Saské obce drasticky omezují investice

Saské obce čelí přetrvávající dramatické rozpočtové krizi radikálními škrty v investicích a větším využíváním úvěrů z rozpočtového fondu. Vyplývá to ze zvláštního vydání „Kommunaler Finanzreport“ nadace Bertelsmann Stiftung.

Téměř o pětinu méně investic

Podle této zprávy se investice v Saském v loňském roce propadly o 19 procent na 2,1 miliardy eur. Svobodný stát tak v mezistátním srovnání výrazně vyniká. Investice klesly také v Braniborsku a Hesensku, avšak pouze o 5, respektive 2 procenta.

V důsledku toho je investiční zadlužení v Sasku relativně nízké (3,38 miliardy eur). Naopak u pokladních úvěrů, které jsou považovány za obzvláště problematické, protože jim neodpovídají žádné aktiva, sáhly obce ve Svobodném státě Sasko obzvláště často: tímto způsobem se zadlužily částkou 889 milionů eur – což je více než dvojnásobek oproti roku 2024 (375 milionů eur). Ve srovnání s ostatními spolkovými zeměmi jde o druhý nejvyšší nárůst hned po Braniborsku.

Negativní rekord v rozpočtovém schodku

Podle předchozích údajů Saského svazu měst a obcí (SSG) činil rozpočtový schodek obcí ve Svobodném státě v roce 2025 více než jednu miliardu eur. Tím byl dosavadní negativní rekord z roku 2024 překonán o více než polovinu.

Podle zprávy se obce v celém Německu nejpozději od roku 2024 nacházejí v rozpočtové krizi historických rozměrů. Rozpočtový deficit obcí v roce 2025 činil téměř 32 miliard eur. Na rozdíl od dřívějších krizí jsou výrazně zasaženy i ekonomicky silné regiony, jako je Bavorsko a Bádensko-Württembersko.

Saské obce dostávají od spolkové země méně peněz

V této bezprecedentní krizi musely saské obce přijmout pokles dotací od spolkové země, jak zdůrazňují autoři zprávy: Místo více či méně výrazného nárůstu, který zaznamenaly všechny ostatní spolkové země, se prostředky od Svobodného státu Saska snížily o dobrých 100 milionů eur na 9,38 miliardy.

Ani u druhého hlavního zdroje příjmů, daní, nedošlo k žádné úlevě. Pokles příjmů z daně z podnikání v Sasku o 6,9 procenta autoři označují za značný. Jedná se o druhý nejvyšší pokles hned po Bádensku-Württembersku (-6,9 procenta).

Naopak výdaje na personál a sociální výdaje vzrostly v Sasku nejméně, a to vždy o 4 procenta. U druhé největší výdajové položky, věcných výdajů, například na údržbu budov a silnic nebo likvidaci odpadu, došlo v Sasku na rozdíl od ostatních spolkových zemí ke snížení o dvě procenta.