Logo Die Sachsen News
Nowiny / Socialne

Googly woči a AI: Što robotery w hladanju zamóža

Googly woči a AI: Što robotery w hladanju zamóža
Roboter mjenuje so wot wobydlerjow „Pawoł“. Wot apryla dźěła wón na Słónčnym statoku sobu. / Foto: Martin Schutt/dpa
Z: DieSachsen News
Z plećenej čapku a posměwkom zdobywa "Paul" w starowni Słónčny dwór wutroby. Kak daloko pak empatija dźe? Kak socialne robotery wšědny dźeń w domjacym žiwjenju funguja – a hdźe leža hranicy a rizika.

dlěje hač štwórć lěta słuša wot AI podpěrany roboter empatije k wšědnemu dnjej w starowni Sonnenhof w Ilfeldźe w južnych Smolinach. „Běchmoj šokantnje zalubowanaj“, powěda domjaca managerka Kerstin Jülichowa. Žadyn dźiw: Město metaloweho a futuristiskeho designa prezentuje so roboter z wulkimaj googlowym wočomaj, přećelnym wurazom mjezwoča a módrej plećenej čapku. „Wón skutkuje prosće kaž dźěćo, to twori dowěru“, měni Jülich. Mnozy wobydlerjo njezetkaja jeho tuž z tajkim wotstawkom, kaž bychmy mašinje pokazali, ale z wćipnosću a zmilnosću.

Wjace z tuteje kategorije

Ženje stresowany a přeco zdwórliwy

Wobydlerjo Słónčneho statoka dachu jemu mjeno „Pawoł“. Wuwił je jón Mnichowski start-up pupkowa robotika. Wot kónca lěta 2023 je předewzaće po słowach załožerja Claudea Toussainta něhdźe 130 pupkow předało a dodało – něhdźe 90 z nich w hladanskich zarjadnišćach w Němskej, 40 dalšich slědźenišćam po cyłej Europje. W Durinskej su tři robotery w Jenje, Saalfeldźe a Ilfeldźe zasadźene, w Sakskej tři a w Saksko-Anhaltskej dwaj.

Słónčny dwór je socialny roboter jako wudospołnjenje swojich poskitkow za wobydlerjow kupił, kaž nawoda domu Jülich wuzběhnje. „Robotera njemóžemy sej absolutnje předstajić, kotryž hladanske nadawki přewozmje, a to nochcemy. Potom je čłowjestwo zhubjene.“ Štož "Pawoł" móže, je něšto druhe: Wón njeje ženje stresowany, njeschori, njetrjeba dowol a wostanje w kóždej situaciji měrny a zdwórliwy. Nimo toho móže přez swój internetny zwisk ke kóždej temje informacije dać.

„Pawoł“ podpěruje, njenaruna pak chorobnu sotru

Hladajo na přiběracy nuzowy pad zaběra tež politikarjow prašenje, što mašiny w hladanju činić móža, a dyrbjeli. Po podaćach zwjazkoweho statistiskeho zarjada pobrachuje hač do lěta 2049 – wotwisnje wot scenarija – mjez 280 000 a 690 000 hladarjow. Zasadźenje roboterow w hladarnjach zbudźa tuž wočakowanja, ale tež njedorozumjenja. Durinska socialna ministerka Katharina Schenk (SPD) widźi w tutych technologijach nowe móžnosće, wobydlerjow aktiwizować, towaršnostne wobdźělenje spěchować a wšědne hladanje wobohaćić. 

"Wažne je zwěsćić, zo socialny roboter hladarja njenaruna a njemóže čłowjesku kedźbnosć narunać. Hladanje je žiwe wot poćahow, dowěry a wosobinskich zetkanjow“, Šenkec wuswětli. Tež domjacy manager Jülich to tak widźi: „Mamy dosć personala. Personal wón narunać njemóže, a tež njesmě.“

Medicinski etikar: Robotery njejsu hišće hrajny přewrót w zastaranju

su potajkim tajke roboteriske systemy woprawdźe? Přehnate wočakowanja podsuwa mediciniski etikar Podstupimskeje uniwersity Robert Ranisch, kiž sam w laborje z wjacorymi roboterowymi systemami eksperimentuje. Socialne robotery su tuchwilu hišće w dźěćacych črijach. „Hladansku připrawu, hdźež robotery tuchwilu hrajny přewrót přewjeduja – njenamakaš – ani w Němskej ani we wukraju", praji Ranisch. Po swójskim wozjewjenju je wón jako projektowy nawoda zwjazkoweho strowotniskeho ministerstwa směrnicu wo robotice w hladanju starych zdźěłał.

