Horko a sucho mají negativní dopad na úrodu v Sasku

Letošní sklizeň dává saským zemědělcům zabrat. Horko a sucho totiž snižují výnosy i kvalitu. „U mnoha obilnin i u řepky vedly teploty přesahující 35 stupňů po dobu více než jednoho týdne k náhlému ukončení fáze plnění zrna,“ sdělil zemský svaz zemědělců. Růst výnosů tak byl zastaven a obilí v některých regionech přešlo do takzvané nouzové zralosti. Ani červencové deště již téměř nepřinesly žádný nárůst výnosů.

Masivní zhoršení kvality obilovin

Podle slov předsedy zemědělského svazu Torstena Krawczyka se během vlny veder kvalita obilovin výrazně zhoršila. „Za letošních podmínek se téměř nepodařilo vyprodukovat pšenici vysoké kvality.“ To se odráží i v cenách, které saským zemědělcům za jejich produkty podařilo dosáhnout. „Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že náklady na hnojiva, naftu, osivo, ochranu rostlin, logistiku a mzdy v posledních letech pouze rostly.“

„Rozdíl mezi výnosy a náklady se stále zvětšuje. Ani nejlepší výnosy už nestačí. Chybí nám finanční prostředky na naléhavě potřebné investice do našich podniků,“ zdůraznil Krawczyk. Jsme daleko od toho, abychom si vytvářeli rezervy na budoucí výzvy. Od politiky očekáváme rozhodné a rychlé jednání na všech úrovních celého hodnotového řetězce – za účelem zajištění spravedlivých ekonomických podmínek namísto dalších jednostranných zátěží. 

Výsledky jsou pro podniky „špatné až katastrofální“

Podle Krawczyka se výsledky liší v závislosti na druhu ovoce a regionu. Celkově je třeba konstatovat mírně podprůměrnou sklizeň. Pro podniky to však přesto znamená „špatnou až katastrofální“ situaci. „Vysadili jsme na pole nejdražší úrodu, jaká kdy byla. Naše náklady v posledním roce extrémně vzrostly, a tento trend se projevoval již v předchozích letech. To samozřejmě nemusí nutně souviset s počasím a klimatickými změnami,“ uvedl pro Německou tiskovou agenturu.

Podle předsedy zemědělského svazu jsou spíše rámcové podmínky v důsledku politických rozhodnutí v Německu natolik špatné, že průměrná úroda již nestačí k tomu, aby se dalo důstojně žít. „V současné době již neexistuje žádná souvislost mezi sklizní a hospodářským úspěchem.“ Klimatické změny a vedro by neměly odvádět pozornost od toho, že zemědělci jsou extrémně zatíženi zcela chybnými politickými rozhodnutími. V této souvislosti poukázal mimo jiné na vysoké ceny energií.

Zemědělci se na klimatickou změnu již přizpůsobili

Je třeba vyvrátit mýtus, že se zemědělci musí naučit přizpůsobovat se klimatické změně, uvedl Krawczyk. Před 20 lety by při tomto nedostatku vody nedosáhli ani zdaleka takových výnosů, jakých dosahují v současnosti. „Zemědělci jsou na to velmi dobře připraveni, zejména ti z východního Německa.“ Zde se s nedostatkem vody potýkají již od roku 2018.

„Rok 2026 je rokem, který naše zemědělství tvrdě zasáhl. Sektor trpí vedrem, škůdci a rostoucími náklady. U řepky je situace obzvláště kritická, a to nejen proto, že chybějící povolení pro účinné přípravky na ochranu rostlin svazují našim podnikům ruce,“ vysvětlil státní tajemník pro zemědělství Ulrich Menke. Nejedná se o osudovou pohromu, kterou by bylo třeba jen tak přijmout. „Je to také výsledek rámcových podmínek, které můžeme a musíme politicky změnit.“

U obilovin celkově byl podle předběžných odhadů zjištěn průměrný výnos 70,3 decitun na hektar. Tento výsledek je o 0,8 procenta vyšší než šestiletý průměr. Mezi jednotlivými plodinami však existují výrazné rozdíly. U ozimé pšenice a žita je výnos přibližně o šest procent nižší než dlouhodobý průměr, u ozimého ječmene naopak o 13,8 procenta vyšší než průměr za posledních šest let. U ozimého řepku činí pokles 11,6 procenta.