Dron s výbušninou na letišti – bylo to Rusko?

Někteří odborníci okamžitě obvinili Rusko – mají pravdu?

Pro zapojení Moskvy by hovořilo to, že Rusko disponuje vyspělou dronovou technologií a také více či méně otevřeně vyhrožovalo reakcí na dodávky zbraní ze Západu na Ukrajinu. Ruské ministerstvo obrany tak například zveřejnilo adresy německých a dalších evropských zbrojních firem. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který jako místopředseda Rady národní bezpečnosti má i nadále vliv, označil uvedené společnosti za „seznam potenciálních cílů pro ruské ozbrojené síly“.

„Na první pohled mnoho věcí nasvědčuje tomu, že do toho mohou být zapojeny ruské tajné služby,“ říká expert na Rusko a vojenské záležitosti Matthias Uhl. Ruská vojenská rozvědka GRU je údajně zodpovědná za celou řadu operací na Západě. Pro Rusko by však v současné době bylo obtížné takovou operaci provést, protože jeho agenti na Západě jsou pod přísným dohledem.

Jaká obvinění z hybridních útoků proti Rusku existují?

Seznam je dlouhý. Uhl připomíná výbuchy ve skladu munice v České republice v roce 2014, za které pražská vláda v roce 2021 obvinila GRU. I současný případ vyvolává vzpomínky: V roce 2024 vzplanul v logistickém centru DHL v Lipsku balík letecké zásilky. Bezpečnostní kruhy se domnívají, že balík byl umístěn na příkaz Ruska.

V Litvě proto v současné době stojí před soudem pět podezřelých, jimž jsou kladeny za vinu teroristické činy. Mají údajně odesílat balíčky s podomácku vyrobenými výbušninami. Akce měly být organizovány osobami s vazbami na GRU. Mezi podezřelými jsou občané Ruska, Ukrajiny a Litvy.

Co by hovořilo proti zapojení Ruska?

Šéf Kremlu Vladimir Putin opakovaně kategoricky odmítl obvinění, že by Rusko chtělo zaútočit na členský stát NATO, jako „nesmysl“. I po loňských pozorováních dronů na letištích uvedl, že obvinění proti Rusku mají zřejmě sloužit k dalšímu vyhrocování situace a k tomu, aby Evropa zvýšila své výdaje na obranu a odvedla pozornost od jiných problémů. 

Bývalý šéf Kremlu Medveděv hovořil o různých vysvětleních původu dronů. Jako příklady uvedl provokace ze strany Ukrajinců, kteří tímto způsobem chtěli vtáhnout Evropu do války. Připustil však, že by se mohlo jednat o aktivity proruského podzemního hnutí v těchto zemích s cílem destabilizovat život v EU. V neposlední řadě jsou možné i hrátky výtržníků, kteří chtějí naštvat své úřady. A prorokoval: „Nejdůležitější je, aby krátkozrací Evropané na vlastní kůži zažili, co znamená nebezpečí války.“

Jaké jsou reakce z Moskvy na aktuální případ?

Ruské velvyslanectví v Berlíně hovoří o „provokaci“ Kyjeva namířené proti Moskvě, jejímž cílem je podněcovat protiruskou hysterii v Německu. Cílem Ukrajiny a evropských militaristů je údajně připravit společnost na válku proti Rusku. Telegramový kanál „Maester“, oblíbený u mnoha Rusů díky svým analýzám, hovořil o laciné inscenaci sabotážního činu. „Zda je to dílo Ukrajinců nebo německých (evropských) jestřábů, nehraje podstatnou roli. Jasný je pouze trend k eskalaci konfliktu ze strany Kyjeva a EU.“

Již při loňských pozorováních dronů na německých letištích Kreml v Moskvě odmítl obvinění. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tak reagoval na výroky kancléře Merze ohledně dronů, který řekl: „Pravděpodobně je každopádně podstatná část z nich řízena z Ruska.“ Tvrdil, že šéf Kremlu Vladimir Putin chce Německo otestovat.

Které „cizí mocnosti“ by tedy ještě přicházely v úvahu?

Moskevská zahraniční rozvědka SWR již několikrát varovala, že ukrajinské tajné služby plánují protiruské provokace, aby je mohly svést na Kreml. Sabotéři chtěli pomocí útoků na infrastrukturní zařízení v Evropě a takzvaných akcí „false flag“ – operací pod falešnou vlajkou – diskreditovat Rusko.

I expert Uhl považuje za možný pokus o útok pod „falešnou vlajkou“, který by snad měl upoutat pozornost směrem k Rusku. „Pro takovou tezi hovoří skutečnost, že německé úřady se dosud výslovně zdržují obviňování Moskvy,“ říká.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazena