Krajně pravicový pohled na svět je rozšířený jako už dlouho ne

Podpora demokracie v Německu klesá – k tomuto závěru dospěla nejnovější verze Lipské studie o autoritářství. Poprvé od zahájení reprezentativního průzkumu v roce 2002 klesla celoněmecká podpora demokracie jako ideje pod hranici 90 procent (89,3 procenta).

Podle údajů je to způsobeno „drastickým poklesem ve východním Německu“, kde podpora demokracie klesla z 94,6 procenta v roce 2024 na současných 85,7 procenta. Na západě došlo ve stejném období k mírnému nárůstu. Studie se sestavuje každé dva roky na základě průzkumu veřejného mínění.

Rozdíly mezi východem, západem – a pohlavími

Zvýšil se podíl lidí, kteří zastávají jednoznačně pravicově extremistický světový názor. Podle studie činí v současné době na celoněmecké úrovni 6,9 procenta. Vyšší hodnotu zaznamenali vědci naposledy při průzkumu v roce 2012. Tehdy to bylo 8,8 procenta.

I zde existuje významný rozdíl mezi východem a západem. Zatímco v současné době má pravicově extrémistický světový názor 6,5 procenta západních Němců, na východě je to 8,5 procenta. 

Čísla se liší i podle pohlaví: podle průzkumu podporuje pravicově autoritářskou diktaturu 5,6 procenta mužů, u žen je to pouze 3 procenta. Také sklon k šovinismu – přesvědčení, že vlastní skupina je nadřazená ostatním – je u mužů s 22 procenty výraznější než u žen (18 procent).

Agresivní forma politické nostalgie

„Regresivní nostalgii“, při které se konstruuje politický protiklad mezi idealizovanou minulostí a přítomností vnímanou jako zkorumpovanou a ohrožující, zjistili podle vlastních údajů vědci z Univerzity v Lipsku u 15 procent dotázaných. U starších lidí, v skupinách s nízkými příjmy, u východních Němců a u respondentů bez maturitního vzdělání se tato „agresivní forma nostalgie“ vyskytuje významně častěji než u mladších lidí, západních Němců a u lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy.

Aby bylo možné tyto postoje změřit, měli respondenti zaujmout stanovisko k tvrzením jako: „Štve mě, že lidé jako já už v naší společnosti nepožívají stejný respekt jako dříve“ a „Pocit nostalgie ve mně vyvolává myšlenka na to, jaké ekonomické výhody dříve náležely lidem jako já“.

Průzkum se konal od 16. března do 3. června. Mezi 2 507 účastníky byli lidé ve věku od 16 let, kteří museli mít dostatečné znalosti němčiny, aby mohli vyplnit rozsáhlý dotazník. Studie vznikla ve spolupráci s nadací Heinricha Böll, která je blízká Straně zelených, a nadací Otto Brennera při odborové organizaci IG Metall. Letos nese název „Nezastavitelný vzestup autoritářství“.