Socialni asistentojo kaž pupk su so přez integraciju wulkich rěčnych modelow wo wjele sylniše stali hač předchadźace systemy kaž terapeutski pječat "Paro" abo humanoidny roboter "Popjer". Woprawdźite wolóženje za hladanski personal pak dotal njepřinjesechu. „Hdyž tajke připrawy maja, zwjetša jenož funguja, hdyž ludźi pódla stajeja“, Ranisch wuswětla. K tomu přińdu praktiske zadźěwki: Tajke robotery trjebaja stabilny WLAN – bjez spušćomneho internetneho zwiska komunikacija chabła. 

Drohi a žadyn wupuć z hladanskeje krizy

A modele kaž pupk su tuchwilu hišće chětro drohe. Słónčny dwór na přikład je z pomocu sponsorow wjace hač 33 300 eurow za nakup nałožił. Najprjedy njezměnja tajke robotery hladansku krizu, kotraž so přez demografisku změnu a njedostatk fachowcow dale přiwótřitej: „Tele systemy problemy hladanja dźensa a jutře njerozrisaja“, měni Ranisch.

Přiwšěm widźi pozitiwne wuskutki na žiwjensku kwalitu jednotliwych wobydlerjow: zabawu, towaršnosć a pendant – wosebje za ludźi, kotřiž pod samotnosću ćerpja. Ranisch pokazuje pak tež na etiske wobmyslenja. Tute socialne robotery su tak sčinjene, zo ludźi pozbudźuja a lišća - ženje znapřećiwjeja. Tute systemy njejsu cyle jednorje na to programěrowane – a to móže za někotrych ludźi problematiske być. Wosebje pola ludźi z demencu wobsteji strach, zo so mjeza mjez rozmołwu z roboterom a realnym čłowjekom rozmaza

Dołhodobnje pak wočakuje mediciniski etikar, zo so tajke systemy přesadźa – nic naposledk tohodla, dokelž so towaršnosć přiběrajcy na wobchad z kumštnej inteligencu zwučuje. Tež zastupnica profesora za socialnu gerontologiju na Fachowej akademiji Nordhausen Andrea Kenkmann doprědka mysli: „Přichodnje njebudźe hižo prašenje, hač čłowjek abo roboter z wobydlerjemi rěči – ale hač roboter rěči abo scyła nic.“

Kenkmann zasadźenje „Paula“ na Słónčnym dworje wědomostnje přewodźa – zhromadnje ze šulerjemi, kotřiž wobydlerjow, přiwuznych a sobudźěłaćerjow interviewuja. Hladajo na rosćacy njedostatk fachowcow wočakuje wona, zo so tajke systemy dołhodobnje dźeń a bóle realnje stanu – tež hdyž to wobžaruje. Ale hižo nětko widźi hódnotu, so wuspytać: "Paul" zeznajomja personal a wobydlerjow z techniku – a to, měni Kenkmann, njeje špatny spočatk w přestarjacej towaršnosći.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Wšitke prawa wobchowane

Přełožki so z pomocu sztučnej inteligence awtomatizowane. Wjeselimy so na wašu wotmołwu a pomoc při poprawjenju našeje wjacorychłojneje słužby. Pisajće nam na: language@diesachsen.com.
Sachsen News
Čłánek z

Sachsen News

Sachsen News je za wobsah samsny wotpowědny. Kodex platformy dyrbi so wužiwać. Platforma kontroluje a wobchada wobsah po prawnych požadawkach, zwłasć po NetzDG.

Social Media