Logo Die Sachsen News
Nowiny / Ekonomika

Z hamorom a wuchom - tak so mosty wupruwuja

Z hamorom a wuchom - tak so mosty wupruwuja
Inspektorojo z hamorom móst wotdeleka klepaja, zo bychu škody zwěsćili. / Foto: Katharina Kausche/dpa
Z: DieSachsen News
Po sypnjenju Carola-mosta so mosty z NDRskeho časa wosebje kruće kontroluja. Kotre metody so zasadźeja a hdy je spěšne jednanje trěbne.

Nimale 3 000 awtodróhowych mostow w Sakskej, Saksko-Anhaltskej a Durinskej dyrbi wjele wudźeržeć: Wšědnje 10 000 do 60 000 jězdźidłow po tutych konstrukcijach wali. Zo by jich wěstota zaručena była, přewjedźe wuchodna wotnožka awtodróhoweje tzwr kóžde lěto něhdźe tysac kontrolow.

Dla jich poměrnje młodeje staroby su mosty w třoch krajach w dobrym stawje, rozłožuje Thomas Wirth, nawoda wobłuka strukturny management. Na wuchodźe nastachu w 1990-tych a 2000-tych lětach najwjace mostow a je mało starych twarow. Mosty so kóžde tři lěta kontroluja, wotměnjejo mjez dokładnišimi hłownymi kontrolemi a jednorymi kontrolemi.

Tak je to tež pola mosta na A 4 pola Zejwina, kotryž inspektorojo wutoru pruwuja. Ryzy rutinowa kontrola, kaž rěčnica Julia Grotjahn praji. "Twarjenju dźe so derje." Něhdźe 30 metrow dołhi a 6 metrow wysoki předspinany woclobetonowy móst bu 1996 natwarjeny. „Někak třećinu planowaneho časa je wona zdokonjała“, Wirth dodawa

Wjace z tuteje kategorije

Komponenty dyrbja z ruku přistupne Při

powšitkownym přepruwowanju dyrbja wšitke komponenty derje docpějomne być, Wirth rozłožuje. Dyrbju jón z ruku dosahnyć a sej jón wobhladać móc. Kóšty za hłowne přepytowanje wučinjeja něhdźe 6 000 do 8 000 eurow.

Započina so wothorjeka. Team wobhlada sej powjerch puća, škałoby, přechodnu konstrukciju, chódnik, wobłoženja a škitne wuhotowanje. Tež hłubokosć poćehnjenja so měri.

Kapsna lampa a dobre woči trěbne Potom

je čas za podtwar. Z pomocu tak mjenowaneho mostoweho přepytowanskeho nastroja so inspektorojo wothorjeka na někajku platformu pušća, zo bychu móst wotdeleka přepytowali. Hamor, kapsna lampa, dobrej wuši a woči - wjele wjace za swoje dźěło njetrjebaja. 

Z hamorom wotpadnje mustwo betonowy kusk po kusku, zo by prózdnjeńcy zwěsćiło. Dźěłaćerjo spušćeja so na swój słuch. „Móžeš słyšeć, hdyž je to woprawdźe krute, potom je wšitko w porjadku. Ručež je prózdnjeńca, klinči to prawje tupe“, měni mostowy pruwowanski technikar Dirk Bernhauser.

„Hewak sej inspektorojo kóždy kwadratny meter dokładnje wobhladaja a za škałobami, zadobywanjom włóžnoty a wotpadnjenjemi“, Wirth dodawa. To je so w běhu lět wopokazało. Jako najwěsćiša je so manuelna metoda wopokazała. Spytachu z trutami fotografować, ale bychu jenož wobrazy k tomu dali. „Tute słyšenje prosće pobrachuje“, měni fachowča.

