Logo Die Sachsen News
Nowiny / Kultura

«Drham is' drham»: Tak formuje Anton Günther Rudne horiny

«Drham is' drham»: Tak formuje Anton Günther Rudne horiny
Wunamakar spěwneje póstoweje karty: Wopomnjenska tafla dopomina na Freidhofje w Božim poda (Boží Dar, Čěska) na komponista a basnika Antona Günthera. / Foto: Hendrik Schmidt/dpa
Z: DieSachsen News
Hač «Feierobnd» abo «Drham is' drham» - daloko přez 100 spěwow je Anton Günther pisał. Wón formuje sound Rudnych horin hač do dźensnišeho. Tola tež w druhich regionach je wón znaty.

«O Arzgebirg, kak sy šibale», basnješe Anton Günther 1927, «z twojimi lěsami, waše łuki, barg on Tol». Lubosćinske wozjewjenje na jeho domiznje je jenož jedne z wjele wjace hač 100 spěwow, w kotrychž je region a jich ludźi wobspěwał - w narěčach. Mnozy słušeja dźensa njeroznošnje k Rudnym horinam tak kaž wuměłstwowe rjemjesło a hórske parady. Před 150 lětami je so Günther w Božich dała - dźensnišim Boží Dar w Čěskej - narodźił. Njeje sej jenož jako spěwytwórc po regionje mjeno činił. 

Jedyn, kotryž Günthersowe spěwy wot dźěćatstwa přewodźeja, je Alexander Böhm z Jahnsdorfa. Wón je w swojim domje portrety wot njeho wisajo a wuznawał: «Sym wulki Anton-Günther-Fan.» W swojimaj rukomaj dźerži tołsty album. W nim wobchowa 49-lětny něhdźe 400 pohladnicow. Přetož Günther njebě jenož pěsnjer a komponist. Wón płaći tež jako wunamakar spěwneje póstoweje karty. 

Wjace z tuteje kategorije

«Drham is' drham» bě prěnja spěwna póstowa karta

jako wučeny lithograph přińdźe jemu ideja, swoje teksty hromadźe z notami na pohladnicach ćišćeć. To nječinješe wona jenož daloko znateho, ale přinjese jemu tež zasłužbu. Prěnja karta, ale hišće bjez notoweho wobraza, pochadźa z lěta 1895 a bě jeho spěwej «Drham is' drham» wěnowana. 

Tehdy běše žiwy a dźěłaše Günther zdaleny swojeho staršiskeho domu w Praze. W jednorych poměrach w čěskim dźělu Rudnych horin wotrostł, bě so z přirodu zwjazany młody muž hajnik stać chcył. Tola za tute wukubłanje falowachu pjenjezy. Jako bě 16, zemrě mać a zawostaji swojeho muža a sydom dźěći. Anton dźěše na wukubłanje do litografiskeho wustawa a potom k pjenježnemu zasłuženju do Prahi. W swojim metiju bě tak dobry, zo dósta samo poskitk z Danskeje. Tola jako nan zemrě, ćehnješe jeho 1901 wróćo do Božeho daća, zo by jako najstarši syn swójbu přenjesł. 

Něhdźe 100 lět pozdźišo započina so Böhm za Güntherowe spěwne pohladnicy zajimować. Mnozy płaća dźensa někotre eura, za někotre žadnostki pak płaća wjacore sta eurow, kaž wón powěda. «Zběranje tutych pohladnicow je skónčnje», praji Böhm. Wón chcyše wjace: «Mój són bě, swójski přinošk k herbstwu Antona Günthera wukonjeć.» Biografije běchu hižo a wosebje derje spěwać wón njemóže. Tuž přeslědźi druhu temu a napisa wo tym knihu: pomjatne kamjenje k česći Antona Günthera. 

