Jaká je bezpečnostní situace v Německu?

Dron naložený výbušninami na německém letišti: Tento incident vyvolal poplach a spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) se z dovolené narychlo vrátil do Lipska. Jaké otázky vyvstávají a jaká je bezpečnostní situace v zemi. 

Co má Dobrindt na mysli, když hovoří o „hybridním scénáři útoku“?

Hybridní útoky či hrozby nemají za cíl přímou či dokonce vojenskou konfrontaci, ale mají především vyvolat nejistotu. Opatření probíhají v utajení a mohou zahrnovat kyberútoky, politické ovlivňování nebo špionáž.

Za strůjci jsou často považovány státy, jako například Rusko, kterému se vytýkají dezinformační kampaně v západních zemích. Dobrindt se zdržel obviňování, uvedl však, že se jedná o soupeření, do kterého jsou „možná zapojeny i cizí mocnosti“, které zjevně chtěly přispět k značné nejistotě v Německu. 

Mluvčí frakce CDU/CSU pro vnitřní politiku Alexander Throm (CDU) k incidentu v Lipsku uvedl: „Mnoho věcí nasvědčuje tomu, že se tak do Německa přenesla hrozba hybridní války.“

Jaká je bezpečnostní situace v Německu?

Podle Dobrindta se bezpečnostní situace v zemi zhoršila. „Hrozba již není abstraktní, je vysoká,“ uvedl po setkání se zástupci bezpečnostních orgánů v Lipsku. 

Mluvčí to upřesnila. „Bezpečnostní orgány na federální i zemské úrovni zaznamenávají zvýšený počet hlášení,“ uvedla pro Německou tiskovou agenturu. Škála se pohybuje od průzkumu, špionáže a sabotáže objektů kritické infrastruktury přes kybernetické útoky až po plánování fyzického násilí proti představitelům hospodářství a občanské společnosti. 

Podle spolkové vlády je obecně od začátku ruské útočné války proti Ukrajině nad kritickou infrastrukturou v Německu zaznamenáno výrazně více nelegálních dronů.

Týká se to pouze letišť?

Ne. Kritická infrastruktura představuje pro politické aktéry obzvláště atraktivní cíle, jak dokládají útoky levicových extremistů na železniční tratě a pravděpodobně i na berlínskou rozvodnou síť.

Mezi kritickou infrastrukturu patří oblasti, které zajišťují dodávky obzvláště důležitých zboží a služeb. Výpadky nebo narušení by měly dramatické důsledky. Podle oficiální definice sem patří zásobování energií a vodou, výživu, finanční a pojišťovací sektor, informační technologie a telekomunikace, média a kultura, likvidace komunálního odpadu, stát a veřejná správa, jakož i doprava a dopravní systém.

Co dělá politika?

Zákony a předpisy se přizpůsobují novým hrozbám a technickému pokroku. Na začátku roku tak Spolkový sněm přijal nový „rámcový zákon o kritické infrastruktuře“, který provozovatelům kritické infrastruktury ukládá přísnější požadavky na ochranu jejich zařízení a obranu proti útokům. 

Po rozruchu kolem výpadků na mnichovském letišti způsobených přelety dronů na podzim bylo u spolkové policie zřízeno společné centrum pro obranu proti dronům, které provozují spolková vláda a spolkové země. Bezpečnostní orgány, Bundeswehr a zpravodajské služby by tam měly vyměňovat informace a koordinovat zásahy – jak se podle Dobrindta nyní stalo i v případě Lipska. Na základě novely zákona o letecké bezpečnosti, která byla přijata na jaře, mohou spolkové země snáze požádat Bundeswehr o pomoc při obraně proti dronům. 

Stačí to?

Takové útoky nebude možné nikdy zcela zabránit. Ale i v oblasti obrany vidí politici a odborníci ještě prostor pro zlepšení. Podle sdružení letišť řada významných letišť stále čeká na vybavení systémy pro detekci a obranu proti dronům, které slíbilo ministerstvo vnitra.

Throm, politik CDU zabývající se vnitřní politikou, říká, že se každý den zlepšujeme v budování obranných opatření proti hybridním útokům. „Stále však existuje potřeba vyjasnit kompetence v oblasti obrany proti dronům mezi Bundeswehrou, zemskými policiemi a spolkovou policií. Mnohé je již připraveno k nasazení. Pořízení techniky pro obranu proti dronům však závisí také na její dostupnosti u výrobců.“

Poslanec Strany zelených pro vnitřní politiku Konstantin von Notz požaduje „naprosto jasné kompetence, například v oblasti obrany proti dronům“, čemuž se Dobrindt dosud vyhýbal. Je zapotřebí mimo jiné denní přehled o situaci. „Všechny sabotážní a špionážní akce musí být zdokumentovány a sděleny a především musí směřovat do jednoho koordinačního centra. Jen tak se podaří vyvinout potřebný vyšetřovací a pátrací tlak, zadržet pachatele, odvrátit nebezpečí a nehánět se neustále za vývojem situace.“

Policejní odborový svaz volá po jasnějších právních základech, lepším vybavení policejních orgánů a vybudování celostátní infrastruktury pro obranu proti dronům.