Institut: Bez přistěhovalectví hrozí na východě pokles životní úrovně

Podle nového průzkumu by bez přistěhovalectví na trhu práce ve východním Německu vznikaly stále větší mezery. Mezi lety 2023 a 2025 tak východní spolkové země přišly o přibližně 141 000 zaměstnanců s německým občanstvím – počet zaměstnanců bez německého pasu se v tomto období zvýšil o 90 000, jak ukazuje stručná zpráva Institutu německého hospodářství (IW), kterou má k dispozici Německá tisková agentura. IW zkoumalo východoněmecké spolkové země včetně Berlína, tedy celkem šest spolkových zemí.

V příštích letech hrozí další úbytek pracovní síly v důsledku odchodu zaměstnanců do důchodu, ale také v důsledku zpětné migrace. Mezi koncem roku 2023 a koncem roku 2025 měl pokles zaměstnanosti Němců ve východních spolkových zemích činit 2,5 procenta, pokles celkové zaměstnanosti pak 0,8 procenta. Naproti tomu v celém Německu podle IW zaměstnanost celkově mírně vzrostla o 0,2 procenta, přičemž zaměstnanost Němců poklesla pouze o 1,4 procenta. 

Institut: Bez imigrace hrozí ztráta prosperity

Autoři studie varují před důsledky zesílené zpětné migrace do Polska a do dalších převážně východoevropských zemí. „Významné mezery na trzích práce“ ve východním Německu by v příštích letech mohly vzniknout i v důsledku zpětného odchodu obyvatel. Proto je třeba posílit přistěhovalectví pracovníků ze třetích zemí – jinak by to „mohlo mít velmi negativní dopad na životní úroveň“, uvádí IW. 

Ekonomové varují: „S tím by se mohlo zhoršit i zásobování obyvatelstva zbožím a službami, například v oblasti péče.“ 

Ztráta 7 800 zaměstnanců z členských států EU

Od roku 2024 lze pozorovat rostoucí trend zpětné migrace do zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 – mimo jiné i proto, že se tam mezitím zlepšila ekonomická situace. Východní Německo již do loňského prosince přišlo o 7 800 zaměstnanců z těchto zemí, uvádí institut s odvoláním na Spolkovou agenturu práce a vlastní výpočty. 

Podíl osob s jiným než německým státním občanstvím na zaměstnanosti ve východním Německu vzrostl podle IW z 4,8 procenta v roce 2015 na 13,3 procenta v roce 2025. Na konci loňského roku bylo ve východním Německu 845 000 zahraničních zaměstnanců podléhajících povinnému sociálnímu pojištění, z nichž nejvíce, a to 16,2 procenta, pocházelo z Polska, následováno 7,4 procenty z Ukrajiny. 

Osm hlavních zemí původu mimo Evropu – Afghánistán, Eritrea, Irák, Írán, Nigérie, Pákistán, Somálsko a Sýrie – tvoří 12,7 procenta. „Zde je v posledním roce patrný výrazný pokles přistěhovalců,“ uvádí IW. Důvody: přísnější migrační politika, ale také změna moci v Sýrii.

Velký podíl na tvorbě přidané hodnoty

IW také zkoumalo, kdo a v jaké míře přispěl k tvorbě přidané hodnoty na východě. Výsledek: U zaměstnanců bez německého státního občanství to v roce 2025 činilo přibližně 68,3 miliardy eur (10,5 procenta přidané hodnoty). Zahrnuta je zde i práce na částečný úvazek. Přibližně dvě třetiny připadají na zaměstnance, kteří přišli teprve v posledních deseti letech. 

Institut se podrobněji zabýval srovnáním jednotlivých spolkových zemí a zkoumal, jak velký je podíl zahraničních pracovníků, kteří přišli od roku 2015, na celkové přidané hodnotě. V Berlíně činí tento podíl 10,2 procenta, v Braniborsku 7,1 procenta, v Durynsku 5,4 procenta, v Sasku 5,1 procenta, v Sasku-Anhaltu 4,9 procenta a v Meklenbursku-Předním Pomořansku 4,4 procenta – v celém východním Německu pak 6,9 procenta.