegmund v Sasku-Anhaltu a Björn Höcke v Durynsku, využili tato dvoukolá vozidla ve volební kampani. Ale i durynský ministerský předseda Mario Voigt (CDU) je vyhlášeným fanouškem modelů Schwalbe a dalších. Usiloval například o rozšíření zvláštního pravidla pro rychlost i na reimportované Simsony. Ale do hry vstupuje i Levice: bývalý thüringenský ministerský předseda Bodo Ramelow se například na Instagramu představil v tričku s nápisem „Antifašističtí řidiči a řidičky Simsonů“.

„Pro politiku je to zajímavé, protože jde o objekt identifikace s téměř ztracenou východoněmeckou identitou,“ domnívá se Liebetruth ohledně zaměření na Simsony. Vidí v těchto mopedech prostředek, jak hovořit o každodenní kultuře NDR, která přesahuje rámec diktatury. „Lidé měli své osobní příběhy, svůj každodenní život – po sjednocení by rádi měli pocit, že se to bere v úvahu a že se to bere vážně.“ 

Dědicové rodiny Simsonů: Protest proti zneužití jména stranou AfD

Dědicové rodiny Simsonů sledují některé vývojové trendy s obavami: Dali jasně najevo, že si nepřejí, aby je někdo zneužil, zejména ze strany AfD. „Nechte jméno Simson mimo politiku,“ vyzval mluvčí rodiny Dennis Baum při protestním shromáždění proti federálnímu sjezdu AfD v červenci v Erfurtu. Jeho rodina je dodnes židovského vyznání. To se nikdy neslučuje s programem AfD, uvedl Baum, který žije v USA.

On a další členové rodiny jsou v pátek očekáváni také na vyprodané premiéře v Suhlu, jak uvedla Liebetruth. Na další představení v Suhlu jsou ještě k dispozici vstupenky. Tvůrci si přejí, aby se hra v příštím roce vydala na turné po dalších městech.