Nehody seniorů vyvolávají debatu o způsobilosti k řízení motorových vozidel

Jsou starší lidé skutečně častějšími účastníky nehod?

To do značné míry závisí na tom, jak jsou statistiky interpretovány. V posledních desetiletích se podíl osob starších 65 let na nehodách výrazně zvýšil. Například v Sasku se podle údajů Státního statistického úřadu zvýšil z 5,89 % v roce 1995 na 17,81 % v loňském roce. Současně se však zvýšil i podíl starších osob v celé populaci. V loňském roce tvořili lidé ve věku 25 až 44 let nejpočetnější skupinu obětí nehod: 28,7 procenta.

Podle údajů Spolkového statistického úřadu se starší lidé stávají účastníky dopravních nehod méně často než mladší lidé v poměru k celkové populaci. Na tuto skutečnost upozorňuje také ADAC.

Nárůst počtu řidičů ve věku 75 let a více, který byl zaznamenán jako hlavní příčina smrtelných nehod, má dvě příčiny: Za prvé se zvýšil počet osob s řidičským oprávněním v tomto věku a za druhé roste jejich podíl na celkové populaci. Podle sdružení TÜV bude v roce 2023 25 % řidičů ve věku 65 let a více, zatímco v roce 2015 to bylo jen 17 %.

Sou starší lidé častěji viníky nehod?

Podle údajů Spolkového statistického úřadu jsou hlavními viníky nehod mladší a starší řidiči. V roce 2024 byli ve více než dvou třetinách případů (68,4 %), kdy byli senioři účastníky nehod se zraněním osob, také obviněni jako hlavní viníci nehody. Velmi podobná situace byla i u řidičů ve věku 18 až 24 let, kteří se stali účastníky nehod. Ve věkové skupině 25 až 64 let byl podíl řidičů, kteří byli hlavní příčinou nehody, výrazně nižší, a to 52,3 procenta.

Regionální statistiky nejsou k dispozici pro všechny spolkové země. V Durynsku byl podíl nehod zaviněných osobami staršími 65 let dokonce vyšší než v celém Německu. Z 12 613 dopravních nehod v roce 2024, na kterých se podíleli účastníci silničního provozu ve věku 65 let a více, jich bylo více než 70 procent zaviněno právě jimi. Mezi osobami staršími 75 let byl tento podíl ještě vyšší, a to více než 75 procent.

Jaké jsou hlavní příčiny nehod s účastí seniorů?

Podle statistik nehodovosti jsou u dopravních nehod způsobených účastníky silničního provozu ve věku 65 let a více opakovaně uváděny stejné příčiny: V tomto případě se jedná o nedání přednosti v jízdě, nepřiměřenou rychlost, chyby při odbočování, nedostatečný bezpečný odstup a nesprávné chování vůči chodcům.

Jaké jsou argumenty pro nebo proti povinným kontrolám?

Zájmové skupiny mají na tato povinná opatření velmi rozdílné názory. ADAC odmítá povinné kontroly způsobilosti k řízení nad určitý věk. Jako jeden z důvodů uvádí, že procesy stárnutí se u jednotlivých osob značně liší a že rozhodující je spíše zdravotní stav a řidičské zkušenosti. Testy jsou navíc pouze orientační a mohou vytvářet falešný pocit bezpečí.

Sdružení Tüv navrhuje odstupňovaný model: zpočátku tzv. dobrovolné zpětné jízdy a od 75 let věku by se podle sdružení měly zpětné jízdy stát pravidelnými a povinnými.

Durynská zemská rada seniorů se k povinným kontrolám na základě věku staví kriticky kvůli riziku diskriminace. Vyslovuje se pro dobrovolné nabídky. Podle jejího názoru je však sporné, zda by kontroly měly být povinné, pokud jsou lékařsky indikované.

Sdružení seniorů poukazují na to, že mobilita je rozhodujícím faktorem pro účast v každodenním životě. Zároveň však zdůrazňují, že některá onemocnění, jako je například demence, mohou jít jednoznačně ruku v ruce s neschopností řídit.

Jaké jsou rozdíly mezi testem způsobilosti k řízení, zdravotní prohlídkou a zpětnými jízdami?

V Německu neexistují povinné testy způsobilosti k řízení pouze na základě věku. Lékařsko-psychologické vyšetření (MPU) však může být nařízeno poté, co byl řidičský průkaz odebrán, například kvůli násilným nebo drogovým přestupkům nebo příliš velkému počtu bodů ve Flensburgu. Asociace jako ADAC nebo Tüv je však také odmítají, protože jsou pouze orientační a mohly by vést k falešnému pocitu bezpečí.

Zdravotní kontroly jsou dobrovolné a ADAC je doporučuje například s ohledem na zrak. Svazy seniorů se rovněž zasazují o dobrou spolupráci mezi seniory a lékaři.

Na takzvané zpětnovazební jízdy se mohou senioři objednat například v autoškole - nejedná se o zkoušku v klasickém slova smyslu, ale o jízdu s pozorováním a následnou zpětnou vazbou, která má pomoci lidem realističtěji posoudit vlastní řidičské schopnosti.

Jaké varovné signály v každodenním životě naznačují, že potřebuji podporu?

Pokud jde o varovné signály, organizace seniorů mají na mysli především souhru zhoršujících se schopností, nikoliv pouze jeden problém, jako je například zrak. Zemská rada seniorů Durynska uvádí jako rizikové faktory zejména omezení zraku, rychlosti reakcí a rychlosti zpracování kognitivních informací; důležitý je také sluch, protože starší lidé jsou také účastníky silničního provozu jako chodci nebo cyklisté.

Jaká pomoc je k dispozici?

V závislosti na regionu jsou k dispozici nezávislí odborníci pro dobrovolné jízdy se zpětnou vazbou, rekvalifikační kurzy a školení bezpečnosti řidičů nabízí také například ADAC, TÜV nebo autoškoly.

Protože senioři se účastní silničního provozu nejen jako řidiči automobilů, ale také jako cyklisté a jsou v případě nehod obzvláště ohroženi, jsou na regionální úrovni nabízeny také speciální programy. Například v Sasku-Anhaltsku zahájí od dubna několik vzdělávacích center pro dospělé odpovídající kurzy.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazena