Skat na univerzitě: Hra založená na stochastice

Marten Fiedler s pořádnou dávkou elánu hodí svou skatovou kartu na stůl. Desítka srdcí nyní leží na dámě křížů jeho spoluhráče. Tím ji tedy „přehrál“ v naději, že nasbírá co nejvíce bodů. Martenův bratr Lukas zůstává bez výrazu. Nemá žádné kříže, ale ani trumfy; musí tedy odhodit kartu a tím přenechat další prkno. 

Zhruba v polovině této partie skatu to pro Lukase Fiedlera vůbec nevypadá dobře. A nakonec skutečně prohrává Grand, tedy hru, ve které se jako trumfy smí používat pouze čtyři spodky. Barvy byly pro vítězství příliš nepříznivě rozděleny. Na přemýšlení však v tento čtvrteční večer v Lipsku téměř nezbývá čas. Ještě než se totiž Lukas stačí rozčilovat nad porážkou nebo než se jeho starší bratr Marten stačí radovat z vítězství, zasahuje Florian Pieper.

Pieper, 39 let, šedivé vlasy, pracuje vlastně jako finanční poradce. Tento říjnový večer však působí jako učitel skatu. Společně s Theodorem Liebingem se letos stali online mistry světa a od dubna navíc oba jednou týdně zvou na hraní karet na Vysokou školu ekonomiky, techniky a kultury. Nabídka se nezaměřuje pouze na studenty lipských vysokých škol, ale i na účastníky zvenčí. Jedinou podmínkou jsou základní znalosti skatu. Na první schůzku semestru přišlo sedm mladých lidí, pět mužů a dvě ženy. 

Akademický nádech pro asi 200 let starou hospodskou hru

Sedí u dvou stolů, jednoho pro začátečníky a druhého pro pokročilé. Na druhé straně seminární místnosti se rozprostírá velká zelená tabule, pokrytá rozmazanými kresbami křídou. Černé židle u bílých stolů jsou pečlivě seřazeny vedle sebe. Nic zde nevzbuzuje dojem drsné hospůdkové hry, v níž dominují staří muži. Místo toho převládá soustředění a vzájemná podpora. Pieper a Liebing tak této více než 200 let staré karetní hře dodávají akademický nádech. 

Jednou z účastnic tohoto večera je Julia Andrae z Weimaru. Dvaadvacetiletá dívka se ke skatu dostala díky spolužákům na střední škole a o přestávkách často hrála karty se svými spolužáky. Dnes studuje Andrae v sedmém semestru učitelství pro základní školy. Naposledy hrála asi před třemi lety, protože v Lipsku zatím nenašla žádné spoluhráče, jak sama vypráví. A protože se podle odborníka Piepera u skatu zpočátku učí lineárně, může Andrae doufat, že si své dovednosti z gymnázia rychle osvěží. 

Od univerzitního sportu k účasti na turnajích

Ne všichni z dnešní skupiny se skat naučili výhradně ve škole. Lukas a Marten Fiedlerovi se například tuto karetní hru naučili v rodině. K skatu se dostal přes svého staršího bratra, vypráví Lukas. Mezitím je tento 27letý hráč dál než Marten. Už před půl rokem byl Lukas u toho, když Pieper a Liebing poprvé nabídli skat v rámci univerzitního sportu. Mezitím se dokonce zúčastnil turnaje Junge-Leute-Pokal, určeného pro mladé hráče.

Se svými 27 lety patří Fiedler k mladším hráčům na této scéně. Online je průměrný věk 45 let, říká Joachim Schreiner. Již 20 let je předsedou Německého online skatového svazu ve Zweibrückenu, který krátce předtím založil spolu s týmem. Na serveru svazu je podle Schreinerových slov asi 25 000 aktivních hráčů. Odhaduje, že pouze asi 500 až 600 lidí je mladších 30 let. Skat již dlouho ztrácí na popularitě. Ani online se tento klesající význam nedá téměř kompenzovat, protože skat na rozdíl od pokeru nebo šachů zmeškal vlnu digitalizace.

Nová kategorie proti klesajícímu trendu

Timo Strömel z Německého skatového svazu, tedy takřka tradiční organizace skatového sportu, rovněž hovoří o klesající popularitě. Ve svazu se sídlem v Altenburgu v Durynsku má Strömel na starosti práci s mladými lidmi. V roce 2024 zavedl svaz pro mistrovství novou věkovou kategorii od 22 do 35 let, aby mladým hráčům usnadnil vstup do soutěže proti skatovým veteránům. Díky nabídkám na vysokých školách, jako je ta od Piepera a Liebinga, lze své schopnosti rychle zlepšit. Zástupce svazu Strömel odhaduje, že skatovou nabídku má asi 15 až 20 vysokých škol. 

„Zdravou ctižádost“ by měl mít každý, kdo chce být dobrý, říká mistr světa Pieper. Kromě toho je zapotřebí trpělivost, logické uvažování a „cit pro pravděpodobnosti“. Důležité jsou také „mezilidské vztahy“, podobně jako u pokeru, dodává Liebing. Musí být člověk tedy prohnaný a ve skatu blafovat, aby uspěl?

To sice ne, protože ten, kdo má špatné karty, daleko nedojde. Ale, jak vysvětluje mistr světa Liebing, kdo podle řeči těla ostatních dvou hráčů pozná, že zřejmě nic v ruce nemají, řekne možná „18“; tedy uvede nejnižší sázkovou hodnotu. A pak možná ve skatu najde něco užitečného. Tak se nazývají ty dvě zakryté karty, které si hrající hráč smí vzít. 

Bleskové počítání v hlavě

A nakonec jde také o rychlost, jak ukazuje téměř dvouhodinový trénink ve čtvrtek. Pieperovi stačí krátký pohled na list, aby vyhodnotil, že deset karet v ruce se hodí pro hru „Null ouvert“ s „91procentní pravděpodobností výhry“. 

To znamená: Pokud hráč položí své karty odkryté na stůl, jak je tomu u „ouvert“, má stále docela dobré šance, že nezíská žádný trumf. Protože to je cílem hry „Null“. Tak se i jinak bezcenné sedmičky, osmičky a devítky, tedy všechny „odpadky“ v listu, dají nakonec proměnit v body. Za „Null ouvert“ se uděluje 46 bodů, což je téměř stejně jako za jednoduchou hru „Grand“, která žije z es. 

Svou roli hraje i náhoda

Když je Pieper u stolu, točí se všechno hlavně kolem čísel. Tento večer je mezi pokročilými hráči a pravidelně přeskakuje z jedné strany na druhou, aby každému s matematickou přesností vysvětlil, jak z karet vytěžit to nejlepší. Jeho kolega, mistr světa Liebing, mezitím nenuceně postává u stolu začátečníků; i on má v hlavě všechny pravděpodobnosti. Tento 25letý mladík studoval ekonomickou matematiku na univerzitě v Lipsku, ke skatu se však nedostal jen kvůli matematické složce. „Líbí se mi, když náhoda hraje malou roli,“ říká Liebing.

Kolik štěstí tedy ke skatu patří? Když hrajete pět minut proti mistru světa, možná máte šanci. Když hrajete dvě hodiny, pak už téměř žádnou, vysvětluje Pieper. Skat je tedy hra založená na stochastice. Čím déle hrajete, tím menší je pravděpodobnost, že v každém kole dostanete dobré karty, které vykompenzují nedostatek dovedností.

V Lipsku Pieper a Liebing toho večera již prohloubili znalosti skatu mezi účastníky. Sice se nedostavili všichni přihlášení, ale alespoň jednu účastnici tato dvojice pro svůj sport nadchla. Studentka učitelství Julia Andrae má na konci svého prvního skatového večera po tříleté pauze dokonce už nový cíl: „Mám strašnou chuť se někdy zúčastnit turnaje.“