Logo Die Sachsen News
Zprávy / Životní prostředí

Ptačí mláďata v nouzi po vlně veder – dobrovolníci na hranici svých sil

Ptačí mláďata v nouzi po vlně veder – dobrovolníci na hranici svých sil
V záchranné stanici pro ptáky a ježky v Bad Elsteru se v současné době pečuje o přibližně 50 mláďat rorýsů. / Foto: Katrin Mädler/dpa
Z: DieSachsen News
Chybí peníze, personál i volná místa: saská záchranná centra pro divoká zvířata bijí na poplach. Po extrémních vedrech potřebuje pomoc mnoho ptačích mláďat.

Mladí ptáci vylezli na okraj hnízda, aby unikli horku ve svém úkrytu – a spadli. Během vlny veder na konci června se tak v Sasku ocitly v nouzi stovky mladých volně žijících ptáků. 

Corinna Heinrichová od té doby nemá chvilku klidu. Středisko pro péči o ptáky a ježky v Bad Elsteru ve Vogtlandu se plní rorýsy, kteří vyskočili z hnízd, a dalšími oslabenými mláďaty. Zvířata je třeba během dne krmit každých pár hodin. Heinrichová uvádí, že po celé zemi je mnoho záchranných stanic pro volně žijící zvířata plně obsazeno nebo se blíží k zastavení přijímání nových případů.

Nedávné extrémní vedro „bylo poslední kapkou“, vysvětluje Heinrichová. V uplynulých dnech přijala přibližně 50 mláďat rorýsů stěnových. A to i přesto, že stanice pro péči o divoká zvířata, které jsou většinou provozovány soukromě a financovány téměř výhradně z darů, už tak byly na hranici svých kapacit. „Stále více lidí to vzdává.“ Časově náročná péče už pro mnohé nebyla zvládnutelná vedle práce, rodiny a zdravotních problémů. 

Corinna Heinrich tak provozuje jediné zbývající záchranné centrum pro malá divoká zvířata v rozsáhlých částech jihozápadního Saska až po bavorskou Horní Franky. „Kdybych s tím přestala, musela bych neustále myslet na to, co se stane se zvířaty.“ 

Více z této kategorie

Horko způsobuje ptákům ve městech velké utrpení

Situace byla v poslední době obzvláště dramatická v přehřátých velkoměstech s teplotami kolem 40 stupňů Celsia, vysvětluje Karsten Peterlein, vedoucí organizace Wildvogelhilfe Leipzig. Během čtyř dnů červnové vlny veder přišlo přes 500 hlášení o nalezených mláďatech rorýsů. Podařilo se přijmout 76 zvířat. „Ostatní jsme museli odmítnout, je to katastrofa.“ Prostě chybí čas, personál i peníze. Mnoho mladých ptáků kvůli horku vylezlo na okraj hnízda, spadlo a potřebovalo pomoc.

Corinna Heinrichová nyní tráví celý den péčí o mladé rorýsy. Každého ptáka je třeba vzít do ruky. Nesprávný úchop by mu mohl poranit zobák. Vychování jednoho rorýse stane asi 50 eur na krmení, uvádí. V její stanici však žijí také ježci, netopýři a další volně žijící zvířata. Dary jsou naléhavě potřebné. „Náklady na veterináře a krmení prostě nedokážu zvládnout sama.“

V Sasku neexistuje trvalá státní podpora pro většinu stanic pro péči o divoká zvířata, říká René Sievert z Saského svazu pro ochranu přírody (Nabu). „Lidé, kteří najdou divoká zvířata, jsou často zoufalí. Dlouho telefonují, ale přesto nenajdou nikoho, na koho by se mohli obrátit.“ Mimo úřední hodiny nejsou úřady v oblasti lovu, lesnictví nebo ochrany přírody často k zastižení. „Pak se lidé nevyhnutelně obracejí na dobrovolnická záchranná centra pro divoká zvířata,“ říká Sievert. Mnozí si neuvědomují, že dobrovolníci se o zvířata starají vedle svého zaměstnání a rodiny. Kapacity jsou velmi omezené.

Nabu se intenzivně snaží o informování a osvětu, aby mohla být pomoc zprostředkována co nejhladčeji, vysvětluje Sievert. Od nedávna navíc celoněmecká aplikace Wildtier-SOS pomáhá nálezcům posoudit, zda zvíře potřebuje pomoc a na koho se mohou obrátit.

Emocionální zátěž pro pomocníky

Situaci zhoršuje i to, že i zkušení provozovatelé jsou občas mimo provoz, dodává Tobias Rietzsch z záchranné stanice pro divoká zvířata v Rödlitzu (okres Zwickau). U něj je nyní klidnější než v předchozích letech. Ze zdravotních důvodů momentálně nemůže přijímat žádná zvířata. Dotazy však nepřestávají přicházet. Opakovaně se na něj obracejí také veterináři, hasiči a úřady. „Ze strany země Saska zatím nepřišly žádné signály, že by nás v naší práci chtěli podpořit.“ Mnozí dobrovolníci nedokážou z morálních důvodů říct ne. Jako příklad uvádí Rietzsch sokolníka, který už roky avizuje, že chce skončit. Ten má nyní přes 90 let. Ale když zazvoní telefon, pokračuje dál. „Chceme přece pomáhat,“ říká Rietzsch.

Skutečnost, že nálezci často dlouho hledají vhodné místo pro péči, byla jedním z podnětů k založení sítě Wildtierhilfe Sachsen před třemi lety, vysvětluje její ředitelka Simone Schulzová. Cílem sítě je propojit pečovatelská centra, veterináře, úřady a subjekty zabývající se ochranou přírody. Myšlenka vznikla na veterinární klinice Univerzity v Lipsku. „Také proto, že počet těžce zraněných zvířat roste.“

Dnes má síť přibližně 150 členů. Podporuje dobrovolné dočasné péči mimo jiné prostřednictvím školení a seminářů zaměřených na psychickou odolnost, které mají pomocníkům ulehčit i psychickou zátěž. Zákazy přijímání zvířat a rušení dočasných útulků totiž pomocníky divokým zvířatům enormně zatěžují. Zároveň však v Sasku vznikly nové iniciativy nebo si pomocníci péči rozdělili, uvádí Schulzová.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazena

Překlady jsou automatizovány pomocí umělé inteligence. Těšíme se na vaši zpětnou vazbu a pomoc při zlepšování našich vícejazyčných služeb. Napište nám na adresu: language@diesachsen.com.
Sachsen News
Článek z

Sachsen News

Sachsen News je zodpovědný za samotný obsah. Platí kodex chování platformy. Platforma kontroluje obsah a nakládá s ním v souladu s právními požadavky, zejména s NetzDG.

Social Media