Inspekcija traje jedyn

dźeń: Team trjeba něhdźe dwě hodźinje za podtwar 30 metrow dołheho mosta pola Žyleha. Cyłkownje je strukturna inspekcija w běhu jednoho dnja wotzamknjena. Wobmjezowanja za šoferow wostanu snadne. Prawa čara so za mostowy pruwowanski nastroj zawrě, rano do jedneho, popołdnju do druheho. „Chcemy poprawom zaso preč za wječorny wobchad być“, praji Wirth. 

Zwěsćene škody so najprjedy zwěsća. Při kontrolach přirunuja teamy staw z poslednjej rozprawu wo stawje. Zapřimnjenje je móžne, hdyž rozpukliny něhdźe 0,3 milimetry měrja. Potom so ze žiwicu zazynja. „Hewak móžetej so powětr a włóžnota předrěć a železo započina skónčnje zerzawić“, Wirth rozłožuje. K reparaturje hodźa so gumijowe woršty při přechodźe do kruteje zemje tohorunja wuměnić. Nimo toho hodźa so zmazy přećiwo włóžnoće abo dróhowemu powjerchej wobnowić.

Kóždolětne přepruwowanja mostow z NDRskeho časa Z časa zapadnjenja

Drježdźanskeho Carola-mosta so mostam z Hennigsdorfskim woclom wosebita kedźbnosć wěnuje. Tutón je nachileny pod stresom přez koroziju, štož bu w Drježdźanach jako přičina za zapadnjenje identifikowane. 

podłu awtodróhow je něhdźe dźesać tajkich mostow, na přikład pola Nossena wjedu wjacore tajke připrawy přez A 14. Wot zwrěšćenja w Drježdźanach před lětomaj su je wosebje dokładnje pruwowali. „Město kóžde tři lěta kaž dotal hladamy nětko kóždolětnje, hač so něšto změni“, Wirth měni. 

„Mosty pak njejsu tak kritiske, dokelž jedna so wo hinaši twar“, fachowc podšmórnje. sypnjenemu Carola-mostej buchu ćety direktnje w fabrice do hotowych betonowych dźělow kidane. Dotalnym škodam přez włóžnotu w powětře při instalaciji na městnje hodźi so tak wobeńć. Nimo toho buchu platy připrawjene, zo bychu poćeženje rozdźělili. „Dyrbjał-li platowy element zaprajić, by so poćeženje naprawo a nalěwo rozdźěliło“, Wirth rozłožuje.

Zwottorhanje mosta na A14 přiběracych škodow

Přiwšěm dyrbjachu inspektorojo před tydźenjomaj na přewodźenskim mosće přez A 14 pola Grimmy šnóru sćahnyć. „To bě kritiske“, měni fachowča. Dołhoběžne pukoty běchu hižo do toho znate, ale tute běchu so při kontroli jasnje powjetšili, a inspektorojo zwěsćichu tež prěnje prěčne škałoby. „W běhu jednoho lěta rozšěrichu so pukliny wot 0,5 do 1,5 milimetrow, štož bě jasny pokazk, zo so w twarje něšto stawa“, Bernhauser rozprawja. 

Hižo při kontroli bě jasne, zo njesmědźeše přez móst žadyn wobchad jěć, kotryž zwjazowaše dotal Grimma-wjesnej dźělej Grottewitz a Würschwitz. Potom so spěšnje sta: Móst bě hnydom zawrjeny. Torhanje spódnjeho twara traješe jenož kónc tydźenja, stołpy wostanu najprjedy raz stejo.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Wšitke prawa wobchowane

Přełožki so z pomocu sztučnej inteligence awtomatizowane. Wjeselimy so na wašu wotmołwu a pomoc při poprawjenju našeje wjacorychłojneje słužby. Pisajće nam na: language@diesachsen.com.
Sachsen News
Čłánek z

Sachsen News

Sachsen News je za wobsah samsny wotpowědny. Kodex platformy dyrbi so wužiwać. Platforma kontroluje a wobchada wobsah po prawnych požadawkach, zwłasć po NetzDG.

Social Media