Obávají se historicky nejhorší sklizně cukrové řepy

Sucho, vedro a choroby dávají cukrové řepě zabrat. Proto se v jižním Německu pravděpodobně vyprodukuje o třetinu méně cukru než v loňském roce, jak oznámil Svaz pěstitelů cukrové řepy jižního Německa v Ochsenfurtu v Dolním Franku. Očekává se nejnižší sklizeň od sjednocení Německa, uvedl výkonný ředitel Paul-Martin Pfeuffer.

Sdružení počítá s dopady na spotřebitelské ceny, protože i jinde je sklizeň špatná. Francie, největší evropská země pěstující cukrovou řepu, trpí extrémním horkem a suchem, „to má na trhu svou váhu“, řekl Pfeuffer. „Pokud významné pěstitelské oblasti zaostávají, očekáváme reakci.“

Zatímco obilná pole jsou již většinou sklizena, vrchol léta je pro cukrovou řepu stále důležitou fází, protože dochází k nárůstu hmotnosti a obsahu cukru. Nicméně: kvůli přetrvávajícímu suchu rostliny na mnoha místech zastavily svůj růst, uvádí se dále. I na lokalitách s obvykle dobrým zásobováním vodou vykazovaly porosty zřetelné příznaky stresu způsobeného suchem. 

Nemoci způsobují gumovitost řepy

Zároveň se šířily nemoci jako SBR a stolbur. Důvodem je, že suchový stres oslabuje odolnost rostlin vůči patogenům. V důsledku těchto chorob nabývají řepy gumovitou konzistenci a lze z nich extrahovat výrazně méně cukru.

Zemědělci, kteří dodávají cukrovou řepu, ji pěstovali v průměru na přibližně 20 až 25 procentech svých ploch, vysvětlil dále Pfeuffer. Ekonomický tlak je vysoký – zejména proto, že i u jiných polních plodin je situace s výnosy obtížná.

Absolutní čísla týkající se produkce cukru v jižním Německu sdružení z konkurenčních důvodů neuvádí. 

Svaz pěstitelů cukrové řepy jižního Německa je zastřešující organizací sedmi regionálních svazů a podle vlastních údajů zastupuje téměř 10 000 pěstitelů cukrové řepy. Ti podle těchto údajů pěstují cukrovou řepu na ploše přibližně 100 000 hektarů a dodávají ji do sedmi cukrovarů. Tato oblast se rozprostírá přes spolkové země Bavorsko, Bádensko-Württembersko, Hesensko, Sársko, Porýní-Falcko, Sasko, Durynsko a také přes části Severního Porýní-Vestfálska, Sasko-Anhaltska a Braniborska.