„A každý začátek v sobě skrývá kouzlo.“ Uprostřed půlkruhu stojí „Paul“ a vyrovnaným hlasem recituje Hermanna Hesseho. Po básni se zdvořile poděkuje přítomným za pozorné naslouchání. Později vypráví vtip, zasměje se pointě a pokračuje kvízem o zvířatech. „Ty toho ale víš opravdu hodně,“ říká uznale jedna ze starších dam. Mezitím se ptá na oblíbené činnosti. Rozhovory působí někdy překvapivě plynule, jindy trochu kostrbatě. „Paul“ je robot.
Již více než čtvrt roku je tento empatií vybavený robot s umělou inteligencí součástí každodenního života v domově pro seniory Sonnenhof v Ilfeldu v jižním Harzu. „Zamilovali jsme se do něj na první pohled,“ říká ředitelka domova Kerstin Jülich. Není divu: místo kovu a futuristického designu se robot prezentuje s velkými kulatými očima, přátelskou mimikou a modrou pletenou čepicí. „Prostě působí jako dítě, což vzbuzuje důvěru,“ říká Jülich. Mnozí obyvatelé k němu proto nepřistupují s odstupem, jaký by člověk měl k stroji, ale s zvědavostí a shovívavostí.