Kdo v těchto dnech, kdy teploty přesahují hranici 30 stupňů, navštíví zoo, může se připravit na to, že mezi jejími obyvateli zavládne atmosféra siesty. Zatímco v drážďanské zoologické zahradě využívají pandy červené alespoň chladnější ranní hodiny k několika uvolňovacím cvikům, při plném slunci už tam panuje naprostý klid. „Zvířata přece nejsou hloupá,“ říká biolog Thomas Brockmann. Prostě se stáhnou – do nor, jeskyní, stájí – v každém případě do stínu.
Klid je nejlepším lékem proti horku
„Je jim na tom stejně jako nám,“ říká Evelin Schröderová, ošetřovatelka dravců v drážďanské zoologické zahradě. Zvířata se prý málo hýbou, hodně pijí a v stínu jen tak dřímou. „Klid je v takové dny tím nejlepším lékem.“ Aby pandám trochu ochladila vzduch, umístí do jejich výběhu vodní postřikovač. Zvířata sice nemají příliš v oblibě vodní trysky směřující zdola, ale alespoň to přináší trochu ochlazení na strom, na kterém zvířata ráda odpočívají.
Brockmannová, která v drážďanské zoologické zahradě zodpovídá za ochranu druhů a environmentální výchovu, poukazuje na zásadní rozdíl v tom, jak zvířata zvládají horko. Obyvatelé tropických oblastí nebo pouštních regionů jsou již morfologicky i fyziologicky lépe přizpůsobeni vysokým teplotám než zvířata z chladnějších končin. Brockmann ukazuje do výběhu půvabných dikdiků, malých antilop ze střední a západní Afriky. Jejich nápadný nos funguje jako klimatizace a ochlazuje vdechovaný vzduch.