Přetož štóž je w Rudnych horinach po puću, namaka mjeno basnika huby: Dróhi, hosćency a wuhladnišća su po nim pomjenowane. A na mnohich městnach namakaja so tež pomjatne kamjenje, nic jenož w Sakskej. Wjace hač 50 je jemu znate, powěda Böhm. Maja ju runje tak w Čěskej, Awstriskej, Hessenskej, Bayerskej, Badensko-Württembergskej a Delnjej Sakskej. Přetož po Druhej swětowej wójnje dyrbješe wjele Němcow swoje wsy a města w tehdyšej Čěskosłowakskej wopušćić a na druhich městnach nowe korjenje bić. Spěwy Antona Günthera pomhachu jim, dopomnjenki na swoju domiznu pěstować. 

«Němčina a swobodna» - jako basnik dźěćo swojeho časa

Tola někotryžkuli tekst narěznje dźensa prašenja. Takle zakantori Günther 1914 do wyskanja k wudyrjenju Prěnjeje swětoweje wójny a zapisa spěw «Hura! ' s gieht lus». Něšto lět do toho bě wón hižo hrónčka k «Deitsch on frei wolln mr sei» formulował - jedyn z jeho najznaćišich spěwow. W nim rěka: «Našej starej němskej domiznje płaći poslednja kapka kreje.» Spěw so přeco zaso wot prawicarskich ekstremow zjednoća. NPD wabješe něhdy samo z sloganom: «Naš Anton by NPD wolił.»

Tola linki pisaše lětdźesatki prjedy hač hitlerska Němska swět do najwjetšeje katastrofy 20. lětstotka so wali a mjez druhim šěsć milionow Židow zamordować da. «Wón měł so ze swojeho časa čitać, w kotrejž bě zajaty», praji Günther-znajer Richard Glöckner k recepciji Antona Günthera. «Wón bě poměrnje jednory muž, kotryž njebě za swětowu politiku stworjeny.»

Zwóńko, 31, je w Rudnych horinach wotrostł a znaje Güntherowe spěwy hižo z dźěćaceho chóra a šule, kaž powěda. Wón je wukubłany tenor a dźěła na Eduard-von-Wintersteinowym dźiwadle w Annabergu-Buchholzu. Tam steji wón wot 2022 z Antonom Günther-wječorom «Mei Harz trjeba spěwy» na jewišću - režort. W hrě wjedźe wón rozdwej z basnikom, kotryž je jako klanka na jewišću prezentna.

Güntherowe teksty přeprošuja na nacionalistiske wułožowanja, wě Glöckner. Wón chce to kritisce reflektować a tež pokazać, kotre čłowjekej přichilene a swětej wotewrjene mysle w pěsnjach tčachu. «Hačrunjež su to hudźbnje chětro jednore spěwy, maja po teksće wulku šěrokosć», hordźi so spěwar. «Dźe wo wulke žadosće, kaž su tež we wuměłskich spěwach Schuberta abo Brahmsa namakać.»

1937 basnik swojemu žiwjenju sam kónc sadźi. Wón ćerpješe pod depresijemi. Při pohrjebje ma něhdźe 7.000 ludźi na městnje w Božim dalokim rozžohnowanju z nim wzać. 

Anton Günther - «Bob Dylan Rudnych horin»?

K 150. jubilejej dožiwi hubny basnik nowy hype. Na mnohich městnach so wón ze spěwnymi wječorkami počesći a tež nowy wopomnjenski kamjeń so poswjeći. «Tak dźe saksko» - třěšna marka Swobodneho stata Sakskeje - skrótši jeho scyła k «Bobej Dylan Rudnych horinow». 

Jeho teksty wotbłyšćowachu hłuboku zwjazanosć mnohich ludźi z krajinu a tradicijemi, rozłožuje Glöckner trajacu popularitu. «Teksty zdokonjeja, tutu lubosć njesměrnje derje zwuraznić.»

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Wšitke prawa wobchować

Přełožki so z pomocu sztučnej inteligence awtomatizowane. Wjeselimy so na wašu wotmołwu a pomoc při poprawjenju našeje wjacorychłojneje słužby. Pisajće nam na: language@diesachsen.com.
Sachsen News
Čłánek z

Sachsen News

Sachsen News je za wobsah samsny wotpowědny. Kodex platformy dyrbi so wužiwać. Platforma kontroluje a wobchada wobsah po prawnych požadawkach, zwłasć po NetzDG.

Social Media