Logo Die Sachsen News
Zprávy / Společnost

Velké oči a umělá inteligence: Co dokážou roboti v oblasti péče

Velké oči a umělá inteligence: Co dokážou roboti v oblasti péče
Obyvatelé robotovi říkají „Paul“. V domově Sonnenhof je v provozu od dubna. / Foto: Martin Schutt/dpa
Z: DieSachsen News
S pletenou čepicí a úsměvem si „Paul“ získává srdce obyvatel v pečovatelském domě Sonnenhof. Jak daleko však sahá jeho empatie? Jak sociální roboti působí v každodenním životě domova – a kde leží jejich hranice a rizika.

„A každý začátek v sobě skrývá kouzlo.“ Uprostřed půlkruhu stojí „Paul“ a vyrovnaným hlasem recituje Hermanna Hesseho. Po básni se zdvořile poděkuje přítomným za pozorné naslouchání. Později vypráví vtip, zasměje se pointě a pokračuje kvízem o zvířatech. „Ty toho ale víš opravdu hodně,“ říká uznale jedna ze starších dam. Mezitím se ptá na oblíbené činnosti. Rozhovory působí někdy překvapivě plynule, jindy trochu kostrbatě. „Paul“ je robot.

Již více než čtvrt roku je tento empatií vybavený robot s umělou inteligencí součástí každodenního života v domově pro seniory Sonnenhof v Ilfeldu v jižním Harzu. „Zamilovali jsme se do něj na první pohled,“ říká ředitelka domova Kerstin Jülich. Není divu: místo kovu a futuristického designu se robot prezentuje s velkými kulatými očima, přátelskou mimikou a modrou pletenou čepicí. „Prostě působí jako dítě, což vzbuzuje důvěru,“ říká Jülich. Mnozí obyvatelé k němu proto nepřistupují s odstupem, jaký by člověk měl k stroji, ale s zvědavostí a shovívavostí.

Více z této kategorie

Nikdy ve stresu a vždy zdvořilý

Jméno „Paul“ mu dali obyvatelé Sonnenhofu. Vyvinula ho mnichovská start-upová firma navel robotics. Podle údajů zakladatele Clauda Toussainta prodala a dodala společnost od konce roku 2023 přibližně 130 svých robotů Navels – z toho asi 90 do pečovatelských zařízení v Německu a dalších 40 do výzkumných ústavů po celé Evropě. V Durynsku jsou v provozu tři roboti v Jeně, Saalfeldu a Ilfeldu, v Sasku rovněž tři a v Sasku-Anhaltu dva.

Domov Sonnenhof pořídil sociálního robota jako doplněk své nabídky pro obyvatele, jak zdůrazňuje ředitelka domova Jülichová. „Robota, který by přebíral úkoly v péči, si absolutně nedokážeme představit a ani to nechceme. Pak by se ztratila lidskost.“ To, co „Paul“ dokáže, je něco jiného: nikdy není ve stresu, neonemocní, nepotřebuje dovolenou a v každé situaci zůstává klidný a zdvořilý. Kromě toho může díky svému připojení k internetu poskytovat informace k jakémukoli tématu.

„Paul“ podporuje, ale nenahrazuje ošetřovatelský personál

Otázka, co mohou a mají stroje v péči dělat, zaměstnává vzhledem k rostoucí krizi i politiku. Podle Spolkového statistického úřadu bude do roku 2049 chybět – v závislosti na scénáři – mezi 280 000 a 690 000 odborných pracovníků v péči. Nasazení robotů v pečovatelských domech proto vzbuzuje očekávání, ale také nedorozumění. Durynská ministryně sociálních věcí Katharina Schenk (SPD) vidí v těchto technologiích nové možnosti, jak aktivizovat obyvatele, podporovat sociální zapojení a obohatit každodenní péči. 

