Saské karnevaly usilují o uznání své staleté tradice jako nehmotného kulturního dědictví. Jörg Weiser, prezident Saského karnevalového svazu, uvedl, že je důležité, aby byla z hlediska podpory kultury zohledněna a uznána také rozsáhlá dobrovolná práce s dětmi a mládeží. Východoněmecké karnevalové spolky podaly příslušnou žádost již loni na podzim.
Podle něj jsou karnevalové spolky při žádostech o finanční podporu odmítány jako "společenské spolky". "Festivaly nebo trhy mimo tradiční období našich spolků by bez nás byly v některých oblastech nemyslitelné," zdůraznil Weiser. Konference ministrů kultury má o žádosti rozhodnout do března 2027.
Historické kořeny východoněmeckého karnevalu leží na pomezí dvorské kultury a lidového zvykosloví. První doklady lze nalézt již na konci 14. století, například v "Unweisen Rat" v Königsee (1391) nebo ve wasungenské účtence za sud piva (1524). Tyto zvyky se vyvinuly z předkřesťanských zimních vymítacích rituálů, později také v rámci dvorských slavností.
Zejména v Sasku, Durynsku a Braniborsku se na královských dvorech v Drážďanech, Výmaru, Gotě a Postupimi rozvinuly tzv. reduty, tj. masopustní a taneční akce. Tyto dvorské slavnosti byly vysílány obyvatelstvu.
