Sasko požaduje přísnější pravidla v boji proti finanční kriminalitě

Sasko se v boji proti finanční kriminalitě považuje za na dobré cestě. V poledne má finanční výbor Bundesratu rozhodnout o návrhu zákona spolkové vlády, který celním orgánům přiznává širší pravomoci. Změna důkazního břemene při konfiskaci majetku, kterou požadovaly Saské a Severní Porýní-Vestfálsko a kterou podporují všechny spolkové země, však v návrhu není obsažena.

„Dosud zde existuje velký rozpor mezi tím, co stát dokáže zajistit, a tím, co od něj občané očekávají. Právní stát musí být schopen jednat a účinně bojovat proti strukturám organizovaného zločinu,“ uvedl ministr financí Christian Piwarz (CDU) pro Německou tiskovou agenturu. 

Spolkové země požadují obrácení důkazního břemene

Dosud museli orgány trestního stíhání prokázat podezřelým zločincům, že jejich majetek byl financován penězi z nelegálních obchodů – například z obchodu s drogami. Při obrácení důkazního břemene však musí dotčené osoby samy prokázat, že jejich peníze pocházejí z legálních obchodů.

Podle Piwarze již není možné obyvatelstvu vysvětlit, že i lidé, kteří čerpají státní dávky, vlastní luxusní auta nebo vily. Měl tím na mysli především zločinecké klany. Pokud existuje zjevný nesoulad mezi údajnou nouzí a vysokým majetkem, měla by důkazní povinnost ležet na dotčených osobách.

Iniciativa Spolkové rady ze Saska a Severního Porýní-Vestfálska

Sasko a Severní Porýní-Vestfálsko zahájily tuto iniciativu Spolkové rady na podzim roku 2025. Mezitím se k ní připojily všechny spolkové země. V červenci představili spolkový ministr financí Lars Klingbeil a spolková ministryně spravedlnosti Stefanie Hubig (oba SPD) akční plán proti daňové kriminalitě. Mezitím je k dispozici návrh takzvaného zákona o spravedlnosti v oblasti cel a daní. O něm bude nejprve jednat finanční výbor Spolkové rady a 25. září pak samotná Spolková rada. Jelikož se jedná o zákon podléhající schválení, musí spolková vláda zohlednit hlasování komory spolkových zemí. 

Sasko chce předložit několik pozměňovacích návrhů

Piwarz kritizuje, že v návrhu zákona není o převrácení důkazního břemene ani zmínka. Proto je návrh pro Svobodný stát nedostatečný. „Důkazní břemeno stále leží na státu. To nám nestačí. S návrhem zákona spolkové vlády by organizovaný zločin mohl i nadále zamlžovat původ majetku, ačkoli objektivní indice svědčí proti jeho zákonnému nabytí,“ vysvětlil ministr. Proto Sasko předkládá tři pozměňovací návrhy.

„Pokud má důkazní břemeno zůstat na straně státu, pak by podle našeho názoru měly k zabavení majetku stačit alespoň dvě základní podmínky: musí existovat hrubý nesoulad mezi majetkem a příjmem. Navíc by měla existovat souvislost s kriminálními strukturami.“ 

Spolkové země by měly mít možnost vést samostatná řízení

Dalším návrhem chce Sasko dosáhnout toho, aby i spolkové země mohly prostřednictvím svých krajských finančních úřadů vést samostatná řízení zaměřená na objasnění, zajištění a zabavení podezřelých majetkových položek. „To by nemělo být možné pouze pro celní správu. Pro spolkové země by měly platit stejné pravomoci a možnosti zásahu jako pro celní správu,“ požadoval Piwarz.

„Zcela zásadní je také to, aby celní správa mohla automaticky získávat údaje z daňových úřadů v jednotlivých spolkových zemích. Návrh zákona to však předpokládá pouze na žádost. Celní správa by však měla mít možnost získat všechny potřebné údaje bez velkých a časově náročných překážek,“ argumentoval ministr financí. Tomuto záměru slouží třetí pozměňovací návrh.

Jednou z forem finanční kriminality je praní špinavých peněz. Je považováno za jakousi životní tepnu organizovaného zločinu, protože gangy si z nelegálních peněz financují svůj život a často i svůj luxus. „Legální ekonomické struktury jsou infiltrovány a vznikají paralelní společnosti, které se vyhýbají právnímu státu,“ uvedl Piwarz. V Německu se každoročně pere odhadem 100 miliard eur „špinavých peněz“.