Ifo Dresden: Válka s Íránem brzdí oživení východní ekonomiky

Podle odhadů drážďanského institutu Ifo budou mít důsledky války v Íránu negativní dopad na východoněmecké hospodářství. Ve své letní prognóze vědci předpokládají, že oživení bude znatelně zpomaleno kvůli zvýšeným cenám energií. Pro východní Německo se v letošním roce předpovídá růst hospodářského výkonu o 0,7 procenta, pro příští rok o 0,8 procenta.

„To, co nás čeká, nevypadá nijak zvlášť růžově,“ uvedl Joachim Ragnitz, zástupce ředitele drážďanského institutu Ifo. Silným pozitivním efektům daňové politiky tak podle prognózy čelí negativní prostředí v podobě amerických cel, války s Íránem a přetrvávajících strukturálních změn v místní ekonomice. 

Oživení ve stavebnictví až v roce 2027

Obzvláště tvrdě to letos zasáhne stavebnictví ve východním Německu. Tam institut ifo předpovídá pokles hospodářského výkonu o 0,8 procenta. V roce 2027 by se však měly projevit účinky daňových opatření v podobě nárůstu o 1,6 procenta a vytáhnout toto odvětví z hluboké recese. Pro zbytek zpracovatelského průmyslu vědci předpovídají nárůst o 1,0 procenta v roce 2026 a o 0,6 procenta v roce 2027, u poskytovatelů služeb pak pro oba roky nárůst o 0,7 procenta.

Na trhu práce nelze očekávat žádné uvolnění: podle prognózy se počet zaměstnaných letos sníží o 0,4 procenta. Navíc úbytek obyvatelstva způsobuje nedostatek pracovní síly. Kvůli rostoucím spotřebitelským cenám dochází také k masivnímu poklesu kupní síly domácností.

Odpovědnost leží na spolkové vládě

Ragnitz shrnul, že sice dochází k mírnému oživení, ale ne k tak dynamickému vývoji, jaký by si člověk přál. „Úkolem politiky je zajistit růst, už jen proto, aby se generovaly dostatečné daňové příjmy a aby bylo možné udržet úroveň blahobytu.“ Ragnitz v tomto ohledu vidí odpovědnost především na federální vládě. Možnosti zemských vlád jsou omezené.

Německo a Evropa výrazně zaostávají za světovou úrovní

Pro celoněmecké hospodářství zvýšili mnichovští kolegové z institutu Ifo minulý týden svou konjunkturální prognózu pro rok 2026. Hrubý domácí produkt by podle toho mohl vzrůst o 0,8 procenta namísto dříve předpokládaných 0,6 procenta. I pro nadcházející rok předpovídají mnichovští ekonomové růst o 0,8 procenta. Německo i eurozóna však i nadále výrazně zaostávají za očekávaným růstem světové ekonomiky, který přesahuje dvě procenta.