Německo opět vyhošťuje lidi do Afghánistánu

Protesty proti vyhoštění

S ohledem na situaci v oblasti lidských práv v Afghánistánu jsou vyhoštění na území ovládané Tálibánem sporná. Kritiku vyvolalo i nedávné nucené navracení. Leipzická koalice vyzvala k protestu u stanice S-Bahn u terminálu. Podle údajů organizátorů se shromáždilo 260 lidí. Další protest je naplánován na úterý večer v centru Lipska.

Levice: Situace v oblasti lidských práv v Afghánistánu je katastrofální

Kritika zazněla také ze strany levice v saském zemském sněmu. „Je hanebné násilím vracet lidi do země, kterou vládne islamistický režim Talibanu. Přitom nezáleží na tom, zda se dotyční dopustili trestného činu, či nikoli,“ zdůraznila poslankyně Juliane Nagelová. Situace v oblasti lidských práv pod vládou Talibanu je katastrofální.

Podle údajů ministerstva vnitra v Drážďanech byli na palubě také dva Afghánci ze Saska. Oba muži naposledy žili v okrese Zwickau. „Oba byli několikrát trestně stíháni za těžké ublížení na zdraví, fyzický útok a odpor vůči veřejným činitelům, porušení zákona o omamných látkách, urážku na cti a poškození cizího majetku,“ uvedlo ministerstvo.

Kritici kritizují spolupráci s Talibanem

Na začátku června byla zrušena hromadná deportace mužů, kteří měli povinnost opustit zemi, do Afghánistánu, původně plánovaná na konec května, protože vládci z řad Talibanu nespolupracovali. Podle informací agentury dpa byl let zrušen poté, co islamističtí vládci v Kábulu vyjádřili nespokojenost s tím, co z jejich pohledu byla nedostatečná ochota zástupců ministerstva zahraničních věcí k dialogu. Talibán má především zájem o vyslání většího počtu diplomatů do afghánských zastupitelských úřadů v Německu.

Kritici vytýkají, že německá vláda na jedné straně neuznává Taliban kvůli porušování lidských práv – zejména pokud jde o ženy –, ale zároveň, aby umožnila deportace, dělá praktické ústupky. Mezi ně patří povolení vyslat jednotlivé diplomaty na afghánská zastupitelství v Německu, kde dříve působili výhradně diplomaté vyslaní ještě předchozí vládou.

Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt v pátek obhájil rozšíření praxe vyhošťování do Afghánistánu navzdory kritice. „Kdo prošel azylovým řízením s negativním výsledkem a má povinnost opustit zemi, musí samozřejmě počítat s tím, že k tomuto odjezdu dojde i v případě, že k němu nedojde dobrovolně,“ uvedl politik z CSU.

Těžká humanitární krize v Afghánistánu

Afghánistán v současné době prochází těžkou humanitární krizí. Nejméně 3,7 milionu malých dětí a 1,2 milionu těhotných nebo kojících matek je považováno za akutně podvyživené. Odborníci zaznamenávají kritický hlad téměř ve všech provinciích země. Situaci zhoršují dlouholeté sucha a zemětřesení.

Situaci navíc zhoršuje masivní imigrace: podle údajů Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR) se od léta 2021 do Afghánistánu vrátilo celkem téměř 3,9 milionu lidí jen ze sousedních zemí Íránu a Pákistánu. Podle údajů UNHCR žije více než 90 procent navrátilců z méně než 5 amerických dolarů denně.

Copyright 2026, dpa (www.dpa.de). Všechna práva vyhrazena