Investice v řádu miliard: Sasko rozšiřuje systém dálkového vytápění

Zásobování Saska teplem stojí před zásadní změnou. Horká voda a vytápěné místnosti by v budoucnu již neměly mít škodlivé dopady na klima. Současně by se měla výrazně rozšířit síť dálkového vytápění. Ministerstvo energetiky hovoří o investiční potřebě v řádu několika miliard eur. Plány obcí v této oblasti jsou tématem Východoněmeckého energetického fóra, které se koná dnes a ve čtvrtek v Lipsku. Ochránci spotřebitelů se obávají nárůstu cen pro odběratele dálkového vytápění v posledních letech. Jak tomu lze zabránit? 

Současný stav: Sasko je průkopníkem v oblasti dálkového vytápění

Podle Spolkového svazu pro energetiku a vodní hospodářství se byty v Německu dosud vytápěly především plynem a ropou, na třetím místě následuje dálkové vytápění s podílem 15,5 procenta. V rámci energetické transformace by však jeho význam mohl v budoucnu výrazně vzrůst. A Sasko již v celoněmeckém srovnání patří v oblasti zásobování dálkovým vytápěním k špičce mezi rozlehlými spolkovými zeměmi, jak zdůrazňuje ministerstvo energetiky. Odvolává se přitom na údaje ze sčítání lidu z roku 2022: K danému datu bylo v tomto spolkovém státě vytápěno dálkovým vytápěním 28 procent bytů, zatímco celoněmecký průměr činil pouze 15 procent. V spolkových zemích jako Hesensko, Dolní Sasko a Porýní-Falcko byl tento podíl dokonce pouze jednociferný.

Toto relativně dobré pokrytí je dědictvím NDR. Tehdy totiž byla mnoho obytných oblastí centrálně zásobováno teplem, čímž vznikly rozsáhlé sítě dálkového vytápění. „V Drážďanech byla tato síť po sjednocení komplexně modernizována a průběžně rozšiřována,“ uvádí na dotaz dodavatel Sachsenenergie. Díky tomu se síť výrazně rozšířila o více než 400 kilometrů na dnešních přibližně 670 kilometrů.

Dosud však dálkové vytápění v Sasku pochází především z plynu a hnědého uhlí. Do roku 2045 má být výroba podle stanoveného cíle klimaticky neutrální. Uhlí jako palivo bude vyřazeno již dříve: nejpozději do roku 2038 chce Německo zcela přestat využívat uhlí. V Hoyerswerdě a Weißwasseru například teplo stále pochází téměř výhradně z hnědého uhlí, v Lipsku je tento podíl výrazně vyšší než čtvrtina. 

Cesta ke klimaticky neutrálnímu dálkovému vytápění

Přechod již začal. Například v Chemnitzu byla počátkem roku 2024 odpojena teplárna Nord s jejím obrovským barevným komínem. Dosud se tam ve velkém množství spalovalo hnědé uhlí škodlivé pro klima za účelem výroby elektřiny a tepla. Místo uhelných bloků nyní fungují plynové elektrárny. Díky tomu se podle údajů dodavatele Eins sníží emise CO₂ o 60 procent. Je však jasné, že to může být pouze mezikrok na cestě k klimatické neutralitě v oblasti dálkového vytápění.

Odkud bude v budoucnu pocházet teplo pro dálkové vytápění bytů, škol, kanceláří a podniků? Pohled na plány dodavatelů ukazuje, že se bude jednat o kombinaci různých zdrojů. Některé významné projekty:

