Kousek každodenního života v NDR z Dederonu: Zástěra je stále v kurzu

Zástěra byla kdysi nedílnou součástí každodenního života v NDR. Ženy ji nosily doma i v práci, děti v mateřské školce a ve školní družině. Birgit Mädlerová z Eibenstocku v Krušných horách vzpomíná, že v létě v některých podnicích stačilo pod ni obléknout jen spodní prádlo. Rodičovská továrna na zástěry H. Schuster kdysi dodávala dětské zástěry z materiálu Dederon do celé republiky. Když se po pádu berlínské zdi přestaly v mateřských školách používat, malý podnik se přeorientoval: do centra výroby se dostaly dámské zástěry.

V Eibenstocku stále leží na regálech tradiční modely zástěr: s knoflíkovou lištou, bez rukávů, často s barevnými vzory. Díky výrobě zástěr si Mädlerová našla svou mezeru na trhu, říká. Společně s švadlenou Andreou Grimmovou se v podniku vyrobí až 400 kusů ročně, které se prodávají po celém Německu.

A v jarní a letní kolekci 2026 se zdálo, že se i mezinárodní módní svět opět začal zajímat o zástěry a pláštěnkové šaty. Italská značka Miu Miu nebo Calvin Klein je uvedly na přehlídkové molo. Birgit Mädlerová však nechce hovořit o skutečném návratu k východoněmecké zástěře. „Naše zákaznice jsou většinou starší dámy s vazbou na NDR – nebo někdo, kdo hledá dárek právě pro ně.“

Poptávka kolísá, uvádí podnikatelka. Když se o zástěře veřejně píše, projeví se to nárůstem objednávek. „Pak z toho nějakou dobu žijeme.“ Originální zástěra se nabízí prostřednictvím internetových obchodů se zbožím z NDR – nebo se zákaznice obracejí přímo do Eibenstocku.

Dederon s tradičními vzory

Švadlena Andrea Grimm má vše v malíku: střih i švy, vše se vyrábí stejně jako za časů NDR. To má však i nevýhodu, říká s úsměvem Mädlerová: „Zástěra vydrží až patnáct let a naše zákaznice bohužel novou tak rychle nepotřebují.“ Tradiční zástěra z Dederonu je navíc mimořádně nenáročná na údržbu, protože se nemačká, odpuzuje nečistoty a rychle schne, vypočítává šéfka další výhody.

Ve Frankenbergu ve středním Sasku uchovává tiskárna Innotex rovněž kousek textilní historie NDR. Mezi přibližně 40 000 šablonami, pomocí nichž lze nanášet vzory na látku, je i řada těch z dob NDR. Právě zde vznikají potištěné látky z Dederonu pro výrobu zástěr v Eibenstocku, říká jednatel Justus Rau.

Tento podnik je dnes jediným, který tyto látky stále používá na pracovní zástěry. „Až do 90. let jich samozřejmě bylo mnohem více,“ říká Rau. Ročně se dnes pro výrobu pracovních zástěr potiskne přibližně 2 000 metrů látky Dederon – vzhledem k asi třem milionům metrů látky, které Innotex ročně potiskne, jde o téměř zanedbatelný podíl. „V případě rostoucího zájmu však lze staré vzory kdykoli znovu uvést do výroby.“ Občas byl tento oděv žádaný například při karnevalových akcích nebo na večírcích s lékařskými zástěrami. Nové vzory by podle Raua mohly v příštích letech zájem opět zvýšit.

Birgit Mädlerová naopak i nadále sází na klasický střih a osvědčené vzory. Sice existují i cenově výhodné zástěry z Dálného východu, říká. Její zákazníci však oceňují právě ruční práci. 

Téměř nikdo nereaguje na pracovní zástěru „neutrálně“, ví Birthe Hemeier, ředitelka muzea textilní továrny Gebrüder Pfau v Crimmitschau. V bývalé textilní továrně, která dnes slouží jako muzeum, jsou pláštěnkové zástěry již delší dobu součástí expozice. „Návštěvníci si rádi obléknou jednu z našich zástěr a vžijí se tak do role textilní dělnice z NDR.“ Během letního Dne pláštěnkových zástěr se ukázalo, jak velký je o tento oděv zájem. „Mnozí si s touto zástěrou spojují osobní vzpomínky.“ Například na babičku, která měla v kapse zástěry vždycky bonbóny.

Zástěra – brzy zase v módě?

V muzejním obchodě lze zakoupit zástěry z Eibenstocku. Poptávka ji sama překvapila, říká Hemeierová. Někteří návštěvníci sem přijíždějí výhradně kvůli tomu. Od lipských trendsetterů až po studentku designu ze Schneebergu – během Dne zástěry se setkala s „spíše neobvyklou klientelou“, dodává ředitelka muzea. „Proto jsem v souvislosti s plášťovou zástěrou rozhodně vycítila náznak trendu.“

Muzeum se v budoucnu hodlá tímto zvláštním textilním výrobkem zabývat i z vědeckého hlediska. Plánuje se výzkumný projekt zaměřený mimo jiné na význam tohoto oděvu pro roli pracujících žen v NDR. „Zástěra byla součástí sebeprezentace.“ To, že ji ženy částečně nosily i na veřejnosti, by mohlo hrát stejně důležitou roli jako možné rozdíly oproti západoněmecké oděvní kultuře.

Na Fakultě užitého umění Schneeberg při Západosaské vysoké škole v Zwickau se studenti v rámci jednoho projektu nedávno zabývali regionálním textilním dědictvím, uvádí profesorka Katharina Jebsen-Plättnerová. „V tomto rámci byla tématem i zástěra z dob NDR.“ Zvláštností byla rozmanitost barev a vzorů: „I přes sériovou výrobu bylo možné vnést do ní kousek individuality a osobního nádechu.“ I dnes by mladí lidé mohli prostřednictvím zájmu o regionální tradice najít přístup k zástěře jako k oděvnímu kusu. „V lidových krojích hraje zástěra důležitou roli.“