Společnost Mibrag, zabývající se těžbou hnědého uhlí, vykazuje ztráty

Klesající těžební objemy a rezervy na nadcházející sanace způsobily společnosti Mibrag ztráty. Podle nejnovějších dostupných údajů vykázala společnost ve výroční účetní závěrce za rok 2024 ztrátu ve výši přibližně 176 milionů eur. Hlavním důvodem jsou podle mluvčího společnosti Mibrag Sebastiana Exnera rezervy na sanaci zbytkových jam v dosud aktivních povrchových dolech Profen a Vereinigtes Schleenhain v Sasku-Anhaltu a Sasku po plánovaném ukončení těžby uhlí v roce 2038. O této skutečnosti již dříve informoval deník „Mitteldeutsche Zeitung“.

Klesají marže u elektřiny z uhlí

Ztrátu plně pokryla mateřská společnost Mibragu, česká skupina EPH. Ta ve své výroční zprávě vykázala rezervy ve výši 225 milionů eur na sanační úkoly u společností spojených s Mibrag. Tato skupina se sídlem v Praze má podíl také v elektrárnách Schkopau a Lippendorf, kde se elektřina vyrábí především z hnědého uhlí společnosti Mibrag.

Objem obnovitelných zdrojů energie na trhu s elektřinou roste. Zároveň klesají marže u elektřiny z uhlí v důsledku dalšího nedostatku a tím i zdražování emisních povolenek CO₂ v rámci systému obchodování s emisemi EU, který je pro společnosti jako Mibrag závazný. V celé Evropě proto výroba elektřiny z uhlí klesá, jak se dále uvádí. Těžba společnosti Mibrag se v rámci „koncepce středního zatížení“ mezi lety 2021 a 2024 snížila o necelých 40 procent na přibližně deset milionů tun hnědého uhlí. V roce 2025 se objem těžby opět zvýšil na jedenáct milionů tun. Další vývoj závisí především na vývoji poptávky po elektřině a budoucích politických rozhodnutích.