• Dodavatel Sachsenenergie chce získávat teplo z vody řeky Labe a dodávat ho do sítě dálkového vytápění. Za tímto účelem se pracuje na plánech na tepelné čerpadlo využívající vodu z řeky s výkonem 50 megawattů. Mohlo by být uvedeno do provozu v roce 2031 a dodávat přibližně 16 procent dálkového vytápění v hlavním městě spolkové země. Investiční náklady se odhadují na přibližně 92 milionů eur.
• V průmyslových zařízeních a datových centrech vzniká teplo, které často zůstává nevyužito. V budoucnu by mělo napájet síť dálkového vytápění – například v Lipsku. Tam by mělo být 38 procent tepelné spotřeby pokryto odpadním teplem z chemického parku Leuna v Sasku-Anhaltu. Za tímto účelem budou v rafinérii instalovány výměníky tepla a vybudováno propojovací potrubí do města. Celkové náklady se odhadují na výrazně více než 200 milionů eur.
• Ve Vogtlandu a v Krušných horách by se v budoucnu mohlo získávat teplo z hlubin. Za tímto účelem okres Vogtland pokročil ve výzkumu zaměřeném na geotermální elektrárnu. V podzemí v oblasti kolem Bösenbrunnu se nachází horká termální voda, kterou by bylo možné využít pro zásobování dálkovým vytápěním a elektřinou. I ve Schneebergu by geotermální energie mohla významně přispět k zásobování teplem, informují městské služby. Přesné plány budoucího zásobování teplem se teprve připravují, a proto zatím nelze uvést žádné podrobnosti, uvádí se. 

Teplo by v budoucnu měly ve větší míře dodávat také velké tepelné čerpadla, solární termální zařízení a velké vodní kotle, které se ohřívají pomocí elektřiny (Power-to-Heat). Existují také plány na nové spalovny odpadu, z nichž bude teplo dodáváno do sítě.

Dodavatelé čelí obrovským investicím

Obce jsou povinny vypracovat tepelné plány. Rozšíření dálkového vytápění by v nich mělo hrát důležitou roli. Například Lipsko, největší město Saska, plánuje v budoucnu pokrýt přibližně polovinu své spotřeby tepla z dálkového vytápění – podle údajů to v současnosti činí něco málo přes 30 procent. K tomu má dojít k výraznému rozšíření sítě: z dnešních přibližně 485 kilometrů na budoucích asi 800 kilometrů. Spolu s výstavbou nových zařízení na výrobu tepla se náklady v současné době odhadují na nejméně 3 miliardy eur.

V Chemnitzu se podle údajů dodavatele společnosti Eins počítá s investicemi v řádu stovek milionů. Ve městě je již nyní dálkovým vytápěním pokryta přibližně třetina tepelné spotřeby, včetně více než 72 000 bytů, uvádí se. Cílem je zvýšit tento podíl na přibližně 50 procent. Za tímto účelem bude síť dálkového vytápění do roku 2045 postupně rozšiřována a zahušťována. 

Ochránci spotřebitelů požadují větší regulaci cen

Při využívání dálkového vytápění ušetří majitel domu náklady na vlastní topný systém. Na rozdíl od elektřiny a plynu si však nemůže volně vybrat dodavatele. V rámci regionu existují výrazné cenové rozdíly. Podle portálu waermepreise.info stojí dálkové vytápění pro bytový dům ve Zwickau a Meißenu něco málo přes 15 centů za kilowatthodinu (brutto), zatímco v Niesky je třeba zaplatit téměř 26 centů. Cena přesahuje 20 centů také ve Freibergu, Kamenzu, Löbau, Neustadtu, Olbersdorfu a Zeithainu.

„Dálkové vytápění je monopol,“ kritizuje Lorenz Bücklein ze Saského spotřebitelského centra. Spoléhá na to, že spolková vláda posílí postavení spotřebitelů. „Mezi tato opatření patří povinná cenová platforma u spolkového úřadu a vlastní smírčí komise pro dálkové vytápění.“ Přestavba systému dálkového vytápění je podle něj úkolem pro celou společnost. Náklady by proto neměly být jednostranně přeneseny na domácnosti. „Potřebujeme proto cenový dohled, který nebude pouze dodatečně kontrolovat, ale bude schopen účinně zasáhnout.“

Ochránci spotřebitelů však nechtějí čekat na politiku. Po zvýšení cen pro odběratele dálkového vytápění ve velkých saských městech chce spotřebitelská organizace ceny podrobně prošetřit. Vyzvala zákazníky v Lipsku, aby předložili smlouvy a vyúčtování z minulých let. Cílem je ověřit, zda je cenová politika v souladu s předpisy.