Proč byli němečtí leteckí konstruktéři odvezeni do SSSR

22. října 1946 v 6:00 ráno zaklepali dva muži na dveře bytu v Halle an der Saale. Ruský kapitán a ozbrojený voják tam rodině sdělili: „Na základě rozkazu číslo 228 budete odvezeni do SSSR. Kam přesně, to vám teď nemohu říct. Ve dvanáct se vrátím a vše, co do té doby sbalíte, si můžete vzít s sebou.“

Matka proto nechala zatarasit rodinné skříně se vším domácím vybavením a naložit je na nákladní auto před domem. Ve 12:00 je manželský pár se svými třemi syny odvezen na nádraží v Halle, kde nastoupí do vlaku. Kam jedou, v tu chvíli ještě nevědí. Takto popsala události z té doby matka Konrada Eulitze. 

Eulitzova rodina byla jednou z mnoha, které byly toho dne odvezeny do Sovětského svazu – protože si tam chtěli zajistit odborné znalosti specialistů z oblasti výzkumu. Nyní, u příležitosti 80. výročí těchto událostí, které připadá na čtvrtek, chce Eulitz v Drážďanech přednést přednášku na toto téma. 

Proč byla rodina odvezena?

Podle historika Christopha Micka, který vyučuje na Univerzitě ve Warwicku, bylo toho dne do Sovětského svazu odvezeno 2 300 takzvaných specialistů spolu s jejich rodinami. Celkem tento osud podle Mickových odhadů postihl v letech 1945 až 1947 přibližně 3 000 odborníků. Mezi nimi byli odborníci na jadernou fyziku, optiku a raketový výzkum – a, jako v případě Eulitzovy rodiny, také na letectví. Eulitzův otec byl, jak sám vypráví, povoláním aerodynamik.

Tento přesun specialistů a jejich rodin do Sovětského svazu popisuje Mick jako „deportaci“, k níž došlo proti jejich vůli. I Eulitz říká: „Pro dotčené to byla akce v podobě únosu.“ Eulitz sám byl podle vlastních slov tehdy dvouletý a nejmladší dítě v rodině, když byli odvezeni do SSSR. Na ten den si prý sám nevzpomíná. 

Závod o znalosti

Touto akcí si chtěla Sovětská unie zajistit německé znalosti a výsledky výzkumu. Mnoho vědců v sovětské okupační zóně již pro Sovětský svaz pracovalo a provádělo výzkum. Přesto se tam rozhodlo, že odborníci budou převezeni do SSSR, jak píší historici Rainer Karlsch a Burghard Ciesla ve společném článku.

Podle Micka se o přesun německých odborníků zasazovala jednotlivá sovětská průmyslová ministerstva. Podle Ciesly akci provedla sovětská státní bezpečnostní služba NKVD.

Ciesla se domnívá, že americká operace Paperclip mohla na Sověty vyvinout další tlak, aby si zajistili znalosti těchto odborníků. Američané již počátkem roku 1946 začali verbovat vědce pro své účely.

Součást akce Ossawakim?

To, co se stalo 22. října 1946, bylo později označeno také jako akce Ossawakim, jak píší Karlsch a Ciesla. Eulitz tento zastřešující pojem odmítá. Události raději popisuje pomocí rozkazu č. 228, který konkrétně vedl k deportaci leteckých inženýrů. Tento rozkaz byl podle publikace fyzika Gerharda Barkleita z dubna vydán ministrem leteckého průmyslu SSSR za účelem přípravy transportu specialistů do SSSR.

Život v Sovětském svazu

V Sovětském svazu se Eulitzova rodina údajně přestěhovala do Podberesje – místa ležícího na Volze. Dnes se toto místo jmenuje Dubna III, jak říká Eulitz. Na cestu tam si nevzpomíná, na dobu strávenou v SSSR si však pamatuje velmi dobře.

Děti tam chodily do německé školy a s ostatními německými rodinami se scházeli v divadle, na koncertech nebo u tanečních orchestrů. Německým rodinám se tam dařilo dobře, ale dospělí nesměli opustit Podberesje bez doprovodu, vzpomíná Eulitz.

Říká: „My děti jsme tam prožily bezstarostné, nádherné dětství.“ Teprve při zpáteční cestě do Německa viděl Eulitz při průjezdu Polskem a v samotném Německu zničená města a průmysl, jak vypráví.

Návrat do Německa

V září 1950 byla rodina převezena zpět do Halle. Odtud se po nějaké době s mezizastávkou v Berlíně vydali do Drážďan. Zde pracoval Eulitzův otec v leteckých závodech v Drážďanech. Podle Federálního archivu byli vědci v 50. letech přivezeni zpět poté, co byly jejich znalosti „vyčerpány“.

Děti nevěděly, na čem jejich otec v SSSR pracoval. Doma se o tom nemluvilo. „Je třeba si uvědomit, že v NDR se o tom nemohlo mluvit,“ říká Eulitz. Jako dospělý se pak sám stal leteckým inženýrem a pracoval v Drážďanech.

Zabývání se prožitými událostmi

Jako důchodce začal v zájmovém sdružení Luftfahrt Dresden přednášet o historii letectví. Po dlouhém zvažování se pak, jak sám říká, rozhodl, že se jednou sám bude zabývat deportacemi specialistů. 

Nakonec v něm dozrálo rozhodnutí přednést v Drážďanech přednášku k 80. výročí deportace leteckých specialistů. Podpořili ho v tom i jeho dva vnuci, kteří se od něj chtěli dozvědět mnoho o té době. „Uvědomil jsem si, že následující generace se o takových poválečných akcích Sovětů a Američanů nedozvěděly,“ říká Eulitz.