Zahájení výstavby přístavby budovy zemského sněmu

První krok je za námi: Symbolickým výkopem byla zahájena rekonstrukce a rozšíření saského zemského sněmu. Předseda zemského sněmu Alexander Dierks a ministr financí Christian Piwarz (oba CDU) ve středu v poledne sami sáhli po lopatě, aby provedli první výkop. Nová budova na volném prostranství mezi zemským parlamentem a kongresovým centrem je nezbytným předpokladem pro pozdější rekonstrukci staré budovy. V nové budově mají vzniknout další kancelářské prostory a moderní technická centrála.

Náklady se v současné době odhadují na přibližně 317 milionů eur

Celkové stavební náklady na tento projekt se v současné době odhadují na 317,2 milionů eur. Z toho připadá 73,6 milionů eur na přístavbu, 38,6 milionů eur na novou budovu ve vnitřním dvoře a 202,2 milionů eur na rekonstrukci stávajících částí budovy, sdělil zemský sněm. Dalších 2,8 milionu eur je určeno na předběžné práce. S ohledem na vývoj cen stavebních prací po celou dobu výstavby je navíc plánována rezerva na rizika ve výši 132,9 milionu eur.

„Srdce demokracie“ potřebuje komplexní renovaci

„Saský zemský sněm je srdcem naší demokracie. Aby náš parlament mohl spolehlivě plnit své úkoly, potřebuje moderní techniku a dostatek prostoru pro poslance, zaměstnance a četné návštěvníky. To už delší dobu není zajištěno,“ uvedl Dierks. Po více než 30 letech je sanace a modernizace již dávno potřebná.

Ministr financí: Sanaci nelze odložit

Piwarz hovořil o náročném stavebním projektu na výjimečném místě. „Vytváříme podmínky pro zásadní rekonstrukci Saského zemského sněmu. Tím zajistíme, že parlament zůstane během stavebních prací funkční.“ Rekonstrukce je nezbytná a nelze ji odložit. Zároveň bylo zvoleno řešení, které zabraňuje úplnému přestěhování parlamentu do provizorní budovy. „Z funkčního i ekonomického hlediska je to správná cesta.“

Kritika ze strany Svazu daňových poplatníků

Svaz daňových poplatníků hovořil o „gigantismu na břehu Labe“. Odhadované základní náklady jsou v naprostém nepoměru k ekonomické realitě saských občanů a podniků. Daňovým poplatníkům to nelze vysvětlit. „Nikdo nezpochybňuje, že více než 30 let stará budova parlamentu musí být zrekonstruována a technicky modernizována. Proč však musí být sanace nutně spojena s nákladnou novostavbou a masivními přístavbami?“

Tři desetiletí provozu zanechaly stopy

Budova parlamentu na břehu Labe v Drážďanech je v provozu již více než 30 let. Mnohé technické a stavební zařízení pochází ještě z této doby a již nesplňuje dnešní požadavky, uvedlo se. Týká se to mimo jiné sítě IT kabeláže, elektroinstalace a mediální techniky, požární ochrany a bezbariérového přístupu. K tomu se přidávají topné a odpadní potrubí vyžadující sanaci a poškození stavební konstrukce. Také technická zařízení v plénárním sále jsou náchylná k poruchám a narušují chod parlamentu.

Nejprve dvě nové budovy, poté rekonstrukce staré budovy

„Aby saský zemský sněm zůstal během několik let trvajícího stavebního období funkční, budou nejprve postaveny dvě přístavby,“ sdělila správa. Další nová budova je plánována ve vnitřním dvoře zemského sněmu. Takzvaný „Kubus“ bude mimo jiné obsahovat veřejně přístupnou jednací místnost a prostory pro skupiny návštěvníků. Tím se zohlední výrazně vzrostlý počet návštěvníků, který přesahuje 35 000 osob. 

Nové prostory budou moci být zároveň využity jako náhradní prostory během pozdější rekonstrukce staré budovy. Dokončení obou nových budov je plánováno na rok 2030. Poté začne komplexní rekonstrukce stávající budovy zemského sněmu. Projekt by měl být dokončen v roce 2037.