Nový index: Příroda v Sasku ztrácí svou ochrannou funkci

Podle analýzy Německého svazu pro ochranu přírody (NABU) a berlínského institutu Econics je saská příroda stále méně schopná tlumit dopady veder, sucha a povodní. Vyplývá to z takzvaného indexu „zelená-vlhká-chladná“, který hodnotí schopnost přírody ochlazovat, zadržovat vodu a přizpůsobovat se klimatickým změnám. K tomu se mimo jiné využívají data ze satelitů. V Sasku je podle zprávy „krajinný semafor“ nastaven na tmavě červenou. 

Pouze několik oblastí v Sasku má ještě dobrý potenciál

„V Sasku je patrné, jak změny krajiny v důsledku intenzivního obhospodařování, zpevňování povrchů a fragmentace narušují přírodní infrastrukturu. Pouze několik oblastí, jako jsou vřesoviště Dübener a Dresdener Heide, rybníková krajina v Moritzburgu nebo Krušné hory, vykazuje dobrý či dokonce velmi dobrý potenciál,“ sdělila organizace Naturschutzbund. Tyto oblasti disponují stabilní a dobře propojenou přírodní infrastrukturou. 

Sotva ještě fungující propojené systémy

„Tyto regiony však vyčnívají jako ostrovy. Je nápadné, že téměř neexistují fungující propojené systémy,“ uvedlo sdružení. Velké říční krajiny Saska, jejichž lužní lesy hrají v každém biotopovém propojení výjimečnou roli, jsou sotva rozeznatelné. Dokonce i oblasti FFH (Flora-Fauna-Habitat) chráněné evropským právem vykazovaly bez výjimky kritické poškození nebo nanejvýš průměrný výkonnostní potenciál. 

„Příroda není pouhou kulisou, ale naší přirozenou infrastrukturou. Nezničené lesy, rašeliniště, lužní lesy a zelené plochy zadržují vodu, ochlazují své okolí a zvyšují odolnost našich krajin vůči důsledkům klimatické krize,“ vysvětlil prezident NABU Jörg-Andreas Krüger.

Údaje potvrzují dlouholeté pozorování ochránců přírody

Podle informací šéfky saské pobočky NABU Marie Vlaicové tyto údaje potvrzují dlouholeté pozorování. Každé jaro se aktivisté NABU po celém Sasku starali o ochranné ploty pro obojživelníky v mokřadech. „Ukázalo se přitom, že počet obojživelníků, kteří migrují do svých rozmnožovacích lokalit, neustále klesá. Na některých místech se již ochranné ploty nestaví, protože k místům tření již téměř žádná zvířata nemigrují.“

Renaturace pomáhá

Zároveň index ukazuje, že renaturace funguje, bylo na závěr uvedeno. „Tam, kde se umožňují přirozené procesy a obnovují se poškozené ekosystémy, mohou krajiny znovu nabýt svých funkcí, například prostřednictvím regenerativního zemědělství s mezipěstováním, opětovným zamokřením rašelinišť, renaturací řek a lužních lesů nebo větším množstvím zeleně ve městech.“