Kritika Schusterova plánu v oblasti azylu – ministr tento návrh hájí

Saský ministr vnitra Armin Schuster (CDU) čelí kritice za své návrhy na zpřísnění azylové praxe. Místo individuálního práva na azyl se tento politik CDU zasazuje za řešení založené na kvótách. Část opozice v zemském sněmu mu vytkla, že zpochybňuje základní právo na azyl. Saské ministerstvo vnitra však objasnilo, že nejde o zrušení základního práva na azyl. „Poskytování ochrany politicky pronásledovaným zůstává pro Německo neotřesitelnou etickou a historickou povinností,“ uvedl Schuster pro Německou tiskovou agenturu.

Schuster: Azyl „až do flexibilního horního limitu“

„Azyl musí zůstat zakotven v Základním zákoně jako institut a státní cíl, bude však poskytován v rámci ochranných kvót až do flexibilního horního limitu, tak jak se to praktikuje také v Kanadě, Rakousku nebo Dánsku,“ vysvětlil ministr svůj návrh.

Vázání udělování azylu na přijímací kapacitu ve městech a obcích je součástí Schusterova čtyřbodového plánu. Kromě toho má změna Evropské úmluvy o lidských právech usnadnit vyhošťování pachatelů trestných činů. Žadatelé o azyl, jimž byl azyl zamítnut, by měli být v budoucnu umístěni do takzvané „vazby za účelem vynucení odjezdu“.

Hessenský ministr vnitra reaguje zdrženlivě

V řadách vlastní strany se Schusterův návrh zpočátku setkal s malým ohlasem. Hessenský ministr vnitra Roman Poseck (CDU) se svým kolegou a stranickým přítelem pouze souhlasil v tom, že v otázce změny migrační politiky ještě nebylo dosaženo cíle. „Jsem však zdrženlivý, pokud jde o vnášení požadavků do současné debaty, které zahrnují zásadní změny, jako je změna Základního zákona nebo Evropské úmluvy o lidských právech. Ty podle mého názoru nelze realizovat ani v krátkodobém, ani ve střednědobém horizontu,“ zdůraznil. 

Podle Posecka není v Bundestagu na obzoru žádná ústavní většina, která by to podpořila. Nyní by se mělo soustředit na opatření, která lze rychle realizovat v praxi i z právního hlediska. Jako příklad uvedl lokalizaci skrývajících se osob s povinností opustit území pomocí mobilních telefonů a důsledné uplatňování nařízení o navracení.

Mnoho kritiky na Schusterovy výroky

Kritika Schusterových návrhů na sebe nenechala dlouho čekat. Zástupkyně spolkové vlády pro integraci Natalie Pawliková uvedla, že opakované debaty o zrušení základního práva na azyl pouze podněcují pravicové předsudky. „Očekávám od saského ministra vnitra, že se nenechá strhnout populistickými debatami o základních právech.“

Lidská práva by neměla být závislá na aktuální politické náladě ani se stát „politickým nástrojem“, uvedla politička SPD. „Akutní přetížení mnoha obcí v oblasti ubytování se dodnes znatelně zmírnilo. Počet žadatelů o azyl od konce roku 2023 neustále klesá. To, co naše města a obce skutečně potřebují, je podpora při integraci lidí, kteří k nám přicházejí, přímo na místě a fungující a finančně zajištěná integrační infrastruktura.“

Předsedkyně frakce Zelených: Jsem z toho otřesená

Návrhy Schusterové narazily na výraznou kritiku i u části opozice v zemském sněmu. „Kdo se při návratu musí obávat pronásledování, mučení, smrti nebo jiných vážných nebezpečí, potřebuje ochranu,“ řekl předseda zemské organizace a frakce BSW Ronny Kupke. O tomto nároku je třeba rozhodovat v jednotlivých případech, ale vyčerpaná kvóta nesmí bránit přijetí lidí, kteří se nacházejí v bezprostředním nebezpečí.

Předsedkyně frakce Zelených v zemském sněmu Franziska Schubertová označila Schusterovy výroky za nedůstojné a hanebné pro ministra vnitra z řad CDU. „Základní právo na azyl je humanitárním a civilizačním úspěchem. Z takových návrhů se mi dělá špatně,“ uvedla podle tiskové zprávy. „Změnit Evropskou úmluvu o lidských právech, a to ze Saska? Jaké absurdní výroky!“

Předsedkyně frakce Levice Susanne Schaper vyzvala ministerského předsedu Michaela Kretschmera (CDU), aby svého ministra vnitra zastavil. Měl by Schusterovi jasně vysvětlit, že jeho úkolem je chránit ústavu, a ne ji zpochybňovat.

Diskuse o kvótách a horních limitech není nová

Řešení v podobě kvót či horního limitu pro uprchlíky již dříve požadovali i zástupci stran Unie. Tehdejší bavorský ministerský předseda a předseda CSU Horst Seehofer v lednu 2016 stanovil pro Německo horní hranici maximálně 200 000 uprchlíků ročně. Saský premiér Kretschmer v roce 2024 – v roce zemských voleb ve Svobodném státě Sasko – prosazoval horní hranici 50 000 nebo 60 000 uprchlíků ročně.