„Je přitom důležité si uvědomit: sociální robot nenahrazuje ošetřovatelský personál a nemůže nahradit ani lidskou pozornost. Péče žije z vztahů, důvěry a osobních setkání,“ upřesňuje Schenk. Stejný názor má i ředitelka pečovatelského domu Jülich: „Máme dostatek personálu. Robot nemůže nahradit personál a ani by neměl.“

Odborník na lékařskou etiku: Roboti zatím nejsou revoluční změnou v péči

Jaké jsou tedy skutečné vyhlídky takových robotických systémů do budoucna? Robert Ranisch, odborník na lékařskou etiku z Univerzity v Postupimi, který sám v laboratoři experimentuje s několika robotickými systémy, tlumí přehnaná očekávání. Sociální roboti jsou v současné době všichni ještě v plenkách. „Nenajdete žádné pečovatelské zařízení, kde by roboti v současné době představovali zásadní zlom – ani v Německu, ani v zahraničí,“ říká Ranisch. Podle vlastních slov vypracoval jako vedoucí projektu pro spolkové ministerstvo zdravotnictví směrnici týkající se robotiky v péči o seniory.

Sociální asistenti jako Navel se sice díky integraci rozsáhlých jazykových modelů stali výrazně výkonnějšími než předchozí systémy, jako je například terapeutická tuleň „Paro“ nebo humanoidní robot „Pepper“. Dosud však nepřinášejí pečovatelskému personálu skutečnou úlevu. „Pokud takové systémy máte, fungují zpravidla pouze tehdy, když k nim přidáte lidi,“ vysvětluje Ranisch. K tomu se přidávají praktické překážky: pro takové roboty je zapotřebí stabilní Wi-Fi – bez spolehlivého připojení k internetu komunikace vázne. 

Drahé a žádné východisko z krize v péči

A modely jako Navel jsou v současné době ještě poměrně drahé. Například zařízení Sonnenhof vynaložilo s pomocí sponzorů na jejich pořízení více než 33 300 eur. Na krizi v péči, která se v důsledku demografických změn a nedostatku kvalifikovaných pracovníků dále prohlubuje, takové roboty prozatím nic nemění: „Tyto systémy problémy v péči nevyřeší ani dnes, ani zítra,“ hodnotí Ranisch.

Přesto vidí zcela pozitivní vliv na kvalitu života jednotlivých obyvatel: zábava, společnost a někdo, s kým si popovídat – zejména pro lidi, kteří trpí osamělostí. Ranisch však poukazuje také na etické obavy. Tito sociální roboti jsou údajně navrženi tak, aby lidi povzbuzovali a lichotili jim – nikdy jim však neodporují. „Tyto systémy prostě nejsou naprogramovány tak, aby byly kritické – a to může být pro některé osoby problematické.“ Zejména u lidí s demencí existuje riziko, že se stírá hranice mezi rozhovorem s robotem a skutečným člověkem.

Z dlouhodobého hlediska však tento odborník na lékařskou etiku počítá s tím, že se takové systémy prosadí – mimo jiné proto, že si společnost stále více zvyká na interakci s umělou inteligencí. I Andrea Kenkmannová, zastupující profesorka sociální gerontologie na Vysoké škole v Nordhausenu, jde ve svých úvahách ještě dál: „V budoucnu už nebude otázkou, zda s obyvateli mluví člověk nebo robot – ale zda mluví robot, nebo nikdo.“

Kenkmannová vědecky doprovází nasazení robota „Paula“ v domově Sonnenhof – společně se studenty, kteří provádějí dotazování obyvatel, příbuzných a personálu. Vzhledem k rostoucímu nedostatku kvalifikovaných pracovníků počítá s tím, že se takové systémy v dlouhodobém horizontu stanou stále více realitou – i když to lituje. Hodnotu těchto pokusů však vidí již nyní: „Paul“ seznamuje personál i obyvatele s technologií – a to, jak se domnívá Kenkmannová, není ve stárnoucí společnosti špatný začátek.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazena

Překlady jsou automatizovány pomocí umělé inteligence. Těšíme se na vaši zpětnou vazbu a pomoc při zlepšování našich vícejazyčných služeb. Napište nám na adresu: language@diesachsen.com.
Sachsen News
Článek z

Sachsen News

Sachsen News je zodpovědný za samotný obsah. Platí kodex chování platformy. Platforma kontroluje obsah a nakládá s ním v souladu s právními požadavky, zejména s NetzDG.

Social Media