Až 9. října rozzáří město světlo svíček, mnoho občanů se pravděpodobně na chvíli zastaví. Přesně před 37 lety se totiž v Lipsku sešlo nejméně 70 000 lidí na protest proti diktatuře SED. Demonstrace, jejíž záběry byly přenášeny do západoněmecké televize, je považována za rozhodující krok k politické změně v NDR. Lipsko tuto událost každoročně připomíná svátkem světel. Do roku 2029, kdy uplyne čtyřicáté výročí, by měl být dokončen velký památník. V současné době zatím kolemjdoucí na náměstí Wilhelma Leuschnera moc k vidění nemají. V uplynulých dnech proběhlo pouze několik zkušebních vrtů, jak informoval odbor kultury města Lipska. „Stále se nacházíme v ‚uměleckém procesu‘,“ uvedl Alexej Kolyschkow, jeden z autorů návrhu. Před dvěma lety vyhrál spolu s dalšími architekty z kolektivu Zila soutěž města Lipska na návrh památníku svobody. Prvky, tedy vlajky, prapory a transparenty, které mají v roce 2029 zdobit náměstí Wilhelma Leuschnera, jsou zatím ve fázi vývoje. Úplně na začátku procesu navrhování jsme skládali papír a na jeho základě vytvářeli první vzory, vysvětluje odborník Kolyškov. „Je to postupné hledání.“ V dalším kroku se budeme zamýšlet nad tím, jak přesně by se návrhy daly převést do kovu. Prvky budou mít standardní rozměry 4,5 metru na horní hraně a 3 metry na spodní hraně. Sochy jsou tedy větší než běžné prapory, vlajky a transparenty. S transparenty a vlajkami prošlo 9. října 1989 ulicemi Lipska asi 70 000 lidí. Tajně natočená videa se krátce nato dostala do západní televize, a proto je 9. říjen považován za klíčový moment v historii. Občanskoprávní aktivistka Gesine Oltmannsová byla tehdy jako mladá žena u toho. Pro ni byly přinejmenším stejně důležité i týdny předtím. Okamžik, kdy 4. září 1989 poprvé stála s transparenty před kostelem sv. Mikuláše, byl podle Oltmannsové „výjimečný“. „Tyto jasně formulované požadavky, napsané na čtyřech bílých prostěradlech a nesené odvážnými lidmi, byly jasným vzkazem mocným.“ Na transparentech demonstrantů v Lipsku tehdy stály požadavky jako: „Za otevřenou zemi se svobodnými lidmi“. Tento protest proti diktatuře SED se považuje za počátek pondělních demonstrací, které vedly k pádu vlády SED. Oltmannsová je mezitím čestnou občankou Lipska. Budoucí památník svobody a jednoty z kovu má být natřen bílou barvou. Pro Oltmannsovou v sobě tento obrazový jazyk nese „otevřenost“, protože návrh památníku se svými bílými prvky pomáhá „k vlastní reflexi“. Zároveň v něm podle Oltmannsové spočívá výzva k zamyšlení nad společností a k tomu, „aby se lidé v duchu tradice roku 1989 aktivně angažovali ve veřejném prostoru“. Památník nebude stát osamoceně na náměstí Wilhelma Leuschnera, ale bude začleněn do parkového areálu. V roce 2028 by měl celý projekt nabýt konkrétní podoby, jak informuje město Lipsko. V současné době se ještě pracuje na statických plánech. V dubnu 2029 bude zahájena montáž památníku; 9. října, v den 40. výročí, má být památník slavnostně odhalen. Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazenaSochy vysoké více než čtyři metry
Čtyři bílá prostěradla a „výjimečný“ okamžik
Nejdříve v roce 2028 bude mít lipské obyvatelstvo co vidět