Na saských polích roste stále více slunečnic

V Sasku se pole slunečnic stále více rozšiřují. Jak vyplývá z údajů Spolkového statistického úřadu, za posledních deset let se pěstitelská plocha v tomto svobodném státě šestinásobně zvětšila. Podle těchto údajů se letos slunečnice pěstovaly na 7 300 hektarech. Jen ve srovnání s rokem 2025 přibylo 3 400 hektarů, ve srovnání s rokem 2016 činí nárůst 6 100 hektarů.

V souladu s tím vzrostl i objem sklizně. V roce 2026 činil 18 000 tun. To rovněž odpovídá hodnotě o něco více než šestinásobku oproti roku 2016. 

Slunečnice tak sice stále výrazně zaostává za řepkou – dominantní olejnatou plodinou v Sasku. Její pěstování však v posledních deseti letech pokleslo o pětinu na 103 000 hektarů. Objem sklizně se ve stejném období dokonce snížil o třetinu na 313 200 tun.

Nejistý výnos u řepky

Pěstování řepky se v posledních letech vyznačuje velkou nejistotou výnosů, vysvětluje vývoj Markus Theiß z poradenské společnosti AgUmenda. Důvodem jsou změněné povětrnostní podmínky a masivní problém s škůdci v podobě řepkového blecha. „Některé plochy jsou tak zničené, že je nutné je zorat.“ V této souvislosti se jako alternativa stává stále zajímavější slunečnice. 

Aby čelili problému s škůdci, mnoho zemědělců vysévá dříve. To je však v rozporu s klimatickými změnami, říká Theiß. „Když je tepleji, mělo by se vlastně vysévat později, ale pak se mladé rostliny stanou obětí řepkového blecha.“

Slunečnice naopak zatím s škůdci téměř nebojuje. Napadají ji pouze mšice, s nimiž se však dá dobře vypořádat – a vyskytují se i na řepce, vysvětluje Theiß.

Slunečnice si v pokusu vede dobře

Společnost AgUmenda se na pověření Krajského úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii podílí na pokusu s osevním postupem v okrese Severní Sasko, v jehož rámci se zkoumají možnosti v takzvaných dusičnanových oblastech s obtížnou situací v oblasti podzemních vod. 

Na poli ve Strellnu se přitom testují dvě různé střídání plodin přímo vedle sebe – jedno s místně obvyklými plodinami, jako je pšenice a ozimá řepka, druhé s alternativami, které si dobře poradí s menším množstvím dusíku a také se zvyšujícími se teplotami a suchem. Mezi ně patří slunečnice.

Výsledky vyhodnocení ukazují, že ve srovnání s ozimým řepkem poskytuje slunečnice stabilnější sklizeň. Je také zapotřebí výrazně méně dusíkatých hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

Pěstování řepky je náročné na práci

„Čím chudší je půda, tím více slunečnice uplatňuje své přednosti,“ říká Theiß. Její pěstování je údajně levnější než pěstování řepky a relativně vzato také spolehlivější. Kromě toho je pěstování řepky obecně velmi náročné na práci a při nedostatečných výnosech často již není ekonomicky rentabilní.

Nevýhodou slunečnic jsou však nižší tržní ceny ve srovnání se zimní řepkou. To souvisí také se zpracováním, říká Theiß. „Pokud však výnosy vypadnou, zemědělské podniky začnou počítat a řeknou si: ‚Dobře, podstoupím menší riziko a zkusím to se slunečnicemi.‘“

Přechod na slunečnice je nenáročný. Výsev lze provést pomocí techniky pro výsev kukuřice, která je často k dispozici, jak vysvětluje Theiß. Po sklizni by se mělo vyhnout hlubokému zpracování půdy, aby nevypadlá slunečnicová semena nepronikla do následující plodiny. Vzhledem k hlubokým kořenům slunečnice není nutné půdu silně kypřit. Jako následnou plodinu se hodí například nenáročný žito.