Zbytky dřeva se zpracovávají na rostlinné uhlí pro saské zámecké parky

Státní zámky, hrady a zahrady v Sasku se připravují na klimatické změny a k tomuto účelu využívají také dřevo z vlastních lesů. Ve Velké zahradě v Drážďanech se po zkušební fázi nyní uvádí do provozu zařízení na výrobu rostlinného uhlí, oznámila organizace Schlösserland.

Zařízení zpracovává dřevní odpad na rostlinné uhlí, které se poté zapracovává do půdy v parcích. Tímto způsobem se půda obohacuje o živiny a lépe zadržuje vodu. Z přibližně 80 tun biomasy by mělo ročně vzniknout asi 19 tun rostlinného uhlí.

„Obohacování půdy v našich zámeckých parcích rostlinným uhlím od nynějška z dlouhodobého hlediska výrazně zlepší podmínky pro růst našich stromů,“ zdůraznil ředitel organizace Schlösserland Christian Striefler. 

Projekt z velké části financovala spolková vláda

Projekt v hodnotě přibližně 340 000 eur byl z 90 procent financován Spolkovým ministerstvem pro bydlení, městský rozvoj a stavebnictví v rámci programu zaměřeného na změnu klimatu v historických zahradách. Roční provozní náklady se odhadují na 15 000 eur. Na druhou stranu se počítá s úsporami ve výši přibližně 20 000 eur za nákup běžně dostupného rostlinného uhlí. 

Zařízení nevyžaduje připojení k elektrické síti

Zařízení nevyžaduje připojení k elektrické síti. Pomocí Stirlingova motoru – tepelného motoru – se odpadní teplo vznikající při pyrolýze využívá k výrobě elektřiny. Pojem pyrolýza označuje termochemický proces, při kterém dochází k přeměně organických sloučenin za vysokých teplot a za téměř úplného vyloučení kyslíku. Nedostatek kyslíku brání úplnému spalování. 

Program „Klimatické změny v historických zahradách“

V rámci programu zaměřeného na klimatické změny v historických zahradách zkoumaly státní zámky, hrady a zahrady v uplynulých letech také dopady klimatických změn na parkové areály. Konkrétně se jednalo o Velkou zahradu v Drážďanech a zámecký park v Pillnitzu. Od roku 2022 bylo do těchto projektů investováno celkem tři miliony eur z dotací spolkové vlády a Svobodného státu.

Staré stromy trpí v důsledku klimatických změn

„Sucho, stoupající teploty, přetrvávající vedra, klesající srážky, klesající hladiny podzemní vody a častější extrémní povětrnostní jevy oslabují porost starých stromů. Bez včasných protiopatření již nebude možné zachránit tyto často stovky let staré, památkově chráněné areály,“ zdůvodnil státní podnik své zapojení.

Projekt byl rozdělen do několika modulů

Projekt zahrnoval několik oblastí. V Velké zahradě byla zřízena školka stromů a v Pillnitzu plocha pro šlechtění dřevin. Cílem projektu s rostlinným uhlím je využít takzvaný „houbový efekt“: rostlinné uhlí dokáže akumulovat mnohonásobek své vlastní hmotnosti vody a živin a postupně je opět uvolňovat. Ve spolupráci s vědci z Technické univerzity v Drážďanech navíc vznikl prototyp poloautonomního robota, který pomáhá se zavlažováním rostlin v Pillnitzu.

Společnost Staatliche Schlösser, Burgen und Gärten GmbH spravuje panská sídla Svobodného státu. Konkrétně se to týká hradu Albrechtsburg v Míšni, klášterního parku Altzella, zámku Colditz, hradu Gnandstein, barokní zahrady Großsedlitz, zámku Weesenstein, hradu Kriebstein, hradu Mildenstein, zámku Moritzburg s Fasanenschlösschen, zámek Nossen, barokní zámek Rammenau, zámek Rochlitz, hrad Stolpen a také drážďanské zámky a zahrady včetně pevnosti Drážďany, Velké zahrady, Stallhofu, Zwingeru a zámku s parkem Pillnitz.